Je to tak, k 31. březnu 2017 evidoval Úřad práce ČR celkem 356 112 uchazečů o zaměstnání. To je o  24 096 méně než v únoru a o 86 997 méně než  před rokem. Zároveň jde o nejnižší březnovou hodnotu od roku 2008, kdy ÚP ČR evidoval 336 297 nezaměstnaných.

Z celkového počtu lidí bez práce bylo v uplynulém měsíci 332 098 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob klesl na 4,8 % (únor 2017 – 5,1 %, březen 2016 – 6,1 %). Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v březnu nabízeli prostřednictvím ÚP ČR  150 917.

V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za únor 2017) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Tyto aktuální výsledky dnes (v pondělí, 10. 4. 2017) zveřejnil Úřad práce ČR.

Ekonomika je v dobré kondic

Situace na pracovním trhu aktuálně odpovídá jak dlouhodobé situaci, tak ročnímu období. Česká ekonomika je stále v dobré kondici a na vývoji se příznivě podepisuje i příchod jarního počasí, kdy se se postupně rozjíždějí sezónní práce.

„Z evidence ÚP ČR odešlo v březnu téměř 64,5 tis. lidí. Řada z nich našla uplatnění ve stavebnictví, v lázeňství, zemědělství, lesnictví, gastronomii nebo třeba cestovním ruchu. Meziměsíčně - o  15 700 osob - klesl počet evidovaných mužů. Březen je také typickým měsícem, kdy roste zájem zaměstnavatelů o veřejně prospěšné práce, především v rámci jarních úklidů veřejných prostranství. ÚP ČR s nimi po splnění zákonných podmínek uzavírá dohody. Hlavní nástup těchto činností se očekává v dubnu. V následujících měsících bude nezaměstnanost s velkou pravděpodobností dále klesat,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Někde zaměstnanci stále častěji chybějí

Řada regionů hlásí nárůst poptávky po sezónních pracovnících a na krátkodobé pracovní poměry. Celkem jich ÚP ČR evidoval ke konci března 4 632. Zaměstnavatelé hledají například dělníky v oblasti výstavby budov, uklízeče, pomocníky v rostlinné výrobě, skladníky, baliče, pomocné manipulační pracovníky, ale také kuchaře, číšníky, servírky, uklízeče, pomocníky v zahradnictví a ve stavebnictví nebo dělníky v lesních školkách či v lese. V menší míře se začínají už také objevovat nabídky v rámci letních brigád. Poptávka je po prodavačích rychlého občerstvení a zmrzliny nebo instruktorech na dětských letních táborech. Řada zaměstnavatelů ale hledá brigádníky spíše prostřednictvím internetové inzerce či vlastních zaměstnanců.

A pomalu se rozjíždí i veřejná služba (VS). V současné době má ÚP ČR s organizátory VS, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami, nasmlouváno celkem 3 362 pozic pro její výkon. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství, ale i o aktivity, které lidé vykonávají v rámci pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě, při poradenských či pečovatelských službách pro seniory a osoby se zdravotním postižením), v administrativě, mateřských centrech, při organizování sportovních a kulturních akcí nebo v zařízeních určených pro opuštěná a týraná zvířata. Dosud na veřejnou službu nastoupilo 525 klientů ÚP ČR a zájem ze strany dalších uchazečů o zaměstnání se postupně zvyšuje.

„Velmi oceňujeme pozitivní přístup ze strany organizátorů veřejné služby, kteří tak nabízejí dlouhodobě evidovaným uchazečům o zaměstnání možnost pravidelně vykonávat činnosti, jejichž prostřednictvím mohou pomáhat těm, kteří pomoc společnosti potřebují. Patří mezi ně například obyvatelé domů seniorů, děti, lidé se zdravotním postižením apod. A fakt, že na veřejnou službu dobrovolně nastoupilo už více než pět stovek zejména dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání, svědčí o tom, že i oni sami vnímají veřejnou službu jako možnost, jak se mohou v době, kdy jsou nezaměstnaní, realizovat,“ říká Kateřina Sadílková.

Nejnižší nezaměstnanost v Rychnově nad Kněžnou, nejvyšší v Karviné

Pozitivně se na trhu práce projevuje též další prohloubení proaktivní komunikace ÚP ČR se zaměstnavateli, cíleného přístupu k uchazečům o zaměstnání a v neposlední řadě pak i podpora státu v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ).

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou (1,6 %), Praha-východ (1,7 %), Mladá Boleslav a Praha-západ (oba 2,5 %), Benešov (2,6 %), Plzeň-město a Pelhřimov (oba 2,7 %), Jičín a Plzeň-jih (oba 2,8 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 36 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (9,9 %), Most (9,7 %), Jeseník (8,8 %), Ostrava-město (8,5 %), Ústí nad Labem (8,4 %), Bruntál (8,3 %), Znojmo (8,1 %), Děčín a Chomutov (oba 7,6 %). Podíl nezaměstnaných mužů i žen poklesl na 4,8 %.

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v březnu všech 77 regionů. Největší pak okresy Jindřichův Hradec (o 17,2 %), Strakonice (o 16,2 %), Pelhřimov a Klatovy (shodně o 15,5 %), Písek (o 14,9 %), Domažlice (o 14,6 %), Chrudim (o 13,9 %), Prachatice (o 13,5 %) a Jihlava (o 13,3 %). Kromě rostoucí ekonomiky se na vývoji na trhu práce pozitivně podepisuje také už zmíněná intenzivní proaktivní komunikace ÚP ČR se zaměstnavateli. V rámci monitoringu trhu práce kontaktují jeho zaměstnanci zaměstnavatele v regionu, vyhledávají volné pracovní pozice pro uchazeče o zaměstnání a poskytují jim informace o možnostech vzájemné spolupráce a o jednotlivých nástrojích a opatřeních APZ.

Největší poptávka po nových pracovních silách je v Praze

Výsledkem vzájemné spolupráce je mimo jiné stále vysoký počet volných pracovních míst v databázi ÚP ČR. V uplynulém měsíci jich úřad evidoval celkem 150 917, což je o 7 819 více než v únoru a o 33 582 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (26 431), ve Středočeském (19 098), v Jihomoravském (13 359), Pardubickém (12 241), Plzeňském (11 344) a Moravskoslezském (11 257) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 11 308 pozic na dohodu o provedení práce a 4 580 na dohodu o pracovní činnosti.

Na jedno volné pracovní místo připadá v současné době 2,4 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (13,9), Jeseník (10), Ústí nad Labem (8,9), Sokolov (7,4), Hodonín (7,1), Znojmo (6,5), Chomutov (6,3) a Bruntál (6). Z celkového počtu nahlášených volných pracovních míst jich nabízeli zaměstnavatelé ke konci předchozího měsíce 41 094 absolventům a mladistvým a  12 137 osobám se zdravotním postižením (OZP).

Největší zájem sezónně je o dělníky ve stavebnictví a řidiče

Zaměstnavatelé měli v březnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, montážní dělníky, uklízeče, kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře, pracovníky ostrahy bezpečnostních agentur, svářeče, řezače plamenem a páječe, obsluhu vysokozdvižných vozíků nebo nástrojáře.

Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na už zmíněné prohloubení poradenství a individuálního přístupu nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Za zmínku stojí organizace výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i setkání v rámci regionálních partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí.

V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou pro zaměstnavatele jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů, např. výše mzdy, benefity nebo třeba dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele.

V evidenci přibylo za březen ale více než 40 tisíc nově přihlášených

Během března se do evidence ÚP ČR nově přihlásilo 40 347 lidí. Ve srovnání s minulým měsícem byl jejich počet vyšší o  1 601 osob, meziročně pak nižší  o 1 013 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 64 443 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání).  To je o  16 489 více než  v únoru a o  4 938 více než v březnu 2016. Novou práci získalo  44 504 lidí - o  12 784 více než v předchozím měsíci a o  2 238 více než před rokem. Celkem  10 156 z nich ji našlo díky přímé aktivitě zaměstnanců Úřadu práce ČR.

V evidenci byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v březnu 42,6 roku. Mezi evidovanými bylo 124 314 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 34,9 %. Z celkového počtu lidí bez práce bylo těch, kteří jsou nezaměstnaní déle než 12 měsíců 37,1 % - celkem  132 210 osob. Průměrná délka nezaměstnanosti činí 691 dní. V uplynulém měsíci bylo bez práce  176 976 žen (49,7 % z celkového počtu nezaměstnaných) a  53 473 OZP (15 % z celkového počtu nezaměstnaných).

Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů, pracovníků v ostraze, zedníků, kamnářů, dlaždičů, montérů suchých staveb, řidičů osobních a malých dodávkových automobilů, pomocných manipulačních dělníků nebo pracovníků v gastronomii.

Bez práce zůstávají i někteří mladiství a absolventi škol

Na konci března 2017 bylo bez práce 14 332 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Celkový počet mladých lidí bez práce klesl meziměsíčně o  1 020 a meziročně pak o  5 789 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4 % (únor 2017 –  4 %, březen 2016 – 4,5 %).  Bez práce bylo k 31. 3. 2017 celkem 10 256 bývalých studentů, tj. o 1 035 méně než v předchozím měsíci (březen 2014 – 26 918, březen 2015 – 20 983, březen 2016 – 15 896).

Skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností je věnována prý zvýšená péče

Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. V tomto ohledu sklízí úspěch především zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli, realizace APZ, kde jde zejména o veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM), intenzívní práce s uchazeči o zaměstnání v rámci poradenských aktivit a v neposlední řadě také úzká spolupráce zaměstnanců agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek. V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá vysoká kvalifikace či výborný zdravotní stav. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky, a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech. Ke konci března podpořil ÚP ČR v rámci nástrojů APZ celkem 26 819 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty financované z národních a evropských peněz.

Úspěch sklízí i pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Žádat o něj mohou uchazeči a zájemci o zaměstnání v celé ČR. Do konce března 2017 podalo žádost o příspěvek celkem 2 708 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (841), Olomouckém (711), Jihomoravském (283) a Ústeckém (223) kraji. Jen v březnu jich Úřad práce ČR přijal 514. S 1 530 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (s 291 z nich v březnu). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč. Podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, prodavači, dělníci, technici, uklízečky, pokojské, vrátní, kominík, obchodní zástupce, zdravotní sestra, zahradní architekt nebo třeba sociální pracovník. Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 81 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (22) a Olomouckém (13) kraji. Celkem 25 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i téměř 300 km. Mezi žadateli se objevují např. obchodní zástupce, trenér, personální konzultant, vrátný, advokátní koncipient, asistentka, řidič autobusu, pokladní či montážní technik.

Veřejně prospěšné práce jako dočasné pracovní uplatnění

Tradiční vlajkovou lodí v rámci nástrojů APZ, společně se SÚPM, jsou veřejně prospěšné práce. Ke konci března pracovalo na VPP celkem 9 823 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Smyslem VPP je podpora dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. v případě, že se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let nebo o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Měsíční výše příspěvku ÚP ČR v rámci tohoto nástroje APZ činí 15 tis. Kč. V případě Asistentů prevence kriminality, Koordinátorů VPP a veřejné služby pak 16 tis. korun.

VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v rámci dohledové služby, asistentů prevence kriminality nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.

SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci března šanci získat zaměstnání 8 795 uchazečů. Celkem 41 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá  na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, zahradnictví, zemědělství, strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní a montážní dělníky nebo skladníky. Celkem  2 178 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.

Rekvalifikačními kurzy prošlo téměř 2 500 lidí

Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. K 31. 3. 2017 se jich účastnilo celkem 2 431 lidí. Mezi klienty je značný zájem o kurzy zaměřené na základní počítačové dovednosti, kurzy pro získání řidičských a profesních průkazů, svářečské kurzy a kurzy účetnictví. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 35 – 39, 40 - 44 a 50 – 54 lety, z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a klienti se základním vzděláním. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a rekvalifikační kurzy přímo u zaměstnavatelů.

Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci chráněných pracovních míst (CHPM) finančně podpořil ke konci března 2 038 OZP (z toho jich 54 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodě, prodeji a ostraze, skladníkům, šičkám, operátorům call center apod. Celkem 167 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz CHPM.

Na „podpoře“ bylo v březnu téměř 100 tisíc Čechů

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci  99 950 lidí, tj. 28,1 % všech uchazečů vedených v evidenci (únor 2017 – 29,8 %, březen 2016 – 24,7 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru  6 396 Kč. O rok dřív ji ÚP ČR vyplácel 109 471 uchazečům o zaměstnání.

Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z  výsledků za únor 2017, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V tomto měsíci měla ČR nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 3,5 %, EU28 – 8,4 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 3,4 %, EU28 8 %).

Další podrobnosti na http://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database. 

Informace o vývoji nezaměstnanosti v elektronické formě jsou zveřejněny na: http://portal.mpsv.cz/sz/stat.