Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 24.01.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Evropská unie by se podle plánů současné Evropské komise měla do roku 2050 stát klimaticky neutrální. Všichni vědí, že to bude drahé. Komise chce kromě jiných pobídek rozdělit 7,5 miliardy eur mezi regiony závislé na uhlí.

„Tento Fond pro spravedlivou transformaci je velmi malý. V Zelené dohodě se píše, že by celkové investice do roku 2030 měly být bilion euro,“ upozorňuje v Interview Plus Českého rozhlasu ekonom Petr Zahradník.

Další prostředky by tak podle plánu měly přijít ze současných kohezních fondů. Investovat se mají do malých a středních podniků, na zakládání nových uhlíkově neutrálních firem, digitalizaci a na výzkum a inovace. Financovat se z nich má i odstraňování ekologických škod a rekultivace.

Česká republika by od Unie mohla dohromady dostat až 45 miliard korun. Na energetickou transformaci ovšem budeme potřebovat řádově 400 miliard korun, říká ekonom Petr Zahradník.

Nová Komise chtěla, podle Petra Zahradníka, přijít s tématem, které zaujme. Zelenou dohodu je ale ještě třeba dopracovat. Návrh nové „zelené politiky“ EU ekonom Petr Zahradník charakterizuje tak, že zatím máme jen hrubou stavbu. Těžko lze, po dvou měsících, kdy byla tato nová politika EU veřejně prezentována, posoudit, jak je pevná. Petr Zahradník k tomu dodává, že „dům ale určitě není vybavený, sotva je zastřešený a možná do něj trochu zatéká – třeba pokud jde o zajištění financí.“ Připodobnil plány EU pro další sedmileté období, kterou Evropskou unii čeká.

Ekonom ovšem zároveň zdůrazňuje, že Zelenou dohodu Evropa potřebuje a může díky ní získat i globální výhodu – pokud se podaří přesvědčit i další světové hráče.

„Přestože kritici tento koncept (Zelené dohody) označují za příklad sociálního inženýrství, tak myslím, že jsou jeho autoři realisté. Vědí, co do těch pravidel mohou napsat, aby neutržili profesní ostudu. Věřím, že zdravý rozum zvítězí,“ podotýká Petr Zahradník. Podle něho bude ale také třeba zohlednit i rozdílné postoje členských států. Zatímco pro sever Evropy, Německo, Benelux nebo Rakousko je chování v souladu se Zelenou dohodou logické, když vycházejí na základě struktury jejich hospodářství, tak o ostatní části evropského kontinentu to, podle Petra Zahradníka, říci nelze.

V celé Unii by do roku 2030 například mělo zaniknout na 160 tisíc pracovních míst, která jsou navázaná na uhelný sektor. Podle Zahradníka je ale tento odhad podhodnocený – jen v polském těžebním průmyslu pracuje milion lidí a podobné je to i v Německu.

K tomu můžeme, za nás, to je za odbory, dodat, že právě další globální hráči, tj. USA, Čína, Indie a další asijské země, zatím ve svých hospodářských výhledech s takovým razantním omezením uhlíkové stopy, jak to plánuje EU do roku 2050, nepočítají. Ve svých odborných úvahách na to upozorňují mnozí ekonomičtí experti v EU, ale i u nás. Podstatou jejich úvah je fakt, že Evropská unie se snaží omezit možné klimatologické změny přeměnou svého hospodářství, zatímco v ostatní části světa, tak vstřícní k těmto změnám nejsou, protože jim jde o zájmy jejich ekonomik, aby u nich nebyla omezena výroba. Do určité míry se tyto myšlenky, upozorňující na tuto skutečnost, to je na rozpor odlišných zájmů různých ekonomik ve světě, se objevují například v proslovech našeho premiéra Andreje Babiše či vicepremiéra Karla Havlíčka.

  • Zdroj: Český rozhlas