Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 15.12.2016

Průměrné mzdy v jednotlivých evropských zemích jsou značně rozdílné. Ukazují to poslední údaje Eurostatu a ČSÚ. V Česku jsou mzdy nižší než průměr EU. 18,7 % tuzemských zaměstnanců spadá do kategorie pracující chudoby.

„Roční mzdy v Česku byly v roce 2014 na úrovni 37 % průměru Evropské unie. Zaujímali jsme tak 19. pozici v žebříčku unijních zemí,“ uvádí předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. Nejvyšší mzdy byly vypláceny zaměstnancům v Lucembursku, Dánsku a Irsku, mimo Unii pak ve Švýcarsku a Norsku. Naopak nejnižší výdělky jsou podle aktuálních statistik v Bulharsku, Makedonii a Rumunsku. Jak poukazuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ, v rámci Evropy jsou vysoké rozdíly mezi mzdovými úrovněmi jednotlivých států: „Třeba bulharská průměrná roční mzda v přepočtu 158 tisíc korun nebyla ani desetinou té lucemburské, která se rovnala 1,6 miliónu.“

Rozdíly ve výdělcích se mohou stírat vzhledem k vyšším cenám v bohatších státech. Kupní síla průměrné mzdy v České republice je na úrovni 59 % unijního průměru. Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly přitom představoval v daném roce 86 % průměru EU. „Vzhledem k této vyšší konkurenceschopnosti a silnějšímu výkonu ekonomiky je zde prostor pro rychlejší zvyšování mezd. K tomu dochází v posledních dvou letech,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Mzdy v západoevropských zemích v posledních letech rostou pomaleji. Dochází tak k postupnému sbližování s úrovní výplat v dalších státech EU. Potvrzují to přepočty na základě evropského indexu nákladů práce. Od roku 2008 poskočily hodinové mzdové náklady v Bulharsku reálně o 65 %, v Rumunsku o 39 % a v Estonsku o 14 %. V Česku vzrostly o 17 %, zatímco v sousedním Německu jen o 8 %. V Portugalsku se pak propadly o 12 %. V celé EU se mzdové náklady reálně zvýšily pouze o 3 %.

Méně než dvě třetiny mediánové mzdy pobíralo v roce 2014 v EU 17,2 % zaměstnanců. K této tzv. pracující chudobě u nás patří 18,7 % zaměstnanců. Také další ukazatele naznačují, že patříme k  zemím s vysokou různorodostí ve výdělcích nejen mezi profesemi, ale i mezi jednotlivými zaměstnanci, podobně jako Rakousko a Španělsko. Nejmenší rozdíly jsou ve Švédsku a Belgii.

Roční průměrné mzdy (v korunách) v evropských státech v roce 2014

  • Švýcarsko - 1 986 065

  • Lucembursko - 1 624 695

  • Norsko - 1 619 711

  • Dánsko - 1 520 840

  • Irsko - 1 266 243

  • Belgie - 1 258 368

  • Švédsko - 1 234 387

  • Finsko - 1 231 331

  • Island - 1 214 618

  • Nizozemsko - 1 197 768

  • Rakousko - 1 167 179

  • Německo - 1 126 953

  • Spojené království - 1 082 487

  • Francie - 993 556

  • Itálie - 950 054

  • Evropská unie - 929 900

  • Španělsko - 754 129

  • Kypr - 693 584

  • Slovinsko - 619 713

  • Malta - 600 054

  • Portugalsko - 476 238

  • Estonsko - 370 594

  • Česká republika - 344 768

  • Slovensko - 334 664

  • Polsko - 318 750

  • Lotyšsko - 294 989

  • Turecko - 285 297

  • Maďarsko - 284 361

  • Litva - 242 896

  • Černá Hora - 241 602

  • Srbsko - 193 254

  • Rumunsko - 183 700

  • Makedonie - 181 305

  • Bulharsko - 158 480

 

 

 

  • Zdroj: Český statistický úřad