Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
Kam nás zavede Evropský pilíř sociálních práv
Evropská Komise uspořádala v pondělí 23. ledna 2017 ambiciózní konferenci „Společně kupředu“, kterou uzavřela období veřejných konzultací k Evropskému pilíři sociálních práv a zahájila první kroky k naplňování své ambice posílit sociální konvergenci v eurozóně, v EU.
Pozvání na konferenci přijalo 600 účastníků z řad institucí EU, evropských agentur, akademické sféry, národních vlád, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti. Konference se zúčastnili i zástupci evropských i národních zaměstnavatelských a podnikatelských organizací, které jsou k pilíři obezřetní. Bude pilíř skutečně kompasem konvergence nebo další divergence v EU? Dobře nastavený pilíř by mohl občanům ukázat, že Evropa je řešení ne problém. Evropský byznys očekává, že pilíř umožní nastavit efektivní systém referenčních rámců (benchmarků), které povedou k urachlení a lepšímu hodnocení strukturálních reforem v Evropě.
Počátkem března 2016 představila Evropská komise svoji novou iniciativu tzv. Evropský pilíř sociálních práv. Cílem iniciativy je přehodnotit sociální aquis a přizpůsobit jej novým trendům v sociální politice a ve světě práce. Půjde tedy o jakousi inventuru sociálního rámce EU a jeho aktualizaci.
Marianne Thyssen, komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu, která zahájila konferenci, uvedla: „Dnešní konference je prvním krokem k vybudování posílené sociální Evropy. Všichni jsme odpovědni za to, že Evropa bude konkurenceschopná a sociálně pevná. Musíme lidem nabídnout konkrétní řešení. Duální přístup je nezbytný, musíme zajistit růst a konkurenceschopnost a na druhé straně musíme zajistit, aby příležitosti byly pro všechny a nikdo nebyl opomenut.“
Komise se při rozvoji pilíře bude opírat o výsledky veřejné konzultace, na kterou reagovalo on-line 16 500 respondentů, 200 oficiálních dokumentů a ke kterému se konalo 60 konzultačních setkání. Konzultace probíhaly i na národních úrovních se sociálními partnery a s občanskou společností. Marianne Thyssen komentovala výsledky konzultace slovy: „Někteří z respondentů si myslí, že sociální politiky a politiky zaměstnanosti mají zůstat v rukou členských států, národních vlád. S tím já naprosto nesouhlasím, pokud jsme všichni součástí jednotného trhu, musíme se všichni zapojit konvergenčního procesu.“
Za maltské předsednictví EU vystoupil Evarist Bartolo, ministr pro vzdělávání a zaměstnanost Malty, který řekl: „Pilíř je sice hezký dokument, ale muži a ženy v Evropě nežijí z principů, někteří ani neví, že existuje nějaký takový dokument. Je třeba tyto principy transformovat do takových sociálních politiky, aby se jejich životní a pracovní podmínky pro evropské občany zlepšily.“ To potvrdil i Guy Ryder, generální ředitel Mezinárodní organizace práce (ILO): „Pilíř musí být důvěryhodný a konkrétní.“ Za Evropský parlament pilíř komentovala Maria Joao Rodrigues, členka EP a zpravodajka zprávy k Evropskému pilíři sociálních práv, které se podařilo získat podporu pěti politických stran: „Hodně se ve zprávě věnujeme novým trendům. Je to skutečná revoluce, proto ji musíme přizpůsobit naše trhy práce a sociální systémy. A to takovým způsobem aby tyto systémy podporovaly ty přechody z jedné práce do druhé a to na základě jasné pracovní smlouvy, která nám zajistí naše práva.“
Pilíř sociálních práv z perspektivy zaměstnavatelů: Evropský pilíř sociálních práv není příliš šťastné označení této iniciativy. Sociální politika v EU je komplexní, nejde jen o „práva“. EU má silnou sociální dimenzi založenou na Lisabonské smlouvě, 70 směrnicích v sociální oblasti a celém komplexu národních politik v oblasti sociálních věcí a zaměstnanosti. Je proto důležité, aby tato iniciativa Komise byla realizována ve všech členských státech, nejen v eurozóně. Není potřeba vytvářet novou legislativu. Pokud aquis v některé oblasti nefunguje, je třeba zaměřit se na implementaci a vymahatelnost. Vytvoření systémů benchmarků pro jednotlivé oblasti je správným krokem pro pokrok v provádění strukturálních reforem v členských státech. Evropský semestr je tím správným rámcem pro tuto iniciativu. Je však třeba stanovit si priority a zaměřit se na oblasti, které podpoří růst a zaměstnanost.