Jednání zdravotnických odborů a zástupců ministerstva zdravotnictví, v rámci zdravotnické tripartity, o úhradové vyhlášce pro příští rok a o zvýšení platů zdravotníků, a které se uskutečnilo v úterý 30. září 2025 v budově ministerstva zdravotnictví, skončilo, de facto, předčasně. Důvodem totiž byla skutečnost, že odbory požadovaly účast ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, který se však nedostavil.

Předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel tento fakt komentoval slovy: „Myslíme si, že by se jednání měli účastnit ti, kteří mají politickou odpovědnost.“ Podle něho se odbory, na toto jednání zdravotnické tripartity, připravovaly asi čtyři měsíce, od května. Logicky přitom požadovaly účast ministra zdravotnictví Vlastimila Válka na tomto důležitém jednání.

Martin Engel k tomu dodal, že ministr Válek se nezúčastnil již několika předchozích jednání zdravotnické tripartity. Načež poznamenal, že neúčast ministra Válka na tomto úterním jednání byla, pro odbory, překvapením, protože tuto skutečnost, že ministr Válek nebude přítomen, se odboráři dozvěděli až těsně, před zahájením jednání. Přitom na programu zdravotnické tripartity byly tak důležité otázky, jako je projednání návrhu úhradové vyhlášky na příští rok, a s tím i související otázka zvýšení platů zdravotníků v příštím roce. Přičemž poznamenal, že odbory předaly ministerstvu zdravotnicí řadu připomínek, o nichž chtěli právě s ministrem Válkem jednat.

Zároveň upozornil i na další skutečnost, že ministr Válek, za sebe neposlal některého ze svých náměstků, nýbrž jen poslal dva ředitele odborů, což jsou podřízení úředníci, jejichž úkolem je plnit zadání, a nemohou, na rozdíl od ministra učinit politické rozhodnutí. Načež konstatoval, že to bylo, vzhledem k důležitosti tématu jednání, překvapivé. Načež dodal, že takto si odbory jednání tripartity nepředstavují.

Poté řekl, že, podle odborů, je řada věcí, o nichž by se mělo na jednání tripartity hovořit. Například i chystaném sloučení Fakultní nemocnice v Motole a fakultní nemocnice Na Homolce, čímž vznikne obří „moloch“, který u nás nemá obdoby.

Půjčka fakultním nemocnicím ve výši 4,4 miliardy korun

Načež dále poznamenal, že díky diskutovanému sloučení obou pražských nemocnic unikla řadě zdravotníků důležitá informace, které si všiml, a to, že ministerstvo financí půjčilo 4,4 miliardy korun fakultním nemocnicím na investice pro příští rok. Zároveň nevyloučil, že fakultní nemocnice použijí, tuto sumu peněz, i na provozní náklady. Přitom, jak dále uvedl, úhradová vyhláška, ve znění, jak byla představena, je velmi restriktivní, a nemocnice budou mít obrovské problémy udržet svůj provoz v chodu. Načež poznamenal, že si asi ministr Válek takto představuje fungování naší nemocniční sítě, to je, že svým nemocnicím přidá peníze, aby mohly přežít, zatímco ostatní nemocnice budou kráceny. Současně nastínil, že, podle jeho názoru, se, v případě oněch 4,4 miliardy korun, nejedná o půjčku, ale spíše o dar.

Krajské a ostatní nemocnice budou v ekonomických problémech

V této souvislosti upozornil i na to, že ostatní nemocnice, které jsou v režii krajů, měst, ale i soukromých subjektů, tak se, díky úhradové vyhlášce, dostanou do vážných ekonomických problémů. Konstatoval, že jejich zřizovatelé, kvůli nedostatku financí na provoz, budou muset, do těchto nemocnic, také investovat. Přičemž dodal, že každá správná nemocnice by měla fungovat tak, že z finančního rámce, který je jí přidělen, měla by být schopna i něco málo vydělat. Prostě, okomentoval to slovy, že „v České republice jsou podmínky tak zvláštní, že to prostě možné není“.

Úhradová vyhláška se zvýšením platů zdravotníků nepočítá!

Podle Martina Engela odbory mají výhrady i k tomu, že v otázce odměňování k žádnému konsensu s ministerstvem zdravotnictví nedošlo. Protože, tak, jak je navržena úhradová vyhláška, tak se v ní, se žádným nárůstem peněz pro zaměstnance, nepočítá. „Přitom zaměstnanci jsou, v tomto systému, nejdůležitější. Jsou přetíženi a jejich málo. Již další uvažují o tom, že tento systém opustí. Přitom je dnes kladem důraz na zvyšování náročnosti na jejich práci, na zvyšování kvality a dostupnosti zdravotní péče. To je zajisti zdravotnictví pro všechny lidi. Načež, za těchto okolností a způsobu, jakým se to děje, to asi nepůjde plně zabezpečit,“ uvedl Martin Engel.

Konkrétní návrhy, ke stabilizaci pracovních sil, nezazněly!

Poté se ujala slova předsedkyně OS zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková, která k tomu řekla, že na jednání zdravotnické tripartity, kromě úhradové vyhlášky a odměn pro zaměstnance, měli hodnotit i čtyřletý program personální stabilizace a opatření ministerstva zdravotnictví v této otázce. Zároveň uvedla, že odbory dostaly několik stran popsaného textu, tedy dokumentů, které hodnotí současný stav. Přičemž se, v tomto materiálu, konstatuje, že je nedostatek záchranářů, radiologických asistentů, včetně toho, že do pěti let odejde do důchodu 15 procent zdravotních sester. To vše v těch materiálech je uvedeno, ale není tam ani zmínka o tom, jak by se měla tato situace řešit.

Současně připomněla, že odbory, za poslední čtyři roky, usilovaly o tom, aby se přijala konkrétní opatření ke stabilizaci pracovních sil. „Bohužel, žádní konkrétní opatření nebyla přijata. Když se řešila personální stabilizace, odborům, bylo vždy řečeno, že zdravotníky nestabilizují dokonce ani platy, přičemž jsme slyšeli i slova o tom, že ve zdravotnictví je peněz dost. To je, mimochodem, uvedeno i v důvodové zprávě k úhradové vyhlášce, kde ministr Válek říká, že nemocnice budou pro příští rok kráceny o 2 miliardy korun, a to v systému úhrad. A že nemocnice se s tím mají vyrovnat samy,“ konstatovala Dagmar Žitníková. Podle ní, ale naopak, v nemocnicích žádné finanční prostředky, to je navíc, nejsou. Například většinu krajských nemocni již letos dotovaly kraje, s tím, že fakultní nemocnice dotuje stát, a to formou půjčky. Načež poznamenala, že, pro odbory, je takto nastavený systém financování nemocnic, velmi špatný.

Načež konstatovala, že odbory, od ministra Válka, chtěly slyšet, jestli znění úhradové vyhlášky, tudíž, před jejím oficiálním vyhlášením, ještě změní. To je, zda například zvýší úhrady lázním, kterým jejich rozpočet snižuje o 1,5 procenta. Dále, jestli přistoupí ke stabilizaci situace v případě laboratoří apod. „Ničeho jsme se nedočkali, protože ministr Válek nepřišel. Omluvil se, prostřednictvím svých zástupců, až těsně před zahájením jednání,“ konstatovala Dagmar Žitníková.

Podle ní, současná situace, bude určitě vyžadovat nějaké řešení.

Návrh úhradové vyhlášky - dojde ke snížení peněz nemocnicím!

Dále uvedla, že vláda, v úterý, schválila návrh státního rozpočtu pro příští rok, který pošle do Poslanecké sněmovny. Připomněla, že ministr financí Zbyněk Stanjura, před časem, sliboval zvýšení výdajů, na platy ve státní a veřejné sféře, o 9 procent. Ale, ve schváleném stanovisku vlády, k návrhu státního rozpočtu, je toto zvýšení, pouze o 8 procent. Načež dodala, že se to vůbec netýká zdravotníků, ale hygieny nebo státních zaměstnanců.

„Čekali jsme, že dostaneme nějaké konkrétní informace, ale nic jsme neobdrželi,“ poznamenala. Načež připomněla, že za dva, tři dny, budou volby do Poslanecké sněmovny, přičemž se nyní neví, jak je, či spíše bude, plánováno, jakým způsobem zabezpečit systém zdravotnictví pro příští rok. V této souvislosti uvedla, že se snížením příjmů, jak je predikuje úhradová vyhláška, přijdou změny ve financování lékařské pohotovostní služby a urgentních příjmů v nemocnicích. Takže, si, Dagmar Žitníková, neumí představit, jak by nemocnice našly vnitřní rezervy na financování těchto činností. A na navýšení platů.

Podle ní, odbory na navýšení platů i nadále trvají, a zároveň i na navýšení platů. Podle ní jde o to, že, kvůli inflaci, je, zvýšení platů zaměstnanců, potřebné. Načež dodala, že, pokud ke zvýšení těchto platů, nedojde, hrozí, že se odbory obávají dalšího odlivu pracovníků v nemocnicích buď do soukromých ordinací, nebo i do jiných oborů. Podle ní je situace v českém zdravotnictví, zejména v nemocnicích, opravdu neutěšená, přímo vypjatá. Načež dodala, že, ve zdravotnictví, chybí pracovníci všech profesí.

Navýšení objemu peněz do zdravotnictví je politická záležitost

Podle ní Dagmar Žitníkové jde o to, zda, u nás, chceme kvalitní zdravotnictví. Přičemž konstatovala, že na to odborům, během jednání tripartity, nikdo neodpověděl. Zároveň uvedla, že na tyto otázky nejsou úředníci ministerstva zdravotnictví schopni odpovědět, protože jde o vyloženě politické otázky, tudíž o politická rozhodnutí. Podle ní jednání úterní tripartity nemělo vůbec žádný smysl. Zároveň k tomu řekla, že zdravotnické odbory chtěly například vědět, jak bude zabezpečena hygienická služba. To je, zda se zaměstnancům hygieny zvýší objem prostředků na platy apod.

Podle Dagmar Žitníkové, pokud je o sociální dialog odborů s ministrem Válkem, to je za uplynulé čtyři roky, tak nebyl zrovna příkladný, byl spíše špatný. Podle ní se takto sociální dialog, v uplynulých čtyřech letech, rozvíjet neměl!

Takže, odbory příští vládu vyzvou k tomu, aby s odbory komunikovala, aby brala zřetel na připomínky odborů, a to zejména proto, že jsou to připomínky stovek, možná tisíců lidí z praxe. Načež poznamenala, že další postup odbory rozhodnou na základě jednání předsednictva OS zdravotnictví a sociální péče ČR.

K průběhu úterní tiskové konference zdravotnických a lékařských odborů musíme ještě dodat, že ministerstvo zdravotnictví musí úhradovou vyhlášku, která stanoví platby od zdravotních pojišťoven na příští rok, publikovat do konce října. Její první zveřejněný návrh pro příští rok počítá s výdaji 562,8 miliardy korun, které převýší odhadované příjmy veřejného zdravotního pojištění o 6,5 miliardy korun. Pro nemocnice akutní péče počítá s meziročním poklesem plateb, což, kromě odborů, kritizuje i Asociace krajů ČR.

Ještě k tomu dodejme, že předsednictvo OSZSP ČR rozhodlo na svém úterním jednání o vyhlášení stávkové pohotovosti.