I když vláda před časem rozhodla o zvýšení platových tarifů zaměstnanců v sociálních službách, v návrhu státního rozpočtu na příští rok se to vůbec nepromítlo. Na danou oblast má jít 11,6 mld. Kč, potřeba však je 14,9 mld. Kč. Města, obce, kraje, zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců tak upozorňují, že bez potřebných peněz není možné danou oblast stabilizovat. Apelují tak dopisem na novou Poslaneckou sněmovnu, aby zabránila personálnímu kolapsu v sociálních službách a návrh rozpočtu na rok 2018 změnila.

„Na zvýšení platových tarifů zaměstnanců v sociálních službách se mimo jiné jednoznačně shodl pracovní tým tripartity, tedy Rady hospodářské a sociální dohody pro sociální otázky,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „Nedá se tak pochopit, proč peníze potřebné na pokrytí vládního nařízení č. 564/2006 Sb., o platových poměrech ve veřejných službách a správě, v návrhu rozpočtu na příští rok nejsou. Je to snad další ukázka toho, jak přidávat samosprávám úkoly a nepokrývat je finančně? Za města a obce říkáme: dost, tak to dál nejde. Musíme mít garantované, že pokud samosprávám stát přidá povinnosti, dá jim na to i potřebné peníze, a to v plné výši.“

To je také důvod, proč Svaz měst a obcí ČR spolu s Asociací krajů ČR požaduje změnu Ústavy ČR. Tak, aby garantovala finanční krytí úkolů, které stát samosprávám ukládá. Proto obě organizace letos v květnu podepsaly společné prohlášení. Hejtman Ústeckého kraje a předseda komise pro sociální záležitosti Asociace krajů ČR Oldřich Bubeníček dodává: „Z mnoha krajů dnes zaznívá, že domovy pro seniory přestávají přijímat staré lidi, protože nemají zaměstnance, kteří by se o ně starali. Pomoci řešit velmi složitou situaci mají právě vyšší platy, je však třeba jasně vědět, kde na ně mají samosprávy vzít.“

„Pokud státní rozpočet dostatečně nepodpoří sociální služby, dá se příští rok čekat stejně kritická situace jako v letech 2009 - 2010, kdy se významně snížil počet zaměstnanců v sociálních službách a zaniklo historicky vůbec nejvíc registrovaných poskytovatelů,“ upozorňuje prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký a dodává: “Podobně to vypadalo i v letošním prvním pololetí, ale díky dodatečnému dofinancování se podařilo začínající krizi zastavit.“      

„V době, kdy populace stárne, zvyšuje se průměrná délka života a poptávka po sociálních službách stoupá, nám situace v dané oblasti nemůže být lhostejná. Kvalita společnosti se pozná právě podle toho, jak se stará o své nejslabší,“ říká předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a dodává: „Proto jsme se společně obrátili na všechny poslance, aby se složitou situací zabývali a peníze na sociální služby v návrhu rozpočtu navýšili. Věřím, že naši žádost vyslyší a že budou pečlivě naslouchat a hlavně řešit problémy nejen v sociální oblasti, ale také ve zdravotnictví, kde rovněž chybí kvalifikovaní lidé a rozumný dotační a vzdělávací systém.“   

V současné době v České republice existuje 2 000 poskytovatelů sociálních služeb. Nejčetnější jsou pečovatelské služby, je jich 722, z toho se 361 týká obcí. Reálné náklady na tuto činnost jsou 200 - 250 Kč za hodinu, ve skutečnosti za ni poskytovatelé dostávají pouze 100 Kč, maximálně 130 Kč za hodinu. Rozdíl ve většině případů platí stát či samospráva. Neexistují pro to však jasná pravidla, platba tak často vychází z historického zvyku. V sociálních službách pracuje celkem na 100 000 zaměstnanců.