Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 20.01.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Vládní koaliční strany se dohodly na tom, že by za každých deset let práce v náročném povolání měli lidé odcházet do penze o rok dřív. Zatím ale koalice nenašla shodu na tom, jakých profesí by se to mělo týkat. V pořadu Partie televize Prima to v neděli prohlásil vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kompletní důchodová reforma se podle něj v tomto volebním období ale nestihne.

Jedním z hlavních témat této diskuse Jan Hamáčka s moderátorkou Terezií Tománkovou byla otázka důchodové reformy, neboť vláda ČR, tj. hnutí ANO, ČSSD s podporou KSČM, ve svém programovém prohlášení důchodovou reformu slíbila, neboť to byla jedna ze šesti hlavních priorit současné vlády. Jan Hamáček k tomu uvedl, že shoda v koalici není na podobě důchodové reformy. Přičemž důchodová komise loni souhlasila s tím, že by se nynější veřejný důchodový pilíř mohl rozdělit na dva - na nultý se solidárním základním důchodem a na první zásluhový podle odpracovaných let a výdělků. Zároveň dodal, že kompletní důchodová reforma se do konce volebního období této vlády nestihne. Rozdělení na dva pilíře by se ale stihnout mohlo.

V pořadu rovněž zaznělo, že ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už několikrát zopakovala, že je skeptická k tomu, že by tato vláda jasnou reformu přijala. "Pokud paní ministryně řekla, že to nebude, tak to nebude," dodal vicepremiér Jan Hamáček.

Na poznámku moderátorky televizního pořadu, že systém penzí v této podobě, není podle ekonomických expertů udržitelný, odpověděl Jan Hamáček, že až vláda ČR se dohodne na tom, co se od důchodové reformy očekává a shodne-li se na její podobě, bude vláda hledat pro tuto důchodovou reformu potřebné zdroje.

V rámci diskuse o důchodové reformě se průběh této debaty přenesl k dalšímu problému, a tím je předčasný odchod do důchodu u lidí, kteří pracují v těžkých profesích. I na tuto otázku vládní programové prohlášení totiž pamatuje, jako ne jednu z priorit této vlády. Ostatně ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a nyní i premiér Andrej Babiš (ANO) mluví o tom, že je potřeba napravit nespravedlnosti systému. Zmiňují penze těžkých profesí a rozdíly v důchodech mužů a žen.

Jan Hamáček k tomu uvedl, že těžké profese za každých deset let, které odpracují v těžké profesi, půjdou o rok do důchodu dříve. Na tomto konceptu je shoda ve vládní koalici. Jediné, co je potřeba, je dohodnout se na tom, které všechny profese to budou.

Mimochodem, o dřívějším důchodu pro náročné profese jednala v loňském roce důchodová komise. Debatovala právě o tom, že by se za každých deset let práce v rizikových podmínkách mohl věk nástupu na odpočinek snížit o rok a pobíraná penze zvednout v průměru o tisícikorunu. Zaměstnavatelé by u pracovníka platili vyšší odvody.

Vládní legislativní plán počítá s tím, že by ministerstvo práce a sociálních věcí mělo důchodovou novelu s novými pravidly předložit letos v červnu. Platit by pak měla od roku 2023. Zatím mohou chodit dřív do důchodu horníci, a to o sedm let. Opatření prosadila v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců. Hlavním důvodem bylo zavírání dolů. Ostatní mohou zvolit předčasnou penzi, snižuje se jim za to ale důchod.

Pokud jde o to, jakby se mohly dorovnávat rozdíly v penzích mužů a žen, v pořadu Partie zaznělo, že koaliční strany se zatím neshodly na řešení tohoto problému. Podle původního návrhu se kompenzace měla odvíjet od počtu vychovaných dětí. "Budeme muset najít nějaký jiný koncept, který bude vyhovovat," prohlásil Jan Hamáček.