• Komise schválila návrh týkající se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem
• Obsahuje řadu kvalitativně vyšších minimálních norem pro rodičovskou, otcovskou a pečovatelskou dovolenou, jako např.

1. Tátové mají mít nárok na alespoň 10 dní volna po narození dítěte
2. Na rodičovskou dovolenou budou mít individuální nárok tátové i mámy – pokud jeden z nich nevyužije práva na 4 dodatečné měsíce rodičovské, tak propadnou
3. Čtyři měsíce z rodičovské bude možné uplatnit flexibilně až do 12. roku dítěte
4. V případě onemocnění přímého příbuzného má být vůbec poprvé zavedeno pečovatelské volno 5 dnů za rok
5. Všechna opatření počítají s náhradami alespoň na úrovni nemocenských dávek

• Komise také přijala vyjasnění směrnice o pracovní době (výklad aspektů směrnice v souladu s judikaturou)
• A zahájila konzultace se sociálními partnery o a) modernizaci pravidel pracovních smluv, a b) přístupu k sociálnímu zabezpečení.

Většinu nástrojů k realizaci pilíře sice mají v rukou členské státy, sociální partneři a občanská společnost, ovšem orgány Evropské unie – a zejména Evropská komise – mohou pomoci tím, že stanoví rámec a budou určovat směr. Kromě návrhu na vytvoření evropského pilíře sociálních práv Komise dne 26.4.2017 předložila rovněž řadu iniciativ legislativní i nelegislativní povahy, které se týkají rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, informování pracovníků, přístupu k sociálnímu zabezpečení a pracovní doby.

Dosavadní činnosti pod vedením místopředsedy Dombrovskise a prvního místopředsedy Timmermanse zahrnují především návrh, jehož cílem je zlepšit podmínky pro pracující rodiče a pečovatele, aby mohli skloubit rodinný život se svou profesní dráhou.

První místopředseda Komise Frans Timmermans řekl: „Žijeme v jednadvacátém století, a tomu by měl odpovídat také náš přístup k životu a práci i k ženám a mužům. Po svých dětech bychom neměli chtít, aby se řídily příklady našich prarodičů. Neexistuje jediná „správná“ rovnováha. Jde především o možnost volby a je nejvyšší čas dát lidem možnost, aby si opravdu mohli vybrat, jak chtějí utvářet svůj život, vychovávat děti, věnovat se profesní dráze, pečovat o starší rodinné příslušníky, prostě žít podle svého.“

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová prohlásila: „Zvýšení účasti žen na trhu práce není jen otázkou spravedlnosti, ale přináší i výhody hned ve třech směrech. Je dobré jak pro pracující rodiče a pečovatele, kteří ocení lepší rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem, tak pro podniky, které budou schopny přilákat a udržet talentované pracovníky, a stejně tak pro členské státy, které kvůli přetrvávajícím rozdílům v zaměstnanosti žen a mužů každoročně přicházejí o 370 miliard eur.“

„Vyvážení pracovního a rodinného života je každodenním nelehkým úkolem žen a mužů v celé Evropě,“ podotkla Věra Jourová, komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů. „Naší povinností je nabídnout patřičný rámec, aby si lidé mohli sami vybrat. Cílem našeho nového návrhu je posílit práva a zlepšit podmínky pro pracující rodiče a pečovatele, aby mohli sladit práci s rodinnými povinnostmi. Poskytne větší flexibilitu a lepší ochranu matkám, otcům a pečovatelům bez ohledu na to, zda si budou chtít vzít volno na péči o děti, využít flexibilní pracovní podmínky nebo se vrátit do práce.“

Návrh týkající se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem přináší řadu nových nebo kvalitativně vyšších minimálních norem pro rodičovskou, otcovskou a pečovatelskou dovolenou. Patří mezi ně i to, aby měli otcové nárok na alespoň 10 pracovních dnů volna po narození dítěte. Návrh rovněž počítá s tím, že stávající nárok na čtyři měsíce rodičovské dovolené bude možné uplatnit na děti do 12 let věku oproti dnes nezávazně doporučované hranici osmi let. Na rodičovskou dovolenou budou mít nyní individuální nárok matky i otcové a zmíněné čtyři měsíce nebude možné převést na druhého z rodičů, což by muže mělo silně motivovat k tomu, aby této možnosti také využívali. Pro případ onemocnění přímého příbuzného bude vůbec poprvé zavedeno pečovatelské volno obnášející pět dnů za rok. Na všechna tato rodinná opatření se budou vztahovat náhrady alespoň na úrovni nemocenských dávek. Návrh také dává rodičům dětí do 12 let a pečovatelům právo požádat o pružné pracovní podmínky, jako je zkrácená nebo pružná pracovní doba nebo flexibilita ohledně místa výkonu práce. Návrh přihlíží k potřebám malých a středních podniků a snaží se zajistit, aby tyto podniky nebyly neúměrně dotčeny.

Záměrem navrhovaných opatření je zejména dát mužům více příležitostí k tomu, aby se mohli ujmout rodičovských a pečovatelských povinností. Pro děti to bude přínosem a přispěje to k většímu zapojení žen na trhu práce, čímž se sníží rozdíl v zaměstnanosti mužů a žen, který v roce 2015 stále ještě činil 11,6 procentního bodu a u rodin s malými dětmi do 6 let dosahuje dokonce 30 %. Jedná se o jeden z prvků, které způsobují nerovnosti v odměňování žen a mužů (16,3 %) a ve výši jejich důchodů (40 %). Členské státy mohou provádění směrnice svěřit sociálním partnerům za předpokladu, že budou zajištěny výsledky, o jejichž dosažení se prostřednictvím směrnice usiluje.

Kromě vlastního legislativního návrhu Komise rovněž zahájila dvě konzultace se sociálními partnery, z čehož je patrný význam, jaký má příspěvek sociálních partnerů k realizaci evropského pilíře sociálních práv a je v souladu s úlohou, kterou mají podle Smluv. První z uvedených konzultací se týká modernizace pravidel o pracovních smlouvách. Směrnice o písemném prohlášení (91/533/EHS) dává lidem nastupujícím do nového zaměstnání právo na písemné informace o podstatných náležitostech jejich pracovního poměru. Toto právo je nadále velmi důležité, může být ale nutné jej upravit s ohledem na nové skutečnosti a praktiky na trzích práce, aby byly spravedlivé pracovní podmínky zajištěny i v měnícím se světě práce. Proto by Komise ráda zahájila debatu o tom, jaká minimální ochrana by se měla vztahovat na zaměstnance, včetně těch, kteří pracují v atypických zaměstnáních. Komise hodlá do konce tohoto roku navrhnout revizi této směrnice.

Komise rovněž zahajuje konzultaci se sociálními partnery ohledně přístupu k sociálnímu zabezpečení, aby bylo případně možné nastavit pro tuto oblast nová pravidla. Práva a povinnosti spojené se sociálním zabezpečením postupně vznikaly především pro pracovníky zaměstnané na standardní smlouvy, zatímco u osob samostatně výdělečně činných a osob v nestandardních pracovních poměrech se dostatečně nevyvíjely. Dnešní pružnější pracovní podmínky skýtají nové pracovní příležitosti zejména mladým lidem, na druhou stranu však mohou přinést novou nejistotu a nerovnosti. Komise chce odstranit mezery a hledat způsoby, jak zajistit, aby měl každý pracující přístup k sociálnímu zabezpečení a službám zaměstnanosti v závislosti na příspěvcích, které odvádí.

V neposlední řadě Komise přijala vyjasnění směrnice o pracovní době, které uvádí, jak vykládat různé aspekty této směrnice v souladu s narůstajícím objemem judikatury. Členským státům to pomůže správně provádět acquis a vyhnout se případnému dalšímu porušování.

Souvislosti

Uskutečňování zásad a práv vymezených v evropském pilíři sociálních práv je společnou odpovědností orgánů EU, členských států, sociálních partnerů a dalších zúčastněných stran. Evropská komise pomůže stanovit rámec a bude při provádění pilíře určovat směr, přičemž bude zcela respektovat pravomoci členských států a zohlední odlišnosti panující v jednotlivých členských státech i současnou a budoucí realitu.

Návrhy, které byly předloženy dne 26.4.2017 ilustrují jak obsahovou stránku problematiky, tak možnosti, jak postupovat, které se pilířem inspirují. K tomu, aby se mnohé ze zásad a práv obsažených v pilíři začaly uplatňovat, bude zapotřebí dalších legislativních kroků, což dokládá navrhovaná směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem. V případě potřeby budou stávající právní předpisy EU aktualizovány, doplněny a lépe prosazovány, což dokládá vyjasnění směrnice o pracovní době. Jak je patrné ze dvou nově zahájených konzultací, bude Komise ve všech případech usilovat o rozsáhlé konzultace a zapojení všech zúčastněných stran, přičemž bude pamatovat i na specifickou úlohu sociálních partnerů.

Všechny iniciativy, které byly dne 26.4.2017 přijaty jsou součástí pracovního programu Komise na rok 2017. Je možné, že v rámci ročního pracovního programu Komise se budou projednávat rovněž další iniciativy na úrovni EU.