Podle Smlouvy o fungování Evropské unie z roku 2009  čl. 3 až 6,  patří do výlučné pravomoci Unie celní Unie, stanovení pravidel hospodářské soutěže nezbytných pro fungování vnitřního trhu a společná obchodní politika. Unie však rovněž sdílí  pravomoc s členskými státy. Do sdílené pravomoci Unie  a  členských států patří vnitřní trh, hospodářská, sociální a územní soudržnost, prostor svobody, bezpečnosti a práva, společné otázky v oblasti bezpečnosti veřejného zdraví, ochrana spotřebitele, zemědělství a rybolov, životní prostředí, doprava a energetika. Členské státy rovněž  koordinují své hospodářské politiky v rámci Unie. V rámci koordinace  Unie přijímá opatření  ke koordinaci  politik zaměstnanosti členských států, zejména vymezování  směrů těchto politik a může dávat podněty  pro zajištění koordinace  sociálních politik členských států Unie má  pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států v řadě aktivit, mezi které mimo jiné  patří  ochrana a zlepšování lidského zdraví, průmysl, cestovní ruch, všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání, mládež a sport, civilní ochrana a správní spolupráce.  

Jednou ze zásadních priorit této Evropské komise je proto vytvořit spravedlivější Evropu a posílit její sociální rozměr. Komise tak plní svůj slib, že přijme návrh na vytvoření evropského pilíře sociálních práv. Pilíř tvoří 20 klíčových principů a práv, o něž se budou opírat spravedlivé a hladce fungující trhy práce a sociální systémy. Pilíř má sloužit jako vodítko pro obnovený proces vzestupné konvergence v zájmu zlepšení pracovních a životních podmínek v Evropě. Primárně je navržen pro eurozónu, ale může být uplatňován ve všech členských státech EU, které se na něm budou chtít podílet.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil:

„Ve funkci předsedy Komise se trvale snažím o to, aby sociální priority měly své náležité místo mezi ústředními tématy Evropské unie. Předložením evropského pilíře sociálních práv spolu s prvním souborem iniciativ, které jej doprovázejí, plníme svůj slib a otevíráme zcela novou kapitolu. Chceme ji přitom psát společnými silami: svůj díl odpovědnosti musí převzít členské státy, orgány EU, sociální partneři a občanská společnost. Přál bych si, aby byl pilíř potvrzen na nejvyšší politické úrovni ještě před koncem tohoto roku.“

Pilíř připravila Komise pod vedením místopředsedy Dombrovskise a komisařky Thyssenové a v těsné spolupráci se zúčastněnými stranami na všech úrovních. Potvrzuje některá z práv, která jsou již součástí mezinárodněprávních předpisů i acquis EU, a doplňuje je s ohledem na nové skutečnosti. 

Zásady a práva zakotvené v pilíři se člení do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochrana a začleňování. Soustředí se na to, jak se vypořádat s novým vývojem ve světě práce a společnosti vůbec, aby se podařilo dosáhnout vysoce konkurenceschopné sociální tržní ekonomiky usilující o plnou zaměstnanost a společenský pokrok, o němž se hovoří ve Smlouvách. Jde o naplnění jednoho z 10 prioritních programových problémů Komise.

Prosazování zásad a práv vymezených v evropském pilíři bude společnou odpovědností členských států, orgánů EU, sociálních partnerů a dalších zúčastněných stran. Orgány EU budou nápomocny při vymezování rámce a budou určovat cestu k provádění pilíře při plném respektování pravomocí členských států a tradic sociálního dialogu. K tomu, aby se mnohé ze zásad a práv obsažených v pilíři začaly uplatňovat, bude zapotřebí dalších legislativních kroků. V případě potřeby budou stávající právní předpisy EU aktualizovány, doplněny a lépe prosazovány.

Evropská komise doplňuje evropský pilíř sociálních práv řadou dalších konkrétních iniciativ legislativní i nelegislativní povahy k tématům, jako je rovnováha mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečovatelů, informování pracovníků a přístup k sociálnímu zabezpečení a pracovní doba. Iniciativy ilustrují povahu témat, jichž se pilíř týká, a způsob, jakým lze jeho zásady a práva promítnout do praxe.

Připraven je rovněž srovnávací přehled sociálních ukazatelů, který poslouží ke sledování trendů a výsledků v zemích EU ve 12 oblastech a k hodnocení pokroku na cestě celé EU k dosažení špičkové úrovně v sociální oblasti (tzv. „ratingu AAA“). Analýza bude přispívat k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik.

Naplňování zásad a práv, které pilíř tvoří, je dynamickým procesem. Bude inspirovat činnosti prováděné v rámci evropského semestru i ty, které se týkají dokončení hospodářské a měnové unie, a to v souladu se zprávou pěti předsedů. Měl by zejména sloužit k oživení procesu konvergence uvnitř hospodářské a měnové unie a některé jeho zásady a práva by mohly sloužit jako příklad pro závaznější normy pro eurozónu. Je možné, že v rámci ročních pracovních programů Komise budou v budoucnu následovat další legislativní i nelegislativní iniciativy EU. Finanční podporu na provádění řady klíčových aspektů pilíře poskytnou evropské fondy, zejména Evropský sociální fond.

Další kroky

Pilíř byl předložen ve dvou právních formách s týmž obsahem: jako doporučení Komise a jako návrh společného vyhlášení Parlamentu, Rady a Komise. Na tomto základě Komise nyní zahájí jednání s Evropským parlamentem a Radou, aby návrh získal širokou politickou podporu a pilíř mohl být potvrzen na nejvyšší politické úrovni.

Souvislosti

Evropská unie má v současnosti nejvyspělejší systémy sociálního zabezpečení na světě a  množství osvědčených postupů a sociálních inovací. Nyní se však musí vyrovnat s dosud nevídanými společenskými výzvami a přizpůsobit se jim. Přestože se hospodářská a sociální situace v Evropě zlepšila a zaměstnanost nebyla nikdy tak vysoká, dozvuky krize posledního desetiletí jsou stále velmi citelné, od dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí až po riziko chudoby, jemuž jsou mnohé části Evropy vystaveny. Zároveň se rychle mění svět práce i naše společnosti a globalizace, digitální revoluce, měnící se pracovní vzorce a demografický vývoj přinášejí nové příležitosti i nové výzvy. Sdílenou odpovědnost za větší prosperitu a za to, že Evropa bude na budoucnost připravená, mají všechny úrovně státní správy, sociální partneři a občanská společnost, a společný je i náš zájem na tom, aby hospodářský a sociální rozvoj šly ruku v ruce.

Junckerova Komise si od samého začátku vytkla sociální oblast v Evropě za jednu ze svých priorit, což se odrazilo i v jejích politických směrech z července 2014. V září 2015 při svém prvním projevu o stavu Unie předseda Juncker řekl:

„Musíme zintenzivnit práci směřující ke spravedlivému a skutečně celoevropskému trhu práce. (…) V rámci tohoto úsilí budu chtít vytvořit evropský pilíř sociálních práv, který zohlední měnící se realitu evropských společností a světa práce.“

Od té doby Komise aktivně pracuje s členskými státy, orgány EU, sociálními partnery, občanskou společností a občany na tom, jakou náplň a roli by pilíř měl mít. V březnu 2016 Komise předložila předběžný nástin evropského pilíře sociálních práv a zahájila rozsáhlou veřejnou konzultaci k získání zpětné vazby, která v lednu 2017 vyvrcholila konferencí na vysoké úrovni.

Komise nyní s využitím výsledků získaných během konzultace předkládá návrh evropského pilíře sociálních práv, jehož smyslem je dát občanům nová a účinnější práva. Pilíř se bezprostředně inspiruje bohatstvím postupů používaných v celé Evropě a staví na solidním korpusu právních předpisů, které existují na úrovni EU a na mezinárodní úrovni.

Komise zahajuje diskusi o sociálním rozměru Evropy do roku 2025

Poté, co Komise zahájila diskusi o budoucnosti Evropy prostřednictvím Bílé knihy o budoucnosti Evropy, představené dne 1. března, zaostřuje se pohled Komise na sociální rozměr Evropy do roku 2025. Tento diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy představuje začátek diskuse s občany, sociálními partnery a evropskými institucemi a vládami s cílem najít klíč k problémům, které naši společnost a naše občany čekají v nadcházejících letech. Dokument chce rovněž objasnit, jaký bude při řešení těchto úkolů příspěvek na úrovni EU.

Diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy, vypracovaný pod vedením místopředsedy Dombrovskise a komisařky Thyssenové, pokládá obecné společenské otázky zaměřené na to, jak žijeme a jak je uspořádána naše společnost, ale také na to, jak v budoucí společnosti a v budoucím světě práce udržet naši životní úroveň, vytvořit větší počet kvalitnějších pracovních míst, zajistit, aby lidé disponovali správnými dovednostmi, a posílit jednotu naší společnosti. Popisuje proto tři možné scénáře pro budoucnost, v nichž se odrážejí názory, které často zaznívají ve veřejné debatě:

• Sociální rozměr se omezí na volný pohyb: Unie by zachovala pravidla na podporu přeshraničního pohybu osob, např. týkající se práv na sociální zabezpečení pro mobilní občany, vysílání pracovníků, přeshraniční zdravotní péče a uznávání diplomů. Neexistovaly by ale minimální normy EU vztahující se např. na bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků, pracovní dobu a dobu odpočinku nebo mateřskou a otcovskou dovolenou. Evropa by již nepodporovala příležitosti k výměně osvědčených postupů mezi členskými státy v oblastech vzdělávání, zdraví, kultury a sportu a sociální a regionální programy restrukturalizace v členských státech, které jsou spolufinancovány z peněz EU, by musely být přerušeny nebo financovány z vnitrostátních prostředků.
• Kdo chce, může se v sociální oblasti angažovat více: různé skupiny zemí se mohou rozhodnout pro větší míru spolupráce v sociální oblasti: mohou to být země sdílející jednotnou měnu euro, jimž půjde o to zachovat silnou a stabilní eurozónu a zamezit prudkým změnám v životní úrovni svých občanů, či libovolná jiná možná uskupení zúčastněných zemí, která se zaměří na další témata.
• Země EU27 prohloubí sociální rozměr Evropy společně: těžiště opatření v sociální oblasti by sice zcela zůstalo v rukou vnitrostátních a místních orgánů, ale EU by zkoumala způsoby, jak kroky členských států dále podpořit s maximálním využitím všech nástrojů, jimiž disponuje. Právní předpisy by nestanovily pouze minimální normy, ale mohly by také ve vybraných oblastech plně harmonizovat práva občanů napříč EU, aby se dosáhlo konvergence výsledků v sociální oblasti.

Vzhledem k tomu, že EU s 27 členskými státy hledá svou budoucí podobu, nadešel pravý čas pro důležitou diskusi o sociálním rozměru Unie. Tento diskusní dokument stejně jako Bílá kniha o budoucnosti Evropy otevírá debatu tím, že předestírá různé nápady, návrhy a alternativy pro sociální rozměr Evropy do roku 2025. Scénáře představené v jednotlivých alternativách lze kombinovat, nejsou ničím závazným ani definitivním. Mají jen přinést podněty a poznatky do diskuse, aby bylo možné rozhodnout o dalším postupu.

Současně je Komise odhodlána sledovat cíle v evropské sociální oblasti, jak se zavázala ve svých politických směrech a v pracovním programu Komise. Zahájení evropského pilíře sociálních práv a doprovodných iniciativ představují v tomto funkčním období hlavní iniciativu, jejíž cílem je zajistit spravedlivější a lépe fungující trhy práce a systémy sociálního zabezpečení, jež budou připravené na budoucnost, a podpořit obnovený proces konvergence, který přinese lepší pracovní a životní podmínky.

Souvislosti

Jednou z klíčových priorit této Komise je dostát svým plánům na vytvoření výrazněji sociální a spravedlivější Evropy. Navzdory nedávným zlepšením hospodářských a sociálních podmínek napříč Evropou přetrvávají mezi jednotlivými zeměmi a regiony stále rozdíly. Život lidí a společnosti citelně poznamenala hospodářská krize, ale nadále chováme společné naděje na sociální zlepšení.

To potvrdilo i Římské prohlášení, které lídři EU přijali dne 25. března 2017; vyzdvihlo důležitost silné sociální Evropy, jež na základě udržitelného růstu prosazuje pokrok v hospodářské i sociální oblasti,  soudržnost a konvergenci, a zároveň dohlíží na dodržování integrity vnitřního trhu a bere ohled na rozmanitost vnitrostátních systémů a klíčovou roli sociálních partnerů, aby se mohla EU27 rozvíjet.

Země EU27 mají při své rozmanitosti možnost řešit společné problémy individuálně i společně, přičemž si dobře uvědomují, že odpovědnost za to, jak se připraví na budoucnost, leží z velké části v jejich rukou. Jednotlivé scénáře představené v diskusním dokumentu o sociálním rozměru Evropy poskytují přehled o tom, čeho lze na evropské úrovni dosáhnout i jaká mohou existovat omezení v závislosti na míře ambicí, které se rozhodneme přijmout, a na míře, v jaké budou některé – nebo všechny – členské státy připraveny spolupracovat. Dokument má rovněž připravit půdu pro diskusi, která by měla v zásadě vyjasnit dvě otevřené otázky: jaké úkoly a problémy by měly naše země řešit společně a jakou přidanou hodnotu mohou přinést nástroje na úrovni EU.

Švédská vláda připravuje společně s Komisí sociální summit na téma spravedlivých pracovních míst a růstu, který se uskuteční dne 17. listopadu 2017 v Göteborgu a bude další příležitostí, jak v této diskusi pokračovat.

Diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy navazuje na Bílou knihu o budoucnosti Evropy, z 1. března s hlavními úkoly a příležitostmi pro Evropu v nadcházejícím desetiletí. Bílá kniha značí počátek procesu, v jehož rámci 27 členských států EU rozhodne o budoucnosti Unie.

Evropská komise bude společně s Evropským parlamentem a zainteresovanými členskými státy v evropských městech a regionech pořádat řadu diskusí nazvaných „Budoucnost Evropy“, aby tuto rozpravu podpořila.

Po dokumentu o sociálním rozměru Evropy bude následovat řada diskusních dokumentů o:

• využití potenciálu globalizace,
• prohlubování hospodářské a měnové unie na základě zprávy pěti předsedů z června 2015,
• budoucnosti evropské obrany a
• budoucnosti financí.

 K financím

To vše bude mít dopad na finanční udržitelnost našich systémů sociálního zabezpečení, a naopak na jejich fiskální situaci. Lze očekávat, že související výdaje na důchody EU-27 do roku 2030 vzrostou na 12,4 % HDP, náklady na zdravotní péči na 7,7 % HDP a až 2,4 % HDP na dlouhodobou péči. Pro každou starší osobu v roce 2060 budou v roce 2008 pouze dva lidé v produktivním věku, ve srovnání s dosud čtyřmi. Vliv bude zmírňován nedávnými důchodovými reformami zaměřenými na sladění důchodového věku se střední délkou života, avšak významné nové náklady na zdravotní péči jsou pravděpodobné.

Snižující se pracovní síla může také ohrozit naši schopnost zachovat úroveň ekonomického růstu. Jsou také nové způsoby života a větší rozmanitost ve společnosti. Demografická změna vysvětluje a odráží širší vývoj ve společnosti, jako je nový životní styl, územní dynamika, spotřební zvyklosti a podmínky bydlení.

Míra natality klesá, ale důkazy naznačují, že touha mít děti někdy zůstává nenaplněná. To se skládá ze složité kombinace faktorů, včetně nerovnoměrného sdílení rodičovských povinností, nedostatečné péče o děti, organizaci práce nepříznivé pro rodiny a nestabilních pracovních vyhlídek.

Náš měnící se životní styl přináší také rozpady manželství, různé typy vztahů a oslabení vazby rozšířené rodiny. To znamená více individuální svobody žít nezávislý život, ale i rostoucí rizika sociální izolace a méně stability života. V roce 2015 představovaly domácnosti s jednou osobou třetinu všech domácností v EU; pouze jedna třetina domácností měla více než dvě osoby. Očekává se, že tento trend bude pokračovat ve většině členských států do roku 2025. To vyvolává nové otázky rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a odpovědností za péči, přičemž domácnosti zejména s jedním rodičem čelí vyššímu riziku chudoby v případě nezaměstnanosti. Dne 1. ledna 2016 v EU27 legálně pobývalo v EU 29,7 milionů osob, které se narodily mimo EU.

Rovnost pohlaví zůstává daleko od skutečnosti, a to i v případě, že pokrok bude pokračovat. Stereotypy u pohlaví přetrvávají a ženy jsou stále nedostatečně zastoupeny na trhu práce v hospodářských a politických rozhodovacích pozicích.

         V dubnu předložila Evropská komise návrh práce k vymezení sociálních práv, navazovat bude několik etapových zpráv, překládaných k diskusi před unijní konferencí k jejich zakotvení jako svého druhu rozšíření občanských práv EU. Jde o naplňování jedné z deseti prioritních oblastí, jak je navrhl pro současnou EK Jean-Paule Juncker ještě jako kandidát na předsednictví Evropské komise

         Úvodní materiály konstatují, že většinu nástrojů k realizaci pilíře sice mají v rukou členské státy, sociální partneři a občanská společnost. Unijní orgány, zejména Evropská komise, mohou pomoci tím, že stanoví rámec a budou určovat směr. Kromě návrhu na vytvoření evropského pilíře sociálních práv připravila Komise řadu iniciativ legislativní i nelegislativní povahy, k rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, informování pracovníků, přístupu k sociálnímu zabezpečení a pracovní doby.

Tabulky a grafy 1.

         Komise v úvodu konstatuje vysokou úroveň úrovně života v EU. Anglický graf k této problematice, převedený do tabulky, je v tabulce 1.  

Tabulka 1: EU je světovým vůdcem kvality života vyjádřeno 5 ukazateli

                      Evropa také ale nejvíce stárne 

Parametry životní úrovně v EU jsou vysoké. Ale jsou tu značné rozdíly mezi členskými státy.

Více než 8 z deseti Evropanů považuje nezaměstnanost, sociální nerovnosti a migraci za první tři výzvy pro Unii. Očekávají, že volné tržní hospodářství půjde ruku v ruce s vysokou úrovní sociální ochrany. 7 z 10 Evropanů považuje politiku zaměstnanosti a sociální politiky za špatnou správu a upřednostňuje rozhodování na národní i evropské úrovni. Více než polovina Evropanů se domnívá, že ne každý má šanci uspět a že život bude pro příští generaci obtížnější

Společnost v dalším vývoji bude požadovat vyšší úroveň kvalifikace s větší možností měnit zaměstnání. Tomu však musí odpovídat úroveň kvalitního vzdělávání

Návrh týkající se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem přináší řadu nových nebo kvalitativně vyšších minimálních norem pro rodičovskou, otcovskou a pečovatelskou dovolenou. Patří mezi ně i to, aby měli otcové nárok na alespoň 10 pracovních dnů volna po narození dítěte. Návrh rovněž počítá s tím, že stávající nárok na čtyři měsíce rodičovské dovolené bude možné uplatnit na děti do 12 let věku oproti dnes nezávazně doporučované hranici 8 let.

Na rodičovskou dovolenou budou mít nyní individuální nárok matky i otcové a zmíněné čtyři měsíce nebude možné převést dovolenou na druhého z rodičů; to by muže mělo silně motivovat k tomu, aby této možnosti také využívali. Pro případ onemocnění přímého příbuzného bude vůbec poprvé zavedeno pečovatelské volno obnášející pět dnů za rok. Na všechna tato rodinná opatření se budou vztahovat náhrady alespoň na úrovni nemocenských dávek.

Návrh také dává rodičům dětí do 12 let a pečovatelům právo požádat o pružné pracovní podmínky, jako je zkrácená nebo pružná pracovní doba nebo flexibilita místa výkonu práce. Návrh přihlíží k potřebám malých a středních podniků a snaží se zajistit, aby tyto podniky nebyly neúměrně dotčeny.

Záměrem navrhovaných opatření je zejména dát mužům více příležitostí, aby se mohli ujmout rodičovských a pečovatelských povinností. Pro děti to bude přínosem a přispěje to k většímu zapojení žen na trhu práce, čímž se sníží rozdíl v zaměstnanosti mužů a žen, který v roce 2015 stále ještě činil 11,6 % a u rodin s malými dětmi do 6 let dosahuje dokonce 30 %. Jedná se o jeden z prvků, které způsobují nerovnosti v odměňování žen a mužů (16,3 %) a ve výši jejich důchodů (40 %). Členské státy mohou provádění směrnice svěřit sociálním partnerům za předpokladu, že budou zajištěny výsledky, o jejichž dosažení se prostřednictvím směrnice usiluje.

Kromě vlastního legislativního návrhu Komise rovněž zahájila dvě konzultace se sociálními partnery, z čehož je patrný význam, jaký má příspěvek sociálních partnerů k realizaci evropského pilíře sociálních práv a je v souladu s úlohou, kterou mají podle Smluv. První z uvedených konzultací se týká modernizace pravidel o pracovních smlouvách. Směrnice o písemném prohlášení (91/533/EHS) dává lidem nastupujícím do nového zaměstnání právo na písemné informace o podstatných náležitostech jejich pracovního poměru. Právo je nadále velmi důležité, může být ale nutné jej upravit s ohledem na nové skutečnosti a praktiky na trzích práce, aby byly spravedlivé pracovní podmínky zajištěny i v měnícím se světě práce. Proto by Komise ráda zahájila debatu o tom, jaká minimální ochrana by se měla vztahovat na zaměstnance, včetně těch, kteří pracují v atypických zaměstnáních. Komise hodlá do konce tohoto roku navrhnout revizi této směrnice.

Komise rovněž zahajuje konzultaci se sociálními partnery ohledně přístupu k sociálnímu zabezpečení, aby bylo případně možné nastavit pro tuto oblast nová pravidla. Práva a povinnosti spojené se sociálním zabezpečením postupně vznikaly především pro pracovníky zaměstnané na standardní smlouvy, zatímco u osob samostatně výdělečně činných a osob v nestandardních pracovních poměrech se dostatečně nevyvíjely. Dnešní pružnější pracovní podmínky skýtají nové pracovní příležitosti zejména mladým lidem, na druhou stranu však mohou přinést novou nejistotu a nerovnosti. Komise chce odstranit mezery a hledat způsoby, jak zajistit, aby měl každý pracující přístup k sociálnímu zabezpečení a službám zaměstnanosti v závislosti na příspěvcích, které odvádí.

V neposlední řadě Komise přijala vyjasnění směrnice o pracovní době, které uvádí, jak vykládat různé aspekty této směrnice v souladu s narůstajícím objemem judikatury. Členským státům to pomůže správně provádět acquis a vyhnout se případnému dalšímu porušování.

Souvislosti

Uskutečňování zásad a práv vymezených v evropském pilíři sociálních práv je společnou odpovědností orgánů EU, členských států, sociálních partnerů a dalších zúčastněných stran. Evropská komise pomůže stanovit rámec a bude při provádění pilíře určovat směr, přičemž bude zcela respektovat pravomoci členských států a zohlední odlišnosti panující v jednotlivých členských státech i současnou a budoucí realitu.

Tyto předložené návrhy ilustrují obsahovou stránku problematiky i možnosti, jak postupovat, které se pilířem inspirují. K tomu, aby se mnohé ze zásad a práv obsažených v pilíři začaly uplatňovat, bude zapotřebí dalších legislativních kroků, což dokládá navrhovaná směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem. V případě potřeby budou stávající právní předpisy EU aktualizovány, doplněny a lépe prosazovány, což dokládá vyjasnění směrnice o pracovní době. Jak je patrné ze dvou nově zahájených konzultací, bude Komise ve všech případech usilovat o rozsáhlé konzultace a zapojení všech zúčastněných stran, přičemž bude pamatovat i na specifickou úlohu sociálních partnerů.

Všechny přijaté iniciativy jsou součástí pracovního programu Komise na rok 2017. Je možné, že v rámci ročního pracovního programu Komise se budou projednávat rovněž další iniciativy na úrovni EU.

Přílohy k ilustraci některých z výše popsaných problémů 2.

(Některé nerovnosti vyjádřené grafy byly převedeny do tabulek)

                                                                     Změny v čase

Dobře zaměřená politika blahobytu může mít významný vliv na snížení rovností  (v % ,2014)

Komise má jen několik, zato ale důležitých nástrojů

V logice Bílé knihy k rozvoji EU27 existuje několik možností pro sociální budoucnost Evropy:
►►
Omezit "sociální rozměr" na volný pohyb;
►►
Alternativně mohou ti, kteří chtějí dělat víc, udělat více v sociální oblasti.
►►
EU27 by také mohla prohloubit společenský rozměr.

Zvolená politická volba bude mít dopad i mimo sociální oblast, která se bude týkat konkurenceschopnosti Evropy, její schopnosti využít a tvarovat globalizaci, stability hospodářské a měnové unie, soudržnosti v rámci Unie a solidarity mezi jejími občany. Každá politická možnost by měla být také zvážena ve světle zjištěných výzev, a to otázkou, kde může úroveň EU poskytnout přidanou hodnotu. Vzhledem k tomu, že každá ze tří možností navrhuje řadu konkrétních návrhů opatření, musí být vybráno také mezi možnými nástroji ve světle výzev.

Většina příkladů uvedených pro druhou možnost platí také pro třetí a naopak.

            Vše záleží na volbě některé z variant uspořádání EU27.