Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 20.05.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Expertní tým prezidenta ČR Miloše Zemana se v sobotu na zámku v Lánech zabýval kůrovcovou kalamitou i vodními stavbami na Labi. Kvůli napadení stromů kůrovcem odmítl snahy rozšiřovat takzvané bezzásahové zóny v národních parcích, což se týká především Šumavy. Podle zprávy portálu iROZHLAS též kritizoval také odklad stavby plavebních stupňů Děčín a Přelouč.

„Expertní tým se shodl na nutnosti veřejné ochrany ve věci hospodaření s vodou, zabýval se i pokračující kůrovcovou kalamitou, která může vést i k riziku lesních požárů, a vyjádřil kritický postoj vůči snahám rozšiřovat bezzásahové zóny,“ uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Prezident se svým týmem kritizoval i to, že se neustále odkládá výstavba plavebních stupňů v Děčíně a u Přelouče, což podle nich znemožňuje plnohodnotnou lodní dopravu na Labi po více než půl roku.

Hovořilo se rovněž i o vodní dopravě na Labi, která od 90. let upadá. Jedním z hlavních důvodů je nedokončená Labská vodní cesta. Chybí postavit poslední dva plavební stupně Děčín a Přelouč, aby byla zajištěna celoroční splavnost od hranic s Německem až po Pardubice.

Stavbu dlouhodobě brzdí problémy s vyhodnocením jejího vlivu na životní prostředí. Vláda před rokem podmínila stavbu stanovením kompenzačních opatření za případné zničení přírody. Správa Národního parku České Švýcarsko ale došla k závěru, že negativní dopady stavby na krajinu nelze v tuzemsku dostatečně kompenzovat. Přípravu projektu tak zablokovala.

Spory vyvolává i nový návrh zón šumavského národního parku, který rozdělil chráněnou krajinu do čtyř oblastí. Nejpřísnější režim má platit pro více než 27 procent plochy, která se ponechá pouze přírodním procesům. Následuje zóna přírodě blízká, která počítá s minimálním zásahem lidí a zabere 24,6 procenta.

Zóna přírodní péče má zahrnout víc než 46 procent parku, nejmenší území je vyčleněno pro takzvanou kulturní krajinu. Bude se rozkládat na 1,2 procenta území parku a nachází se v ní hlavně obývané a zastavěné lokality.

Hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská k celému problému v minulém měsíci prohlásila, že návrh nových zón Šumavy by se měl projednávat až na podzim, kdy už bude známý rozsah možných škod způsobených kůrovcem za letošní sezonu. Rada šumavského národního parku bude o novém rozdělení jednat v červnu.

Jihočeští zastupitelé s navrhovanými zónami nesouhlasí. Jedním z argumentů je narůstající plocha bezzásahového území, kde by se podle zastupitelů mohl masivněji šířit kůrovec a ohrožovat další místa.