Inflace podle ekonomů poroste setrvalým tempem čtyř procent minimálně do konce roku. „Spoření jistotu zajišťuje stále, ale bohužel peníze ztrácejí svou hodnotu. Spoření tedy smysl dává, bohužel však čím dál tím méně, což je vinou politiky centrálních bank, ne nás lidí,“ řekl v pořadu Českého rozhlasu hlavní ekonom platební instituce Roger Dominik Stroukal. I hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček uznává, že není možné, aby lidé byli ze sta procent zainvestováni.

„Je nutné řídit své osobní úspory a je správné část peněz mít okamžitě k dispozici. S penězi, které ale lidé nepotřebují okamžitě k dispozici, je třeba nějak pracovat a zhodnocovat je,“ doporučuje Křeček.

Dává při čtyřprocentní inflaci smysl spořit? Jak Češi svoje úspory zhodnocují? O finančních schopnostech české společnosti, o tom právě hovořili v pořadu Českého rozhlasu ekonomové Dominik Stroukal a Štěpán Křeček.

„Když si dnes lidé koupí nemovitost nikoliv na bydlení, tak to nedělají proto, aby ji pronajímali, ale nechávají jí často ležet ladem,“ konstatoval Stroukal. „Jsou lidé, kteří si rádi zaspekulují, ale jsou lidé, a já jsem jedním z těch, kteří by raději drželi více peněz na výnosových účtech například v bance,“ dodal.

Finanční svět je v současnosti složitější, upozornil ekonom Křeček. „Dříve šlo i na bezrizikových produktech vytvářet nezanedbatelné výnosy, které porážely inflaci. Tato doba je pryč. Dnes, když lidé chtějí mít výnosy, tak musejí začít vyhledávat rizikovější aktiva. A to bohužel není po každého,“ upřesnil.

„Jenže tohle je pro mnoho lidí je to natolik složité, že se o to nezajímají. To je chyba,“ pokračoval Křeček. „Při složitých diskuzích o investování jsme často lidi odradili, aby se o tuto věc vůbec začali zajímat. Nemusíte být geniální investor, abyste porazili inflaci. Bohatě stačí, když člověk kopíruje největší akciové indexy a nesnaží se je porazit.“ Současná měnová politika tomuto růstu ještě více nahrává.

Stroukal by naopak vítal staré pořádky, kdy člověk vložil do banky peníze a získal z této částky nějaké procento zisku: „Nicméně v dnešní realitě nemáme jinou možnost než myslet dlouhodobě, protože propady mohou přijít. Dnes však chybí prostor pro ty, kteří nechtějí jít do rizika,“ prohlásil.

„Češi zatím bohužel nemají ve své většině vytvořenou kapitalistickou morálku,“ soudí Křeček. „Většina je zvyklá, že se peníze vydělávají pouze chozením do práce. Na západ od nás je běžné, že existují také kapitálové příjmy, které úspory zhodnocují, lidí se o ně starají a získávají další peníze do rodinných rozpočtů,“ Prohlásil ekonom na adresu střední třídy u nás.

Podle statistik mají Češi větší polovinu svých úspor na běžných a spořících účtech nebo v hotovosti. „Jen jedno procento z toho je v akciích. Tento poměr rozhodně není ideální, je potřeba ho začít postupně měnit ve prospěch rizikovějších aktiv,“ doporučil Štěpán Křeček.

Způsoby, jak české chování změnit, jsou dva, věří Stroukal. „Ta jedna je nevyhnutelná, tedy to, co se teď děje. Že nás donutí nouze. Když vidíme, že ceny rostou, tak se budeme muset vrhnout do jiných investic. Třeba posílat peníze na akciový trh,“ konstatoval.

„Druhou cestou je fakt, že je to celé jednodušší. Jde například přes mobilní aplikaci poslat peníze přímo na nějakou investici, tedy koupit si konkrétní akcii nějaké firmy, které člověk fandí. Tedy když už jsme donuceni k jistému gamblingu, tak alespoň víme, kam peníze dáváme. Můžeme ale i někomu důvěřovat, ať už tomu indexu, nebo třeba bance nebo specialistovi,“ vyzval k investování na finančních trzích Dominik Stroukal.

K tomuto pořadu Českého rozhlasu můžeme jenom dodat, že je to v podstatě výzva kapitálového trhu u nás, aby lidé, kteří jsou finančně a majetkově na úrovni střední třídy, se věnovali investování svých prostředků, a to přesně po vzoru USA či vyspělých západoevropských zemí. Jenže, současný ekonomický vývoj, díky pandemii koronaviru, ukazuje, že ceny u nás, a to nejen u nás, v poslední době velmi výrazně rostou. Řada lidí u nás začíná výrazně šetřit a přemýšlí za co vydá svůj peněžní obnos. Je to dáno především tím, že průměrná mzda v ČR činí letos 35.285 Kč měsíčně, a jak upozorňují odbory, dvě třetiny zaměstnanců na ni, na svých výplatních účtech, nedosáhnou. Potom, pro většinu našich občanů, jsou tyto rady ekonomů, kteří zastupují kapitálový trh, jen zbožným přáním, protože realita života našich lidí, kteří chodí do práce a dostávají svůj pravidelný měsíční příjem od svých zaměstnavtelů, je jinde.