Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 11.09.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Rozhovor s předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkovou

Koncem srpna se uskutečnilo jednání zdravotnické tripartity, která jednala o především odměňování, personální stabilizaci a hygienické službě. Jak byste charakterizovala průběh a výsledky jejího jednání?

Pokud jde o sociální dialog mezi zástupci ministerstva zdravotnictví, zaměstnavateli a odbory, to je v rámci zdravotnické tripartity, asi nevýstižnější je říci „jako obvykle“. Shoda byla na nekonfliktních tématech. V zásadních bodech, jako je například odměňování nebo jak řešit personální stabilizaci, mají jednotlivé strany rozdílné názory. Nicméně, mohu k tomu jen dodat, že všechny strany sociálního dialogu si uvědomují, že diskuze a hledání kompromisů je velmi významným prvkem pro zlepšení situace ve zdravotnictví.

Prvním bodem jednání zdravotnické tripartity bylo seznámení sociálních partnerů s kompenzační vyhláškou ministerstva zdravotnictví pro rok 2021. Pokryje tato vyhláška propady nemocniční péče v době covidové pandemie?

Kompenzační vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR pokrývá pouze období od 1. ledna do 30. dubna. Ministerstvo zdravotnictví musíme pochválit za dohodu o doplacení finančních prostředků na mimořádné odměny pro zdravotníky v ambulancích. Nejsme si ovšem zcela jistí, zda jsou správně nastavené parametry pro výpadky péče v nemocnicích. Mezi lednem a dubnem byla situace velmi vypjatá, nemocnice vesměs ošetřovaly pouze pacienty s onemocněním COVID-19 a byla odložena veškerá péče mimo té nejakutnější. Pnění počtu výkonů na 85 %, jak stanoví vyhláška, bylo v některých nemocnicích nereálné. Situaci budeme dál sledovat. Pokud by některé nemocnice měly velké problémy, tak je možné řešení promítnout do úhrad v příštím roce.

Ministerstvo zdravotnictví vás zároveň informovalo o návrhu úhradové vyhlášky pro rok 2022. Myslíte si, že předložený návrh úhradové vyhlášky pokryje potřeby českého zdravotnictví v příštím roce?

Z ministerstva zdravotnictví jsme obdrželi poměrně kusé informace. Dozvěděli jsme se, že ministerstvo zdravotnictví uzavřelo téměř se všemi poskytovateli zdravotní péče dohody o zvýšení objemu finančních prostředků na rok 2022 ve výši 4 %. Toto navýšení považujeme za naprosto nedostatečné při plánované inflaci 3,5 %. Jsme přesvědčeni, že finanční rezervy ve zdravotních pojišťovnách umožňují daleko vyšší navýšení úhrad, které by se mělo promítnout do zlepšení dostupnosti zdravotní péče. K tomu, aby bylo možné vyhlášku opravdu racionálně posoudit, ovšem chybí ekonomické podklady k příjmům a výdajům zdravotních pojišťoven, ty ministerstvo nepředložilo.

Nejvíce nás ovšem šokovalo sdělení, že ministerstvo zdravotnictví nepočítá s navýšením platů a mezd pro zaměstnance ve zdravotnictví. Nechápeme, jak po tak těžkém období, to je za situace, kdy chybí velké množství zdravotníků, a ti stávající zvládají už opravdu na doraz, se ministerstvo zdravotnictví nepostaví za „své lidi“. Na druhou stranu tato situace není až tak neobvyklá, ministerstvo se napoprvé s odbory nedohodlo nikdy.

V naší společnosti se vede diskuse o tom, kolik peněz by mělo jít na pokrytí zdravotní péče a kolik jich je potřebné ponechat jako rezerva pro případ mimořádných událostí. Na čem jste se shodli či neshodli?

Výdaje veřejného zdravotního pojištění byly enormní. Nicméně enormní byly a jsou také příjmy. Za poslední rok a půl se díky rozhodnutí vlády do zdravotních pojišťoven jen za státní pojištěnce „přisypalo“ 70 mld. Kč. Dalších 14 mld. za státní pojištěnce se navíc do systému dostane příští rok. Výběr pojistného jede podle plánů, žádné propady a excesy nejsou. Na účtech zdravotních pojišťoven je k 31. červenci 2021 skoro 62 mld. Kč. Ekonomika má příští rok růst o 4,2 % HDP.

Legitimně jsme pokládali následující otázky: Proč jsou tak obrovské finanční prostředky na účtech zdravotních pojišťoven? Proč vybrané finance neslouží ke svému účelu, tj. k zajištění lepší péče o pacienty? Proč se nezvýší objem peněz pro onkologické pacienty, pro pacienty se vzácnými nemocemi, pro pacienty v domácí péči, pro pacienty, kteří potřebují rychle vyšetřit? Na účtech jsou peníze k ničemu a tvrzení ministerstva zdravotnictví, že musíme mít ještě větší rezervy, jde proti smyslu a filozofii zdravotního pojištění a hlavně proti lidem.

Požádali jsme premiéra o zpracování analýzy, kolik peněz v pojišťovnách zůstane, až se uklidní covidová situace. Těch 84 mld. Kč, které jsou navíc za státní pojištěnce, by od roku 2022 mohlo narovnat pokřivený systém úhrad a pomoci spoustě pacientů. Samozřejmě by část měli dostat také zdravotníci za svoji práci. Podle našeho názoru je navíc ten obrovský přebytek na účtech zdravotních pojišťoven v rozporu se zákonem. Zákon ukládá naplnit rezervní fondy a vůbec o žádných dalších zůstatcích = přebytcích nehovoří. Systém veřejného zdravotního pojištění by měl být stejně jako důchodový systém průběžný a vybrané peníze mají sloužit lidem k ochraně jejich zdraví a pomoci v nemoci.

Zdravotnictví se dlouhodobě potýká s nedostatkem personálu. Jak chce ministerstvo zdravotnictví tuto situaci v nejbližší době a zároveň i v příštích několika letech řešit?

Konkrétní řešení špatné personální situace za čtyři roky nepřišlo. Po opuštěných diskuzích o možných výsluhách pro zdravotníky jsme se kruhem vrátili na začátek. Znovu se diskutuje o tom, že nejprospěšnějším krokem by bylo zavedení výsluh, což podporujeme. Za odbory jsme znovu připomněli, že tím, co by nejvíce pomohlo, je srovnání odměňování zaměstnanců nemocnic na systém platů. Na to ovšem stále nikdo neslyší. Kromě peněz navrhujeme také systémově řešit psychickou pomoc zdravotníkům, i oni jsou lidé a ne stroje. Obrovský stres, jejich nedostatek a samozřejmě také Covid se podepisují na jejich duševním zdraví. Je nutné vytvořit nástroje, které budou předcházet jejich vyhoření a tím jim pomohou zůstat v profesi. Na pomoci zdravotníkům „vydělají“ samozřejmě pacienti. Spokojený, empatický a chápající zdravotník je pro pacienta tím nejlepším povzbuzením.    

Na jednání zdravotnické tripartity jste také hovořili o legislativní práci Ministerstva zdravotnictví ČR v roce 2021. S jakými konkrétními výstupy jste byli seznámeni?

Řešili jsme například vyhlášku o činnostech zdravotnických pracovníků, ve které Ministerstvo zdravotnictví ČR navyšuje kompetence sester a k tomu je také na stole úprava katalogu prací. Za odbory jsme opět připomněli, že právní předpisy mají být s odbory projednané, že je nutné vyřešit naše připomínky. Za odbory jsme k vyhlášce navrhli a ke katalogu prací budeme navrhovat úpravy. Chceme, aby se v předpisech vyznali i zdravotníci a nebylo k nim potřeba právních výkladů. Dále bychom také chtěli napravit diskriminaci sester a dalších vysokoškolsky vzdělaných zdravotníků, kteří jako vysokoškoláci mohou být, na rozdíl od mnoha jiných, zařazeni pouze do 12. platové třídy.

V poslední době se ve světě, ale i u nás, diskutuje o zjišťování protilátek a testování klientů v sociálních službách. K čemu jste na jednání tripartity dospěli?

Posouzení hladiny protilátek a následné vyhodnocení prospěšnosti očkování je nutné vyřešit na odborných pracovních skupinách. Nicméně pokud je stanoven ochranný limit bezinfekčnosti na 180 dnů po prodělání nemoci je určitě na místě řešit také protilátky a jejich hodnoty. Testování pomáhá najít potenciální šiřitele nemoci a u těch nejzranitelnějších klientů sociálních služeb má své opodstatnění.

Dalším bodem jednání zdravotnické tripartitě byla novela nařízení vlády o platech státních zaměstnanců. Na čem jste se shodli či neshodli?

Zvyšování platů při predikované inflaci je nejen stabilizačním prvkem, ale také podpoří ekonomiku. Zaměstnavatelé navrhují zvýšení platů o inflaci, tedy o 3,5 %. Odbory navrhují zvýšení platů u zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách o 10 %. U ostatních zaměstnanců ve veřejném sektoru, například také v hygienické službě, chceme platy navýšit o pevnou částku 2500 Kč. Ministerstvo zdravotnictví chce platy zmrazit čili reálně snížit o 3,5 %. K platům a mzdám se budou konat další jednání.

U požadavku na zvýšení platů a mezd zdravotníků je nutné připomenout zásadní věc. Platy v roce 2020 a 2021 jsou naprosto výjimečné a jejich navýšením nelze argumentovat, protože není trvalé. Do průměrů se promítly mimořádné odměny, za které vládě samozřejmě děkujeme. Dále platy navýšily příplatky za ošetřování pacientů s nemocí COVID-19 a samozřejmě také obrovské množství přesčasů bez kterých by zkolabovala zdravotní péče. Zdravotníci byli nejvíce profesně postižená skupina nemocí covid-19 a když někdo chyběl, tak automaticky nastoupil jiný. Bez lidí se prostě péče poskytovat nedá.