Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 23.04.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Už od roku 2021 má platit nová evropská zemědělská politika, která zahrnuje i pravidla pro čerpání dotací z unijního rozpočtu. Evropská komise navrhuje, aby od toho data přímé dotace z hektaru, či zvířete byly zastropovány na šedesáti tisících eur pro jeden zemědělský subjekt. Česká republika společně se Slovenskem a Německem se dlouhodobě netají odporem k tomuto přístupu.

Hospodářské noviny ve svém internetovém zpravodajství uvedly, že na pondělním jednání ministrů zemědělství v Lucemburku protestující země znovu vznesly své výtky. Přičemž evropský komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan uznal, že se jimi bude zabývat, protože mohou být v otázce podpory ekologického přístupu opodstatněné.

Podle návrhu Bruselu má být v dalším období společné zemědělské politiky kladen co největší důraz na ekologické a klimatické aspekty. Proto chce část přímých dotací navázat na takzvaná eko schémata. Těmi jsou opatření na podporu šetrnějšího hospodaření s vodou, či ornou půdou, podporu větší rozmanitosti rostlin a živočichů a ochranu klimatu.

Phil Hogan k tomu uvedl, že Německo, Česká republika a Slovensko upozorňovaly, že pokud EU začlení podporu ekologických schémat do pravidel o zastropování, může to mít negativní vedlejší důsledky.

Bylo by to kontraproduktivní, protože ekologické platby mají být za to, že zemědělci budou dělat něco nad rámec běžného hospodaření směrem ke zlepšení kvality půdy, vody a podobně. Podle návrhu komise by větší podniky o tyto peníze přišly, uvedl k tomu náměstek ministra zemědělství Jiří Šír, který Českou republiku v Lucemburku v pondělí zastupoval. Podle něj by tím velcí farmáři ztratili jakoukoliv motivaci k ekologickému hospodaření. Zároveň dodal, že eurokomisař Phil Hogan vnímá argumenty České republiky, Slovenska a Německa jako racionální. Zkrátka, nelze po zemědělcích něco nad rámec a přitom jim to nezaplatit, dodal k tomu Jiří Šír.

Na tiskové konferenci to uznal i sám eurokomisař Phil Hogan, který uvedl, že argumenty odpůrců tohoto zastropování mají smysl. Přitom oznámil, že to evropské orgány prověří s tím, že pokud se ukáže, že by to vedlo k negativním dopadům na životní prostředí a klima, Evropská komise od toho ustoupí.

Česká republika má výhrady i k dalším oblastem chystaných změn. Například k nové definici "skutečného zemědělce", která by mohla ohrozit nárok na dotace pro ty farmáře, kteří se kromě rostlinné a živočišné výroby věnují i jiným ekonomickým činnostem. Nárok mají mít jen ti, pro které je zemědělství hlavním zdrojem obživy. Podle Šíra eurokomisař vnímá české výhrady také k tomuto pravidlu, u něhož české ministerstvo prosazuje, aby mohlo "skutečnost" zemědělců definovat podle vlastních představ.

Hospodářské noviny dále uvádějí, že ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) v březnu navrhl, aby se kvůli krátkému času na dojednání společné zemědělské politiky EU přistoupilo k provizornímu přechodnému období a finální pravidla se dohodla až dodatečně.

"Zatím tu ochotu nevnímáme, protože se Evropská komise bojí, že by to zpomalilo samotné vyjednávání o společné zemědělské politice. Ale my si za tím rozhodně stojíme a jsme přesvědčení, že na to dojde. Ta reforma je natolik zásadní a je v ní tolik změn, že to nepůjde udělat z roku na rok," uvedl v pondělí náměstek Jiří Šír.

Hlavním důvodem, proč se proti návrhu ozývají Česká republika se Slovenskem a Německem je z historického hlediska existence velkých farem o několika stech až tisících hektarů zemědělské půdy. V České republice je průměrná výměra farmy 133 hektarů. Evropský průměr je přitom jen 16 hektarů. Čtyři až pět tisíc farem (zhruba sedmnáct procent) obhospodařuje devadesát procent tuzemské orné půdy.