Nástroj pro propojení Evropy hraje spolu s investičním plánem pro Evropu důležitou roli v zajišťování chybějících investic v Evropě, což je jednou z hlavních priorit Komise.

Evropská komise výrazně pokročila v plnění nejvyšší priority předsedy Junckera, kterou je tvorba pracovních míst a stimulace růstu v Evropské unii. Představila seznam 195 dopravních projektů, na něž z Nástroje pro propojení Evropy (CEF) vyčlenila 6,7 miliardy eur. Tyto investice by měly uvolnit další veřejné a soukromé zdroje spolufinancování v souhrnné výši 9,6 miliardy eur. Vybrané projekty přispějí zejména k digitalizaci a dekarbonizaci dopravy, jež jsou součástí obecnějšího politického programu současné Komise. Téměř 85 % těchto finančních prostředků obdrží členské státy, které mají nárok na podporu z Fondu soudržnosti[1], což pomůže překlenout rozdíly v infrastruktuře v různých částech EU.

Jyrki Katainen, místopředseda Komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, k tomu uvedl: „ Jsem rád, že Komise tímto opět výrazně přispěla k investicím v dopravním odvětví, které dají vzniknout dalším pracovním místům a povedou k ekonomickému růstu Evropy.Rád bych také při této příležitosti vyzval všechny potenciální předkladatele projektů, aby zvážili možnosti investování v rámci investičního plánu pro Evropu, a využili zejména nový Evropský portál investičních projektů, na kterém lze dopravní projekty celosvětově propagovat.“

Komisařka pro dopravu Violeta Bulcová dodala: „ Investice v celkové výši 9,6 miliardy eur by mohly v evropské ekonomice do roku 2030 vytvořit až 100 000 pracovních míst[2]. Díky těmto projektům bude evropská infrastruktura bezpečnější, udržitelnější a efektivnější jak pro cestující, tak pro podniky. Jsem ráda, že financování obdrží i oblast západního Balkánu, takže se jeho dopravní infrastruktura přiblíží infrastruktuře EU.“

Vybrané projekty se soustřeďují především v hlavní transevropské dopravní síti (TEN-T). Mezi příjemci jsou stěžejní iniciativy, jako je rekonstrukce železničního úseku Sighisoara–Brašov v Rumunsku, železniční spojení Aveiro – Vilar Formoso v Portugalsku, výstavba železniční trati se standardním rozchodem v koridoru Rail Baltica, zavedení programu SESAR a modernizace železniční trati E30 (úseku Zabrze–Katovice–Krakov) v Polsku.

Na druhou výzvu k předkládání návrhů v rámci Nástroje pro propojení Evropy zveřejněnou v listopadu 2015 bylo předloženo 406 způsobilých návrhů projektů. Celková požadovaná částka financování z EU činila 12,49 miliardy eur a značně tak převýšila vyčleněnou částku. Díky tomu mohla Komise vybrat projekty, které mají z celounijního hlediska největší přidanou hodnotu, a zároveň zaručit jejich rovnoměrné geografické rozložení i vyvážené zastoupení jednotlivých druhů dopravy. Celkem 5,6 miliardy eur bylo vyčleněno pro členské státy, které mají nárok na podporu z Fondu soudržnosti. Během výběrového řízení se posuzoval i přínos pro další prioritní akce Komise, jako je energetická unie čijednotný digitální trh.

Finanční příspěvky EU se poskytují ve formě grantů, u nichž se míra spolufinancování v závislosti na druhu projektu pohybuje mezi 20 a 50 % způsobilých nákladů na projekt. U projektů předložených v rámci politiky soudržnosti je maximální míra spolufinancování 85 % způsobilých nákladů.

Další kroky

Navrhované rozhodnutí o financování musí nyní formálně schválit Koordinační výbor Nástroje pro propojení Evropy, který se sejde 8. července 2016. Přijetí rozhodnutí ze strany Komise se očekává na konci července 2016. Jednotlivé grantové dohody následně vypracuje Výkonná agentura pro inovace a sítě (INEA). K jejich podpisu předkladateli projektů dojde ve druhé polovině tohoto roku.

Souvislosti

V rámci Nástroje pro propojení Evropy bude na spolufinancování projektů transevropské dopravní sítě v členských státech EU z rozpočtu EU na období 2014–2020 uvolněno 24,05 miliardy eur. Z této částky bude 11,305 miliardy eur k dispozici pouze na projekty v těch členských státech, které jsou způsobilé k čerpání z Fondu soudržnosti. Soubor priorit a celkovou výši finanční podpory, jež bude v konkrétním roce pro každou z těchto priorit přidělena, stanoví roční a víceleté pracovní programy. Prvním programovým rokem Nástroje pro propojení Evropy byl rok 2014. Nástroj pro propojení Evropy hraje spolu s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) a evropskými strukturálními a investičními fondy (ESI fondy) významnou úlohu v zajišťování chybějících investic v Evropě, což je jednou z hlavních priorit Komise.