Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 10.02.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

V minulém týdnu se uskutečnilo jednání Zemědělského výboru (ZV) Poslanecké sněmovny PČR. Na jeho programu bylo mimo jiné i projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Právě k tomuto zákonu vystoupil před poslanci prezident Agrární komory (AK) ČR Zdeněk Jandejsek, který k této novele zákona sdělil názory našich zemědělců a potravinářů o tom, jak zabezpečit náš, tuzemský trh kvalitními českými potravinami.

Ve zprávě z tohoto jednání zemědělských poslanců, které bylo zveřejněno na webových stránkách Agrární komory ČR, se uvádí, že prezident AK ČR Zdeněk Jandejsek se snažil přesvědčit poslance o tom, aby podpořili výrobu českých potravin, a současně i jejich významnější zastoupení na pultech potravinářských obchodů v ČR, a to zejména supermarketů a hypermarketů zahraničních obchodních řetězců působících u nás. V této souvislosti prezident Agrární komory ČR vysvětlil poslancům, proč by právě české potraviny měly být na pultech potravinářských obchodů. Konstatoval, že jsou v první řadě kvalitní a mají příznivý vliv na zdraví našich obyvatel. Jde totiž o potraviny, které jsou pro naše občany přirozené, a to jako důležitá součást jejich stravy, neboť, díky přísné kontrole, mají příznivý vliv na zdravotní stav obyvatelstva, jelikož ovlivňují nejen délku, ale i kvalitu našeho zdraví.

Zdeněk Jandejsek zároveň uvedl, že se zde projevuje i velice příznivý vliv domácí potravinové produkce na životní prostředí u nás. Je to dáno i tím, že v České republice je výrazně nižší spotřeba přípravků na ochranu rostlin, a to několikanásobně nižší než je tomu v Belgii, Německu, Španělsku, Francii, ale i Rakousku. Rovněž je u nás i nižší spotřeba umělých hnojiv. Dále vysvětlil, že spotřebou domácích potraviny se snižuje uhlíková stopa. Vždyť dnes stovky tisíc kamionů vozí do České republiky potraviny z celé Evropy, případně i z celého světa. Takže, snížení spotřeby těchto dovážených potravin z různých koutů Evropy či světa, vede ke snížení uhlíkové stopy, a to především snížením množství výfukových plynů od těchto kamionů. Navíc, ovlivní to i snížení počtu dopravních nehod na našich silnicích, přičemž se to týká nejen snížení hospodářských škod na majetku, ale i poklesu střetů nákladních automobilů se zvířaty.

Zároveň Zdeněk Jandejsek zdůraznil, že nejzávažnějším efektem postupného zvyšování soběstačnosti v produkci českých potravin bude skutečnost, že naši zemědělci a potravináři dokáží pro naše obyvatele zabezpečit vysoce kvalitní potraviny, a to i při takových situacích, jako jsou přírodní kalamity a katastrofy. Případně i při jiných problémech. Konkrétním příkladem toho, jak jsou naši spotřebitelé závislí na dovozu zahraničního potravinářského zboží, byl třeba i nedostatek másla nebo brambor, který jsme před časem na našem trhu zažili. K tomu Zdeněk Jandejsek podotkl, že když byl na české trhu nedostatek brambor, automaticky se velmi výrazně zvedly jejich prodejní ceny pro spotřebitele, a to bez ohledu, že náklady na jejich dovoz a prodej se v té době nezvýšily. Přitom naši spotřebitelé vůbec nevěděli, za jakých podmínek byly tyto dovezené brambory vypěstovány, to je, jaké přípravky na ochranu rostlin či jaká hnojiva, byla při jejich vypěstování použita.

Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek dále přednesl našim poslancům návrh AK ČR, aby se postupně zvyšoval podíl českých potravin na našem, tuzemském trhu, a to ze současných 55 %. Příkladem zde může být Francie, kde právě v souvislosti se zlepšováním životního prostředí, snižováním uhlíkové stopy a podporou jejich tuzemské výroby, je cílem dosáhnout v nejbližších pěti letech 80% podílu francouzských potravin na pultech obchodů ve Francii.

Podle Agrární komory ČR obdobnou politiku praktikuje i Německo, kdy se na německý trh přednostně dodává kuřecí maso, které pochází výlučně z německých chovů, kdy jsou tato kuřata krmena jenom německými krmnými směsmi. Přičemž tato kuřata jsou chována na farmách v Německu a také i našich sousedů zpracována. Z toho je vidět, jak podotýká Zdeněk Jandejsek, jak si jednotlivé vyspělé státy EU chrání vlastní zemědělce a zpracovatele. To by mělo být pro Českou republiku příkladem, jinak budeme závislí na dovozech potravin ze zahraničí, a jak dodávají naši zemědělští odborníci, i za mnohem vyšší ceny pro spotřebitele.

  • Zdroj: Agrární komora ČR