Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
Jak udržet zdravé rozpočty?
Česká republika pracuje na balíčku zákonů, který by měl odstranit nedostatky současného rozpočtového rámce a zajistit stabilitu a prosperitu ekonomiky. Proto se 9. října 2014 konal seminář na téma: „Národní rozpočtové rámce: Evropská legislativa a zkušenosti z EU“, na kterém vystoupili mnozí hosté ze zahraničí, mezi nimiž byli například, bývalý guvernér Slovenské národní banky Ivan Šramko či současný šéf rakouské rozpočtové rady Bernhard Felderer. Bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma se pak zabýval tím, zda česká fiskální politika potřebuje pevná pravidla.
Ve své prezentaci mimo jiné poukazoval na to, že ačkoliv se pozice Eurozóny od ekonomické krize zlepšuje, situace ohledně zadluženosti veřejného sektoru tento trend nenásleduje. Dále se ohlížel na to, zda je nutné zavést v EZ pravidla a jak by měla v takovém případě vypadat. Z mnoha důvodů, včetně „černích pasažérů“, by pak byl pro zavedení jasných a srozumitelných pravidel, které by nestanovaly přímo cíle, nýbrž by vedli hlavně ke komunikaci ohledně kroků a prognóz, které by měli vést k cíli. Jako možnost fiskálního pravidla pak předložil varianty, které byly postaveny na strukturálním deficitu (nepozorovatelném, tedy netransparentní a složitý) a na cíli definovaném jako dluh HDP, což je snadněji ověřitelné. Pro kontrolu by sloužila malá odborná instituce Fiskální rady, u jejíchž členů by byla klíčová neformální autorita, neboť na rozdíl od měnové politiky je ta fiskální založená na politické demokratické součinnosti a nelze tak vynucovat politickou nezávislost. Takováto rada by pak nemusela analyzovat jednotlivé zákony a jejich rozpočtové dopady, ale vyžadovala by a komentovala vyjádření MF ohledně (ne)plnění cílů, respektive plánů do budoucna. Velikost daných cílů pak nemůže být určována univerzálně, ale musí brát v úvahu například ekonomickou velikost země (Německo a ČR). Nakonec zmínil, že pro malé země je určitě 60% dluhu na HDP příliš vysoko a ČR by určitě ve svém vlastním zájmu měla být striktnější a pohybovat se okolo 40%.
Potřebuje česká fiskální politika pevná pravidla?
Zdroj: Zdeněk Tůma, 10.10.2014, EK, zastoupení v ČR
Ve své prezentaci mimo jiné poukazoval na to, že ačkoliv se pozice Eurozóny od ekonomické krize zlepšuje, situace ohledně zadluženosti veřejného sektoru tento trend nenásleduje. Dále se ohlížel na to, zda je nutné zavést v EZ pravidla a jak by měla v takovém případě vypadat. Z mnoha důvodů, včetně „černích pasažérů“, by pak byl pro zavedení jasných a srozumitelných pravidel, které by nestanovaly přímo cíle, nýbrž by vedli hlavně ke komunikaci ohledně kroků a prognóz, které by měli vést k cíli. Jako možnost fiskálního pravidla pak předložil varianty, které byly postaveny na strukturálním deficitu (nepozorovatelném, tedy netransparentní a složitý) a na cíli definovaném jako dluh HDP, což je snadněji ověřitelné. Pro kontrolu by sloužila malá odborná instituce Fiskální rady, u jejíchž členů by byla klíčová neformální autorita, neboť na rozdíl od měnové politiky je ta fiskální založená na politické demokratické součinnosti a nelze tak vynucovat politickou nezávislost. Takováto rada by pak nemusela analyzovat jednotlivé zákony a jejich rozpočtové dopady, ale vyžadovala by a komentovala vyjádření MF ohledně (ne)plnění cílů, respektive plánů do budoucna. Velikost daných cílů pak nemůže být určována univerzálně, ale musí brát v úvahu například ekonomickou velikost země (Německo a ČR). Nakonec zmínil, že pro malé země je určitě 60% dluhu na HDP příliš vysoko a ČR by určitě ve svém vlastním zájmu měla být striktnější a pohybovat se okolo 40%.
Potřebuje česká fiskální politika pevná pravidla?
Zdroj: Zdeněk Tůma, 10.10.2014, EK, zastoupení v ČR