Dne 26 listopadu 2015 zorganizovala Asociace samostatných odborů jako závěrečnou aktivitu projektu "Vliv minimální mzdy na zaměstnanost a kolektivní vyjednávání v ČR" mezinárodní konferenci. Na konferenci, za účasti kolegů ze Slovenska, Maďarska, Polska, Bulharska, Rakouska a samozřejmě zástupců členských odborových svazů a sdružení ASO z ČR, byly prezentovány tři hodnotné odborné studie na dané téma. Studii "Vliv minimální mzdy na zaměstnanost v České republice" zpracoval pro ASO autorský tým z Vysoké školy ekonomické v Praze, studii "Prognóza vlivu kolektivního vyjednávání a zvyšování minimální mzdy na zaměstnanost" vypracovala společnost TREXIMA a analytická studie na zadání "Vliv minimální mzdy na kolektivní vyjednávání v ČR a zemích Evropské unie" byla dílem Partners Financial Services, a.s.

     V úvodu konference vystoupil vzácný host - ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, která opět potvrdila význam minimální mzdy a jejího zvyšování. Pochvalně se také vyjádřila o výše uvedených studiích a slíbila, že MPSV se bude těmito studiemi zabývat.

     Podle Marksové v zemi, jako je ČR, minimální mzda existovat musí. Nízký podíl nejnižšího výdělku k průměrnému označila za "jednu z několika ostud", které Česko má.  

 A jaký je vztah minimální mzdy a kolektivního vyjednávání?

     K tomuto tématu si dovolíme vypůjčit aspoň stručně jednu pasáž ze studie TREXIMY "Prognóza vlivu kolektivního vyjednávání a zvyšování minimální mzdy na zaměstnanost":

    Vztah mezi kolektivním vyjednáváním a minimální mzdou v ČR je dán mechanismem stanovení minimální mzdy a skutečností, že minimální mzda v ČR je univerzální, tj. vztahuje se na všechny zaměstnance v pracovním poměru i na osoby vykonávající práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Mechanismus stanovení minimální mzdy je určen zákoníkem práce, který svěřuje hlavní roli při stanovení výše minimální mzdy vládě. Přestože Rada hospodářské a sociální dohody ČR (tripartita) poskytuje sociálním partnerům fórum pro prezentaci názorů sociálních partnerů na mechanismus stanovení minimální mzdy, primárně se uplatňuje vliv vlády.

     Míru vlivu kolektivního vyjednávání na mzdy ukazuje hustota odborové organizovanosti (podíl počtu členů odborových organizací na celkové zaměstnanecké populaci) a pokrytí kolektivními smlouvami (podíl počtu zaměstnanců, na které se vztahují kolektivní smlouvy k celkovému počtu zaměstnanců). Hustotu odborové organizovanosti v ČR udávají pouze zahraniční zdroje, ETUI (2015) uvádí hodnotu 17,3 % v roce 2013. Pokrytí kolektivními smlouva ukazuje následující tabulka 9.

Tabulka 9: Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle kolektivní smlouvy v roce 2014

Zdroj: Struktura mezd zaměstnanců 2014 (ČSÚ).

     Aktuální statistiky roku 2014 ukazují pokrytí kolektivními smlouvami necelých 48 % a zároveň odkládají vyšší průměrnou (o 10,5 %) i mediánovou mzdu (o 11,7 %) ve firmách pokrytých kolektivními smlouvami.

     Význam kolektivního vyjednávání pro mzdový vývoj lze posuzovat podle rozsahu kolektivních smluv s ustanovením o mzdovém vývoji, úlohu minimálních mezd v kolektivním vyjednávání indikují kolektivní smlouvy sjednávající minimální mzdy. Vzájemné působení minimální mzdy a kolektivního vyjednávání odráží úrovně sjednaných tarifů. Vývoj podílu kolektivních smluv sjednávajících mzdový vývoj (Tabulka 10) ukazuje pokles v souvislosti s průběhem krize, obrat k mírnému vzestupu od roku 2011 a dokládá relativně stabilní kolektivní vyjednávání. Vyšší měsíční minimální mzda je sice podstatně méně zastoupena v kolektivních smlouvách podnikatelské sféry, ale její podíl vcelku kontinuálně rostl od roku 2007 až do roku 2013. Pokles hodnoty tohoto indikátoru pro rok 2015 může být reakcí na tempo růstu minimální mzdy od poloviny roku 2013.

Tabulka 10: Vývoj vybraných indikátorů minimální mzdy a kolektivního vyjednávání

Pozn.: Zkratka PKS znamená podnikovou kolektivní smlouvu.

Zdroj: Informace o pracovních podmínkách (IPP).

     Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi patří ČR k zemím se střední úrovní centralizace  a nízkou úrovní koordinace kolektivního vyjednávání o mzdách. Kolektivní vyjednávání probíhá převážně na firemní úrovni, ale konzultace a jednání ke stanovení minimální mzdy probíhají na centrální úrovni. Stanovení minimální mzdy vychází ze souhrnných ukazatelů za celou ČR. Současné tempo růstu minimální mzdy klade vyšší nároky na koordinaci nejenom při vyjednávání o zvýšení minimální mzdy, ale i při reakci firem na novou úroveň minimální mzdy.

    To byla jedna malá, ale velmi zajímavá výseč z jedné ze studií. Zajímavých a užitečných informací pro činnost odborů je ve studiích velmi mnoho. Proto se k nim budeme určitě vracet.