Evropská komise dnes navrhla doporučení pro jednotlivé země pro rok 2016, v nichž každému členskému státu vydává individuální pokyny k hospodářské politice na následujících dvanáct až osmnáct měsíců.

 Česká republika má podle těchto doporučení: 

1.         podniknout opatření, jež zajistí dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, ve světle budoucích rizik v oblasti zdravotní péče. Přijmout právní předpisy k posílení fiskálního rámce;

2.         omezit regulační a administrativní překážky, jež brání investicím (zejména v dopravě a energetice), a zvýšit dostupnost služeb elektronické veřejné správy. Přijmout rozpracované protikorupční reformy a zlepšit postupy zadávání veřejných zakázek;

3.         posílit řízení systému výzkumu a vývoje a usnadnit propojení akademické sféry se sférou podnikatelskou. Zvýšit atraktivnost učitelského povolání a přijmout opatření zvyšující začlenění znevýhodněných dětí (včetně romských) do vzdělávání v rámci běžných škol a předškolního vzdělávání. Odstranit překážky, jež brání větší účasti nedostatečně zastoupených skupin (zejména žen) na trhu práce.

V doporučeních pro jednotlivé země se odráží snahy Komise o to, aby byl evropský semestr správy ekonomických záležitostí efektivnější a relevantnější. Komise se v nich zaměřuje na klíčové hospodářské a sociální priority, na které poukázala ve své roční analýze růstu pro rok 2016. Komise věnovala více času komunikaci s členskými státy a se zúčastněnými stranami na všech úrovních, které tak dostaly více příležitostí se do celého procesu zapojit a s doporučeními se ztotožnit. V souladu s předchozím doporučením ohledně hospodářské politiky eurozóny se Komise rovněž ve větší míře soustředila na problémy eurozóny a na vzájemnou provázanost ekonomik.

Valdis Dombrovskis, místopředseda Komise odpovědný za euro a sociální dialog, v této souvislosti uvedl: „Dnešní ekonomický balíček klade větší důraz na strukturální reformy, které jsou nutné k posílení hospodářského oživení v EU, ke snížení překážek růstu a k podpoře zaměstnanosti. Modernizace trhů práce, výrobků a služeb a usnadnění podnikání (například reformou veřejné správy a úpravou daňových systémů tak, aby byly spravedlivější a efektivnější) by v EU pomohlo přinést více pracovních a investičních příležitostí. Pokud jde o fiskální aspekty, souhrnný schodek v eurozóně, který byl nejvyšší v roce 2010, kdy dosahoval 6,1 %, by měl letos klesnout na 1,9 %, čemuž napomáhá i probíhající hospodářské oživení. Očekává se, že orientace fiskální politiky v eurozóně bude letos mírně expanzivní. V řadě zemí jsou však stále zapotřebí snahy o korekci. To platí zejména o těch státech, kde je vysoké zadlužení i nadále brzdou růstu a zdrojem zranitelnosti.“

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová pak prohlásila: „Svět práce se rychle mění a my se musíme spolu s členskými státy a sociálními partnery dále ubírat cestou reformy. Nezaměstnanost klesá, ale je zapotřebí, aby pokrok byl mnohem větší. Letošní doporučení se silně zaměřují na sociální otázky a problematiku zaměstnanosti. Sociální Evropy totiž dosáhneme jedině tím, že zajistíme, aby se úvahy sociálního charakteru více promítaly do všech oblastí politiky EU.“

K záležitosti se vyjádřil také Pierre Moscovici, komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla: „Pomalejší růst ve světě a vysoká nejistota znamenají, že se musíme intezivněji snažit posílit evropské hospodářství s pomocí dobře zacílených reforem. Odpovědné fiskální politiky by také měly podpořit tvorbu pracovních míst a měly by pomoci více šířit přínosy oživení. Pokyny Komise k hospodářské a fiskální politice členských států na roky 2016–2017 se zakládají právě na těchto hlavních zásadách.“

Doporučení pro jednotlivé země pro rok 2016

S ochabováním vnějších faktorů, jež v Evropě doposud napomáhaly mírnému oživení, roste význam domácích zdrojů růstu. Dnešní doporučení se proto soustřeďují na tři oblasti, které Komise považuje za prioritní. V prvé řadě se jedná o investice, které jsou stále slabé v porovnání s dobou před krizí, i když faktem je, že se pomalu rozbíhají, čemuž napomáhá i investiční plán pro Evropu. Nutný je také rychlejší pokrok na poli strukturálních reforem, jenž by podnítil oživení a zvýšil dlouhodobý růstový potenciál unijních ekonomik. Všechny členské státy musejí uplatňovat odpovědné fiskální politiky a zajišťovat takové složení rozpočtu, jež bude příznivé k růstu.

Členské státy za poslední rok pokročily v reformách, ale tempo tohoto pozitivního posunu musí zrychlit tak, aby pokrok patřičně přispíval k zaměstnanosti, růstu a investicím. Plnění doporučení pro jednotlivé země se napříč různými oblastmi politiky liší, což může být dáno složitostí reforem, jež mají být podniknuty. To platí například o reformách trhu práce a výrobků, důchodových systémů a bankovního sektoru. Nejvýraznější pokrok je pozorován, pokud jde o doporučení v oblasti finančních služeb a aktivních politik na trhu práce. Větší posun se dal naopak čekat při vytváření regulačních podmínek příhodných pro podnikání a tvorbu pracovních míst, při zvyšování účasti žen na trhu práce nebo při snižování překážek v odvětví služeb. Výraznější pokrok v provádění příslušných opatření byl zjištěn u členských států s nerovnováhami spíše než u členských států bez nerovnováh, a to patrně kvůli větší potřebě reformy, intenzivnějšímu politickému dialogu a v některých případech také silnějšímu tržnímu tlaku.

V zemích, jež mají objemné vnější závazky, se značně snížily vysoké schodky běžného účtu z dob před krizí, nebo se z těchto schodků dokonce staly přebytky. V některých jiných členských státech pak přebytky přetrvávají a zůstávají dosti velké. Obecně se zlepšila nákladová konkurenceschopnost a fakta svědčí o strukturální korekci v tom smyslu, že zdroje se přesouvají do obchodovatelného sektoru. Nezaměstnanost klesá, i když do různé míry v závislosti na tom či onom členském státě. Postupuje také proces korekce rozvahy – v domácnostech a podnikatelské sféře dochází ke snižování zadluženosti a zlepšuje se také kapitálová vybavenost bank. Zatímco ve většině zemí je snižování zadluženosti spojeno především s omezováním výdajů, v některých státech klesá relativní výše dluhu díky robustnímu růstu. V některých odvětvích zůstávají pramenem obav slabiny související s přetrvávajícím dluhovým převisem. Na finanční sektor pak dopadá nízká ziskovost v kombinaci s velkým množstvím úvěrů v selhání z dřívějších dob a potřeba přizpůsobit se náročnějším regulatorním podmínkám.

Co se týče postupu při makroekonomické nerovnováze, Komise potvrzuje, že Chorvatsko a Portugalsko by měly být považovány za země, které se potýkají s nadměrnými nerovnováhami. Zmiňované státy by měly důsledně a včas provést své reformní programy. Lze víceméně říci, že národní programy reforem obou zemí jsou dostatečně ambiciózní a svědčí o tom, že uvedené státy mají v úmyslu své nadměrné nerovnováhy korigovat.

Komise je i nadále odhodlána podporovat reformní úsilí na úrovni členských států. S účinným prováděním reforem již pomáhá loni zřízený Útvar na podporu strukturální reformy, který může při práci navazovat na své zkušenosti na Kypru a v Řecku. S Evropským parlamentem a Radou je v současnosti projednáván legislativní návrh, kterým by se z této služby učinil unijní nástroj pro všechny členské státy a došlo by k zavedení Programu na podporu strukturálních reforem. Z toho by bylo možné mobilizovat technickou podporu pro celou řadu klíčových reformních oblastí.

Vývoj a rozhodnutí ve fiskální oblasti

Souhrnný schodek v eurozóně by měl letos klesnout na 1,9 % (nejvyšší byl v roce 2010, kdy dosahoval 6,1 %).

Komise rovněž podnikla řadu kroků v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Ve světle nejnovějších údajů za prvé Evropská komise doporučuje Radě, aby ukončila postup při nadměrném schodku v případě Irska, Kypru a Slovinska, jelikož tyto země v roce 2015 snížily své schodky pod referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě a očekává se, že tato korekce by měla vydržet. Schodky uvedených států by tudíž měly zůstat pod 3 % HDP i v roce 2016 a 2017. U Kypru, který měl lhůtu stanovenu na rok 2016, by tak byl postup ukončen o rok dříve. Pokud takto Rada rozhodne, sníží se celkový počet členských států, jež podléhají postupu při nadměrném schodku, na šest. Jednat se bude o Řecko, Španělsko, Francii, Chorvatsko, Portugalsko a Spojené království. Pro srovnání lze uvést, že na jaře 2011 byl postup veden u 24 států.

Za druhé pak Komise přijala zprávy o Belgii, Itálii a Finsku podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, v nichž zkoumá dodržení dluhového kritéria podle Smlouvy. Přestože se zdá, že se tyto země odchylují od referenční hodnoty pro dluh a od referenčního tempa snižování dluhu směrem k této hodnotě, zprávy po zanalyzování příslušných faktorů nasvědčují tomu, že ustanovení Paktu o stabilitě a růstu by měla být považována za momentálně dodržená. V případě Itálie přezkoumá Komise své posouzení příslušných faktorů v nové zprávě do letošního listopadu, až budou dostupné další informace o návratu na cestu korekce ke střednědobému rozpočtovému cíli pro rok 2017.

Co se týče Španělska a Portugalska, navrhuje Komise Radě, aby oběma státům doporučila trvalé odstranění nadměrného schodku (Španělsku v roce 2017 a Portugalsku v roce 2016). Toho by přitom měly země dosáhnout přijetím potřebných strukturálních opatření a tím, že budou využívat veškeré neočekávané zisky ke snižování schodku a dluhu. V souladu se svou povinností sledovat provádění postupu při nadměrném schodku podle článku 126 Smlouvy se Komise k situaci ve Španělsku a Portugalsku vrátí počátkem července.

Komise taktéž zahájila konzultaci s členskými státy, které jsou smluvními stranami rozpočtového paktu, aby zjistila, jak si stojí v zapracovávání příslušných ustanovení tohoto paktu do vnitrostátního práva. Na vyjádření dostaly členské státy od Komise lhůtu dvou měsíců.

Souvislosti:

Od začátku svého funkčního období provedla současná Komise v evropském semestru řadu změn, aby se proces zefektivnil a nabyl na relevantnosti. Příslušné změny byly oznámeny v listopadu 2014 v souvislosti s roční analýzou růstu na rok 2015, začaly se zavádět začátkem roku 2015 a Komise je opět potvrdila ve svém sdělení o dalších krocích k dokončení evropské hospodářské a měnové unie v říjnu 2015.

V důsledku těchto změn například Komise v průběhu posledních měsíců intenzivně komunikovala s národními vládami a parlamenty, se sociálními partnery a dalšími zainteresovanými stranami a uspořádala několik dvoustranných schůzek s orgány členských států, aby s nimi mohla projednat jejich politické priority.

V únoru představila Komise v rámci tzv. zimního balíčku 2016 zprávy o jednotlivých zemích, v nichž prezentovala svůj podrobný rozbor hospodářské a sociální situace v každém z členských států.

Členské státy v dubnu předložily své národní programy reforem a své programy stability (v případě zemí eurozóny), nebo konvergenční programy (v případě zemí mimo eurozónu), včetně případných dokumentů reagujících na zimní balíček.

Dnešní doporučení se zakládají na těchto dialozích, programech, výstupních datech Eurostatu a na nedávno zveřejněné prognóze Komise z jara 2016.

Řecku, na něž se v současnosti vztahuje program podpory stability, se dnešní balíček nevěnuje a země nedostává žádná individualizovaná doporučení. Posouzení toho, zda Řecko plní své cíle, se totiž provádí v rámci jmenovaného programu.

Další kroky:

Komise vyzve Radu, aby potvrdila navrhovaný přístup na období 2016–2017 a přijala formulovaná doporučení pro jednotlivé země. Členské státy pak budou vyzvány k jejich plnému a včasnému provedení. Než doporučení pro jednotlivé země přijmou hlavy států nebo předsedové vlád EU, měli by je ještě projednat evropští ministři financí. Posledním krokem pak bude provedení v členských státech, které by měly vydaná doporučení promítnout do svých vnitrostátních hospodářských a rozpočtových politik na období 2016–2017.