MALÁ DŮCHODOVÁ REFORMA | OSPZV

Zveřejněno: 24.07.2011

Dne 4. května 2011 Poslanecká sněmovna projednávala vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Touto novelou vláda reaguje na nález Ústavního soudu, který v dubnu 2010 uznal, že důchod lidí s vyššími příjmy je oproti nízkopříjmovým skupinám příliš nízký a nařídil změnu výpočtu penzí. Podle názoru Ústavního soudu stávající konstrukce důchodového systému negarantuje dostatečně ústavně zaručené právo na přiměřené hmotné zabezpečení podle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vede k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami pojištěnců. Proto s účinností od 30. září 2011 zrušil ustanovení § 15 zákona o důchodovém pojištění, které zakotvuje způsob stanovení výpočtového základu, z něhož se vypočítává procentní výměra důchodu včetně výše tzv. redukčních hranic. Vláda tak byla povinna přijmout novou úpravu stanovení výpočtového základu pro vyměřování důchodů s účinností k tomuto datu.

Jaké změny tato novela obsahuje:

a) Redukční hranice a stanovení výpočtového základu

Dosud vláda každoročně stanovovala redukční hranice bez zákonných kritérií, což Ústavní soud také kritizoval.

Novela pak jednoznačně stanoví pravidla pro určení výše redukčních hranic pro účely zjištění výpočtového základu přímo v zákoně, a to prostřednictvím násobků průměrné mzdy.

Při nastavení první redukční hranice vláda vycházela ze současného stavu a navrhla, aby první redukční hranice činila 44 % průměrné mzdy. U druhé redukční hranice však navrhla posun oproti současnému stavu, a to z dnešních 28 200 Kč, což odpovídá zhruba 114 % průměrné měsíční mzdy, na 4násobek průměrné měsíční mzdy. Druhá redukční hranice tedy bude odpovídat maximálnímu měsíčnímu vyměřovacímu základu, nebo-li tzv. stropu pro placení pojistného, jehož právní úprava se tímto nemění.

Nemění se zápočet do první redukční hranice, tzn. že částka do první redukční hranice se bude nadále započítávat plně. Zápočet mezi první a druhou redukční hranicí bude činit 26 % oproti současným 30 % s tím, že k částkám nad druhou redukční hranicí se nebude přihlížet. Podle současného stavu se z částky nad druhou redukční hranicí, která je ovšem jen nepatrně vyšší než průměrná mzda, započte 10 %.

Plné znění dotčeného § 15 z návrhu novely zákona o důchodovém pojištění:

§ 15

(1)V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu (§ 16) tak, že

a) do částky první redukční hranice se počítá 100 %,

b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 29 %, v roce 2012 se počítá 28 %, v roce 2013 se počítá 27 % a v roce 2014 se počítá 26 %,

c) z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 13 %, v roce 2012 se počítá 16 %, v roce 2013 se počítá 19 % a v roce 2014 se počítá 22 %,

d) z částky nad třetí redukční hranici se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 10 %, v roce 2012 se počítá 8 %, v roce 2013 se počítá 6 % a v roce 2014 se počítají 3 %.

(2)V období po roce 2014 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu (§ 16) tak, že

a) do částky první redukční hranice se počítá 100 %,

b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 26%,

c) k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží.

(3)V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 činí první redukční hranice 44 % průměrné mzdy, druhá redukční hranice činí 116 % průměrné mzdy a třetí redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy. V období po roce 2014 činí v kalendářním roce první redukční hranice 44 % průměrné mzdy a druhá redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy. Částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

(4)Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Průměrná mzda stanovená pro kalendářní rok podle věty první však nesmí být nižší než průměrná mzda stanovená pro bezprostředně předcházející kalendářní rok.

(5)Při stanovení výpočtového základu podle odstavců 1 až 4 se použijí redukční hranice platné pro rok přiznání důchodu.

Pro názornost převedeme navrhované změny do tabulky:

Stav v roce 2011 Navrhovaný stav

___________________________________________________________________________

Maximální vyměřovací základ

pro pojistné 600 % PM 400 % PM

Rozhodné období 25 (30) let celoživotní

Základní výměra 2230 Kč (9 % PM) 9 % PM

Zápočet za každý rok pojištění 1,5 % 1,5 %

1.Redukční hranice 11000 Kč (=44%PM) 44 % PM

2.Redukční hranice 28200 Kč (=114% PM) 400 % PM

Zápočet do 1.redukční hranice 100 % 100 %

Zápočet do 2.redukční hranice 30 % 26 %

Zápočet nad 2.redukční hranici 10 % 0 %

PM = průměrná mzda

Sociální dopady této úpravy:

U nově přiznávaných důchodů od 30. září 2011 bude stát přiznávat vyšší starobní důchod lidem, kteří vydělávají více než přibližně 36 000 Kč hrubého měsíčně. Méně dostanou ti žadatelé o důchod, jejichž příjmy se pohybují mezi současnou první redukční hranicí a současnou druhou redukční hranicí. Podle MPSV tento pokles má představovat cca 3 %. Nejméně vydělávající lidé, tzn. kteří dosahují příjmy do výše cca 10 900 Kč (což odpovídá první redukční hranici), mají dostávat důchody ve stejné výši jako nyní. Snížením starobního důchodu by mělo být postiženo cca 70 % pojištěnců.

b) základní výměra důchodu

Současná právní úprava neobsahuje žádná pravidla pro úpravu výše základní výměry důchodu. Proto v novele zákona je navrženo její výši pevně svázat s průměrnou mzdou, obdobně jako je tomu v případě redukčních hranic.

Navrhovaná úroveň základní výměry ve výši 9 % průměrné mzdy odpovídá (po zaokrouhlení) výši základní výměry důchodu v roce 2011, tj. 2 230 Kč.

Výše základní výměry důchodu se stanoví s platností od 1. ledna každého kalendářního roku. Na tuto stanovenou částku se upraví i základní výměry vyplácených důchodů, a to od lednové splátky důchodu.

c) prodlužování rozhodného období

Předchozí změny doplňuje postupné prodlužování rozhodného období pro zjišťování osobního vyměřovacího základu ze současného cílového stavu 30 roků před rokem, ve kterém je přiznávám důchod, na celoživotní. Takto se budou pro výpočet důchodu posuzovat všechny příjmy, ze kterých bylo odvedeno pojistné. Zůstane však v platnosti pravidlo, že k příjmům před rokem 1986 se nepřihlíží.

Soustavná příprava na budoucí povolání se má považovat za vyloučenou dobu, a to v rozsahu, v jakém se již dnes tato doba považuje za vyloučenou dobu pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu při výpočtu invalidního důchodu.

d) přechodné období

V návrhu zákona se počítá s pětiletým přechodným obdobím, které bude sloužit k tomu, aby lidé těsně v předdůchodovém věku byli dotčeni navrhovanou změnou minimálně.

V přechodném období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 se bude výpočtový základ stanovovat z osobního vyměřovacího základu tak, že:

do částky první redukční hranice se počítá 100 %,

z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se:

· v období od 30. září 2011 – 31. prosince 2011 započítá 29 %,

· v roce 2012 se bude započítávat 28 %,

· v roce 2013 pak 27 %,

· v roce 2014 bude do výpočtu vcházet hodnota 26 %.

z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se:

· v období od 30. září 2011 – 31. prosince 2011 započítá 13 %,

· v roce 2012 to bude 16 %,

· v roce 2013 pak 19 %,

· v roce 2014 se bude počítat s hodnotou 22 %.

z částky nad třetí redukční hranici se:

· v období od 30. září 2011 – 31. prosince 2011 započte 10 %,

· v roce 2012 to bude 8 %,

· v roce 2013 pak 6 %,

· v roce 2014 se bude počítat se 3 %.

Po roce 2014 se bude výpočtový základ z osobního vyměřovacího základu stanovovat tak, že

· do částky první redukční hranice se bude počítat 100 %,

· z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se bude počítat 26 %,

· k částce nad druhou redukční hranici se přihlížet nebude.

Rozhodným obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího základu je až na výjimky stanovené zákonem období, které začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, ve kterém pojištěnec dosáhl 18 let a končí rokem, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu.

Další navrhované změny

K řešení dopadů nálezu Ústavního soudu vláda v souladu se svým Programovým prohlášením zařadila do návrhu novely tohoto zákona také další parametrické změny základního důchodového pojištění.

a) pokračování ve zvyšování důchodového věku i po dosažení důchodového věku 65 let a urychlení sjednocení důchodového věku pro muže a ženy

Do zákona je zařazeno pokračování ve zvyšování důchodového věku u mužů současným tempem, tj. o 2 měsíce ročně, i po dosažení důchodového věku 65 let, a to bez stanovení cílové hodnoty důchodového věku.

U žen je navrženo zrychlení tempa zvyšování důchodového věku od ročníku narození 1956 na 6 měsíců (ze současných 4 měsíců) ročně, s cílem sjednocení důchodového věku pro muže i ženy.

K úplnému sjednocení pro všechny pojištěnce dojde v roce 2041 pro osoby narozené v roce 1975 při dosažení důchodového věku 66 let a 8 měsíců.

„ Příloha k zákonu č. 155/1995 Sb.

Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1977

Rok narození			Důchodový věk činí u
	mužů	žen s počtem vychovaných dětí
	mužů	0		1	2	3 a 4	5 a více
1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977	60r+2m 60r+4m 60r+6m 60r+8m 60r+10m 61r 61r+2m 61r+4m 61r+6m 61r+8m 61r+10m 62r 62r+2m 62r+4m 62r+6m 62r+8m 62r+10m 63r 63r+2m 63r+4m 63r+6m 63r+8m 63r+10m 64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 65r 65r+2m 65r+4m 65r+6m 65r+8m 65r+10m 66r 66r+2m 66r+4m 66r+6m 66r+8m 66r+10m 67r	57r 57r 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 63r+10m 64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64+10m 65r 65r+2m 65r+4m 65r+6m 65r+8m 65r+10m 66r 66r+2m 66r+4m 66r+6m 66r+8m 66r+10m 67r		56r 56r 56r 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 64r+2m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 65r 65r+2m 65r+4m 65r+6m 65r+8m 65r+10m 66r 66r+2m 66r+4m 66r+6m 66r+8m 66r+10m 67r	55r 55r 55r 55r 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r+2m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 64r+2m 64r+8m 65r+2m 65r+4m 65r+6m 65r+8m 65r+10m 66r 66r+2m 66r+4m 66r+6m 66r+8m 66r+10m 67r	54r 54r 54r 54r 54r 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r+2m 60r+8m 61r+2m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 64r+2m 64r+8m 65r+2m 65r+8m 66r 66r+2m 66r+4m 66r+6m 66r+8m 66r+10m 67r	53r 53r 53r 53r 53r 53r 53r 53r+4m 53r+8m 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r+2m 59r+8m 60r+2m 60r+8m 61r+2m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63+8m 64r+2m 64r+8m 65r+2m 65r+8m 66r+2m 66r+8m 66r+10m 67r

b) valorizace důchodů

Valorizace průměrných vyplácených důchodů má odpovídat růstu indexu spotřebitelských cen a jedné třetině růstu reálných mezd.

Zvýšení základní výměry má odpovídat růstu průměrné mzdy a zvýšení procentní výměry by mělo činit tolik procent, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výběry a částky zvýšení procentní výměry odpovídal procentu růstu cen (inflaci) a jedné třetině růstu reálných mezd.

c) předčasné odchody do důchodu

Navrhuje se zpřísnění u předčasných odchodů do důchodu, což je zdůvodňováno potřebou snížení atraktivnosti odchodu do důchodu před dosažením důchodového věku.

Dosud se procentní výměra snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o 0,9 % výpočtového základu za období prvních 720 kalendářních dnů a o 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne.

Podle návrhu má se procentní výměra důchodu krátit o 0,9 % do 360. dne před dosažením důchodového věku, o 1,2 % od 361. dne do 720. dne před důchodovým věkem a o 1,5 % od 721. dne před důchodovým věkem.

Nárok na předčasný starobní důchod by měl mít ten pojištěnec, který získal potřebnou dobu pojištění podle § 29 odst. 1 nebo 3 zákona o důchodovém pojištění, což je:

§ 29

(1)Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně

a) 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen „důchodový věk“) před rokem 2010,

b) 26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010,

c) 27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011,

d) 28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012,

e) 29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013,

f) 30 let a dosáhl důchodového věku v roce 2014,

g) 31 let a dosáhl důchodového věku v roce 2015,

h) 32 let a dosáhl důchodového věku v roce 2016,

i) 33 let a dosáhl důchodového věku v roce 2017,

j) 34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018,

k) 35 let a dosáhl důchodového věku po roce 2018.

(3) Pojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. g) až k), má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal aspoň 30 let doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1.

a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí maximálně:

· 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let,

· 5 let, pokud je jeho důchodový věk alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let.

d) Zpřísnění podmínek pro nárok na vdovský/vdovecký důchod

Výplata jednorázové částky při zániku nároku na tento důchod z důvodu uzavření nového manželství má být zrušena. Navrhuje se také zkrátit lhůtu pro možnost opětovného vzniku nároku na vdovský či vdovecký důchod, pokud dojde znovu ke splnění zákonem stanovených podmínek, a to z pěti let na dva roky pro nároky vzniklé po 31. prosinci 2011.

Účinnost novely zákona

Výše důchodů, na které vznikl nárok před 30. září 2011 a které se přiznávají ode dne, který spadá do období po 29. září 2011, se už stanoví podle této novely zákona o důchodovém pojištění.

Avšak důchody, na které vznikl nárok před 30. září 2011 a které se přiznávají do 29. září 2011, budou stanoveny podle stávajícího zákona o důchodovém pojištění.

Tento novelizovaný zákon o důchodovém pojištění má nabýt účinnosti dnem 30. září 2011.