Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 02.12.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Plánované snížení emisí CO2 o 80 procent do roku 2050 v rámci boje proti změnám klimatu bude stát Českou republiku biliony korun. Bez finanční pomoci Evropské unie nebude možné tohoto ambiciózního úkolu dosáhnout a stejně tak je nezbytně nutné, aby k podobným opatřením přistoupily i další průmyslové země na celém světě, shodli se na tiskové konferenci v pátek 29. listopadu 2019 před pondělním (dnes 2. 12. 2019) klimatickým summitem v Madridu premiér Andrej Babiš, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec.

Tisková zpráva vlády ČR v této souvislosti dále uvádí, že Česká republika plní závazky Pařížské konference o ochraně klimatu a má jasný plán, jak snížit do roku 2050 produkci emisí CO2 o osmdesát procent. Jak zdůraznil předseda vlády Andrej Babiš, česká vláda zaujala k přijímání opatření na ochranu klimatu odpovědný přístup. Konstatoval, že nelze slibovat něco, co nejde plnit. Připomněl také, že pro ochranu klimatu na Zemi je zásadní, aby se do zásadních opatření pustily i další země na světě. Zároveň uvedl, že Evropská unie produkuje jen devět procent emisí, v roce 2018 snížila emise o 20 milionů tun, ale zbytek světa je navýšil o 1.020 milionů tun!

Premiér Andrej Babiš rovněž upozornil, že zatímco Česká republika či Německo se chystají postupně utlumovat výrobu elektřiny z uhlí, Čína se naopak aktuálně chystá otevřít nové bloky uhelných elektráren o výkonu srovnatelném se všemi uhelnými zdroji v EU. Podle něho problém spočívá v tom, že státy EU závazky Pařížské konference plní, tak ostatní země ve světě závazky Pařížské konference neřeší. To se projevuje v cenách energií. Přičemž snižování skleníkových plynů má i vliv na snížení konkurenceschopnosti států, které závěry Pařížské konference plní.

Podle tiskové zprávy vlády ČR bude otázka snižování emisí ve světě tématem jak pondělní konference v Madridu, tak i zasedání Evropské rady v Bruselu 12. a 13. prosince. V této návaznosti premiér Andrej Babiš podotkl, že je důležité, že Česká republika má jasný plán, jak emise snižovat s tím že dělá proto maximum.

Andrej Babiš dále uvedl, že Česká republika chce v dalších dekádách především posílit výrobu elektrické energie z jaderných elektráren a chce pro to získat podporu dalších zemí EU. Proto také premiér Andrej Babiš napsal dopis francouzskému prezidentovi Macronovi a předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, v němž jasně říká, že Česká republika také bojuje proti klimatické změně, ale pro nás je zásadní věcí, že hlavním zdrojem elektrické energie u nás bude jádro a Evropa nám musí umožnit, abychom ty jaderné bloky postavili. Podle něho bude přechod na nízkoemisní zdroje Českou republiku stát 25 miliard eur, což je zhruba 625 miliard korun, a Evropská unie by měla České republice s financováním pomoci.

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček připomněl, že česká vláda věnuje otázkám snižování emisí velkou pozornost. Zmínil například ustavení tzv. Uhelné komise, jejíž první výstupy budou známy v lednu. Přičemž potvrdil, že ambice České republiky by měla být jednoznačná, to je přechod na nízkoemisní zdroje. Současně zdůraznil slovo: nízkoemisní, protože nulaemisní je, podle Karla Havlíčka, do roku 2050 nereálná záležitost. Zároveň poznamenal, že z 37 procent energetických zdrojů z uhlí chce vláda ponechat čtvrtinu, tedy zhruba deset procent.

Podle něho Česká republika v současnosti vyrábí 47 procent elektřiny z uhlí. Načež uvedl, že Česká republika, Polsko a Německo jsou při výrobě elektřiny na uhlí fatálně závislé. V roce 2050 by se měla už zhruba polovinu elektrické energie vyrábět z jádra díky dostavbě jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně- Dosud je to 32 procent. Vzrůst má i podíl obnovitelných zdrojů, a to z 12,5 procenta na 28 procent. Zásadně se má snížit i produkce CO2 z průmyslové výroby, což ovšem bude, podle vicepremiéra Karla Havlíčka, znamenat zásadní restrukturalizaci českého průmyslu.

Ministr životního prostředí Richard Brabec k tomu uvedl, že ke snížení produkce emisí o 90 milionů tun do roku 2050 bude nutné realizovat několik základních kroků. Prvním z nich je odstavení v podstatě všech hnědouhelných energetických bloků. Dále půjde o výrazné snižování spotřeby energie, o rozvoj obnovy zdrojů. Na programu bude v podstatě totální elektrifikace dopravy, což znamená, že v roce 2050 už by na českých silnicích a železnicích nemělo jezdit nic na benzin či naftu. Dalším opatřením je snížení tepelných ztrát budov, a to o polovinu. Krokem k tomu je i změna vytápění domácností, kdy ministerstvo životního prostředí rozjelo program kotlíkových dotací. V tom bude i nadále pokračovat.

Vláda již pro ochranu klimatu učinila řadu zásadních opatření. Jen do modernizace energetiky a průmyslu ke snížení emisí investovala mezi lety 2000 až 2017 110 miliard korun. Ministr Richard Brabec připomněl i úspěšné současné projekty, jako kotlíkové dotace či Nová zelená úsporám. Konstatoval, že sto tisíc vyměněných domácích kotlů ušetří řádově 700 000 tun CO2. Přičemž uskutečnění cca 40.000 projektů z programu „Nová zelená úsporám“ znamená 1,4 milionu tun CO2 ročně, a to už je znát.

Ministr Richard Brabec dále připomněl i státní finanční podporu na nákup 1.200 elektromobilů pro obce, kraje a podnikatele či 1.100 bezemisních autobusů, projekty na zvládání sucha či plány na vybudování nových vodních zdrojů. Česká republika, podle něho, chce také vysadit v příštích dvaceti letech miliardy sazenic na obnovu lesů poškozených kůrovcem a zavázala jsme se také vysadit deset milionů listnáčů mimo les za 40 miliard korun.

Celkem bude přechod na nízkouhlíkovou Českou republiku stát řádově biliony korun. Vzhledem k astronomickým nákladům pro hospodářství ČR je pro českou vládu zcela zásadní najít zdroje financování v objemu řádově stovek miliard korun, a to mimo kohezní fondy EU. Cesta k nízkouhlíkové Evropské unii musí být spravedlivá, sociálně únosná a nesmí znamenat ohrožení konkurenceschopnosti ekonomik členských zemí EU.