Evropská komise dnes navrhla tzv. doporučení pro jednotlivé země pro rok 2017, v nichž každému členskému státu dává individuální pokyny k hospodářské politice na následujících dvanáct až osmnáct měsíců.

Členské státy by měly využít příležitosti, jež přineslo hospodářské oživení, k uskutečňování strukturálních reforem, posílení investic a zlepšení stavu svých veřejných financí. Různé země EU mají různé priority, ale všechny musí dále usilovat o inkluzivnější, zdravější a udržitelnější růst.

Česká republika má podle těchto doporučení:

1.           Zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí s ohledem na stárnutí obyvatelstva. Zvýšit účelnost veřejných výdajů, zejména prostřednictvím boje proti korupci a neefektivním postupům při zadávání veřejných zakázek.

2.           Odstranit překážky růstu, zejména zjednodušením postupů pro udělování stavebních povolení a dalším snižováním administrativní zátěže podniků, zavedením klíčových služeb elektronické veřejné správy, zlepšením kvality výzkumu a vývoje a podporou zaměstnanosti skupin, které jsou nedostatečně zastoupeny na trhu práce.

Evropská komise dnes navrhla tzv. doporučení pro jednotlivé země pro rok 2017, v nichž každému členskému státu dává individuální pokyny k hospodářské politice na následujících dvanáct až osmnáct měsíců. Prokazuje se odolnost ekonomiky celé EU i eurozóny, avšak růst nadále zatěžují problémy, jako je nízký růst produktivity, „dědictví“ krize – včetně přetrvávajících nerovností – a nejistota způsobovaná převážně externími faktory. Komise proto členské státy vyzývá, aby této příležitosti využily k posílení základních ukazatelů svých ekonomik a realizovaly hospodářské a sociální priority, jež byly společně stanoveny na evropské úrovni: posílení investic, uskutečňování strukturálních reforem a zajištění odpovědné fiskální politiky. Obzvláštní pozornost je věnována problémům a prioritám eurozóny.

Místopředseda Komise Valdis Dombrovskis, odpovědný za euro a sociální dialog, prohlásil: „Hospodářské trendy jsou celkově pozitivní. Měli bychom tedy této příležitosti využít k tomu, abychom evropské ekonomiky učinili konkurenceschopnější, odolnější a inovativnější. Měli bychom upřednostňovat reformy, které zajistí inkluzivnější růst a oživí produktivitu. Pro posílení a udržení hospodářského oživení v EU jsou nezbytné strukturální reformy, investice a trvalý důraz na odpovědnou fiskální politiku.“

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová pak prohlásila: „V letošním roce se naše posouzení jednoznačně zaměřuje na řešení nerovnosti. Krize je za námi a na řadě jsou sociální témata. V situaci, kdy se ekonomika hýbe vpřed, musíme otevřít příležitosti pro ty, kteří byli opomenuti, a udržet tempo s měnící se poptávkou po konkrétních dovednostech tím, že budeme investovat do špičkového vzdělávání a odborné přípravy. Vyšší produktivita by se měla projevit ve vyšších mzdách. Jen tak můžeme splnit společný slib, že zvýšíme životní úroveň všech občanů.“

Pierre Moscovici, komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla, dodal: „EU roste – v roce 2018 bude tento pozitivní trend trvat šestým rokem. Oživení je ale nerovnoměrné a stále křehké. Na podporu růstu musíme využít veškeré dostupné nástroje. Mezi ně patří chytré hospodářské reformy i inteligentní uplatňování fiskální politiky. Evropská komise dnes členským státům doporučuje rovnováhu mezi zajištěním udržitelnosti veřejných financí a dosažením fiskální pozice, která přispěje k posílení – a nikoli oslabení – ekonomického oživení.“ 

 Doporučení pro jednotlivé země pro rok 2017

Tváří v tvář závažným problémům prokázala evropská ekonomika svou odolnost. Míra růstu v celé EU i v eurozóně dosáhla v roce 2016 téměř 2 %, veřejné finance se zlepšují a zaměstnanost dosahuje rekordní hodnoty téměř 233 milionů osob. Nezaměstnanost je na nejnižší úrovni od roku 2009 a investice v některých členských státech převyšují úroveň před krizí – také díky investičnímu plánu pro Evropu, takzvanému Junckerovu plánu. Nízký růst produktivity, „dědictví“ krize včetně rozdílů mezi jednotlivými státy i v rámci států ekonomiku však nadále zatěžují, stejně jako nejistota plynoucí převážně z externích faktorů.

K tomu, aby se posílily pozitivní trendy a konvergence v rámci jednotlivých zemí a v rámci EU, má zásadní význam dosažení inkluzivnějšího, odolnějšího a udržitelnějšího růstu, a to i díky vyšší konkurenceschopnosti a více inovacím. To je cílem doporučení formulovaných v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik. K tomuto přístupu rovněž patří větší zaměření na sociální priority a problémy v členských státech. Komise nedávno představila svůj návrh evropského pilíře sociálních práv, jenž obsahuje klíčové zásady a práva podporující spravedlivé a dobře fungující pracovní trhy a sociální systémy.

Pokud jde o doporučení pro jednotlivé země, dosáhly členské státy postupně určitého pokroku průměrně u dvou ze tří doporučení, což potvrzuje, že v celé EU se skutečně provádějí zásadní reformy. Jasnější obraz vývoje nabízí spíše několikaletý horizont nabízí jasnější obraz vývoje, než horizont jednoroční, protože navržení a realizace zásadních reforem vyžaduje čas. U velké většiny reforem byl zaznamenán pokrok, ale tempo a hloubka jejich provádění se u jednotlivých členských států liší, rovněž s ohledem na jejich složitost a význam. K nejvýraznějšímu reformnímu pokroku došlo v oblastech „fiskální politika a správa fiskálních záležitostí“ a „finanční služby“, jež byly v nedávných letech značně problematické.

Od přijetí loňského souboru doporučení pro jednotlivé země dosáhly členské státy největšího pokroku v oblastech fiskální politiky a správy fiskálních záležitostí a také u aktivních politik na trhu práce. Nová opatření byla přijata v oblastech daňové politiky (snižování daňové zátěže práce), politik trhu práce a sociální politiky (zejména sociální začleňování a péče o děti), a v oblasti finančních služeb. Mezi oblasti, v nichž byl zaznamenán nejmenší pokrok, patří hospodářská soutěž v sektoru služeb a podnikatelské prostředí. Postupně vznikající celkový obraz vypadá tak, že členské státy nadále usilují o reformy, ale u většiny oblastí politiky identifikovaných v loňských doporučeních se míra pokroku pohybuje od „omezeného pokroku“ po „určitý pokrok“.

Dnes představené dokumenty zohledňují závěry únorového zimního balíčku evropského semestru a navazují na něj, a to rovněž pokud jde o postup v případě makroekonomických nerovnováh. V případě Itálie, Kypru a Portugalska, které se potýkaly s nadměrnými makroekonomickými nerovnováhami, Komise dospěla k závěru, že pokud tyto tři země v plném rozsahu provedou reformy uvedené v doporučeních, jež se jich týkají, neexistují v současnosti analytické důvody k tomu, aby se daný postup musel zintenzivnit.

Vývoj a rozhodnutí ve fiskální oblasti

Souhrnný schodek v eurozóně by měl letos klesnout na 1,4 % HDP (nejvyšší byl v roce 2010, kdy dosahoval 6,1 % HDP). 

Po posouzení programů stability a konvergenčních programů z roku 2017 Komise rovněž podnikla řadu kroků v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Komise doporučuje, aby byl v případě Chorvatska a Portugalska ukončen postup při nadměrném schodku. Pokud se bude Rada řídit doporučením Komise, nápravná složka paktu by se pak vztahovala už jen na čtyři členské státy – v roce 2011 to bylo 24 zemí.

Komise rovněž přijala zprávy o Belgii a Finsku podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, v nichž zkoumá dodržení dluhového kritéria podle Smlouvy. V případech obou zemí závěr zní, že dluhové kritérium by mělo být v současnosti považováno za splněné. U Belgie je tento závěr podmíněn tím, že v roce 2017 přijme dodatečná fiskální opatření v zásadě zajišťující korekci směrem k dosažení střednědobého cíle (posuzováno společně v letech 2016 a 2017). V případě Finska se konstatuje, že klíčový význam pro zlepšení vyhlídek na růst ve střednědobém horizontu a zlepšení fiskální udržitelnosti má urychlené přijetí a provedení strukturálních reforem zvyšujících produktivitu a nabídku pracovních sil.

Pokud jde o Itálii, Komise potvrzuje, že požadovaná dodatečná fiskální opatření pro rok 2017 byla provedena, a proto se má za to, že k dodržení dluhového kritéria v této chvíli nejsou třeba další kroky.

Rumunsku adresovala Komise varování týkající se výrazné odchylky od korekce směrem k dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2016. Komise doporučuje Radě, aby vydala pro Rumunsko doporučení, aby v roce 2017 podniklo vhodná opatření, aby tuto výraznou odchylku napravilo. Tento postup rámce pro správu ekonomických záležitostí EU je uplatňován vůbec poprvé. Orgánům dané země dává příležitost přijmout nápravná opatření, a vyhnout se tak zahájení postupu při nadměrném schodku.

Na základě posouzení programů stability z roku 2017 Komise navrhuje přiznat Litvě a Finsku požadovanou flexibilitu.

Souvislosti:

Doporučení členským státům se každý rok upravují, aby odrážela pokrok, k němuž došlo, a měnící se podmínky. Jsou nicméně pevně ukotvena v širších prioritách stanovených v každoročním projevu předsedy Komise Jeana-Clauda Junckera o stavu Unie a v roční analýze růstu. V případě členských států eurozóny také zohledňují doporučení pro eurozónu. Doporučení v rámci evropského semestru jsou v souladu s dlouhodobější vizí strategie Evropa 2020.

Od začátku svého funkčního období provedla současná Komise v evropském semestru řadu změn, aby se proces zefektivnil a nabyl na relevantnosti. Změny byly oznámeny v listopadu 2014 v souvislosti s roční analýzou růstu na rok 2015, začaly se zavádět začátkem roku 2015 a Komise je opět potvrdila ve svém sdělení o dalších krocích k dokončení evropské hospodářské a měnové unie v říjnu 2015.

Provedené změny například znamenají, že Komise přijímá doporučení pro eurozónu na začátku daného cyklu (v listopadu), aby mohly členské státy ve svých plánech na příští roky zohlednit perspektivu celé eurozóny.

Komise také v průběhu posledních měsíců komunikovala s národními vládami a parlamenty, se sociálními partnery a dalšími zainteresovanými stranami a vedla s orgány členských států dvoustranná jednání o jejich politických prioritách.

V únoru představila Komise v rámci tzv. zimního balíčku evropského semestru pro rok 2017 zprávy o jednotlivých zemích, v nichž prezentovala svůj podrobný rozbor hospodářské a sociální situace v každém ze členských států.

Členské státy v dubnu předložily své národní programy reforem a své programy stability (v případě zemí eurozóny), nebo konvergenční programy (v případě zemí mimo eurozónu), včetně svých případných reakcí na zimní balíček.

Komise rovněž pořádá pravidelné konzultace se sociálními partnery a vyzvala členské státy, aby věnovaly větší pozornost příspěvkům svých vlastních sociálních partnerů.

Dnešní doporučení se zakládají na těchto dialozích, národních programech, datech Eurostatu a na nedávno zveřejněné hospodářské prognóze Komise z jara 2017.

Komise také zřídila Útvar na podporu strukturální reformy a specializovaný nástroj EU – Program na podporu strukturálních reforem, aby členským státům na jejich žádost poskytovaly cílenou pomoc při koncipování a provádění institucionálních, strukturálních a administrativních reforem, včetně reforem navrhovaných v doporučeních pro jednotlivé země.

Další kroky:

Komise vyzve Radu, aby potvrdila navrhovaný přístup a přijala formulovaná doporučení pro jednotlivé země. Členské státy pak budou vyzvány, aby je plně a včas provedly. Než doporučení pro jednotlivé země přijmou hlavy států nebo předsedové vlád EU, měli by je ještě projednat evropští ministři financí. Posledním krokem pak bude provedení v členských státech, které by měly vydaná doporučení promítnout do svých vnitrostátních hospodářských a rozpočtových politik na období 2017–2018.