Tři možné cesty:

• Sociální rozměr se omezí na volný pohyb: EU by již nepodporovala příležitosti k výměně osvědčených postupů ve vzdělávání, zdraví, kultuře a sportu a sociální a regionální programy restrukturalizace v členských státech, které jsou spolufinancovány z peněz EU, by musely být přerušeny nebo financovány z vnitrostátních prostředků.
• Kdo chce, může se v sociální oblasti angažovat více: různé skupiny zemí se mohou rozhodnout pro větší míru spolupráce v sociální oblasti. Mohou to být země sdílející jako jednotnou měnu euro, jimž půjde o to zachovat silnou a stabilní eurozónu a zamezit prudkým změnám v životní úrovni svých občanů, či libovolná jiná možná uskupení zúčastněných zemí, která se zaměří na další témata.
• Země EU27 prohloubí sociální rozměr Evropy společně: těžiště opatření v sociální oblasti by sice zcela správně zůstalo v rukou vnitrostátních a místních orgánů, ale EU by zkoumala způsoby jak kroky členských států dále podpořit s maximálním využitím všech nástrojů, jimiž disponuje. Právní předpisy by nestanovily pouze minimální standardy, ale mohly by také, ve vybraných oblastech, plně harmonizovat práva občanů napříč EU, aby se dosáhlo konvergence výsledků v sociální oblasti.

Dokument přichází v rámci diskuze o budoucí podobě EU spuštěné tzv. bílou knihou o budoucnosti Evropy.

Poté, co Komise zahájila diskusi o budoucnosti Evropy prostřednictvím bílé knihy o budoucnosti Evropy, jež byla představena dne 1. března, zaostřuje dnes Komise na sociální rozměr Evropy do roku 2025.

Dnešní diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy představuje začátek diskuse s občany, sociálními partnery a evropskými institucemi a vládami s cílem najít klíč k problémům, které naši společnost a naše občany čekají v nadcházejících letech. Dnes prezentovaný dokument chce rovněž objasnit, jaký bude při řešení těchto úkolů příspěvek na úrovni EU.

Valdis Dombrovskis, místopředseda pro euro a sociální dialog, finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, k tomu uvedl: „Tento diskusní dokument připravuje půdu pro diskusi o tom, jak si sociální rozměr Evropy představujeme a jaké kroky na evropské úrovni lze učinit při řešení úkolů, před nimiž dnes stojíme. Počítáme s aktivní účastí národních parlamentů, sociálních partnerů a občanů, abychom mohli dosáhnout konsensu ohledně názorů, které jsou v dokumentu prezentovány.“

Konkrétně jde o to, že diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy, vypracovaný pod vedením místopředsedy Dombrovskise a komisařky Thyssenové, pokládá obecné společenské otázky zaměřené na to, jak žijeme a jak je uspořádána naše společnost, ale také na to, jak v budoucí společnosti a v budoucím světě práce udržet naši životní úroveň, vytvořit větší počet kvalitnějších pracovních míst, zajistit, aby lidé disponovali správnými dovednostmi, a posílit jednotu naší společnosti.

Popisuje proto tři možné scénáře pro budoucnost, v nichž se odrážejí názory, které často zaznívají ve veřejné debatě:

• Sociální rozměr se omezí na volný pohyb: Unie by zachovala pravidla na podporu přeshraničního pohybu osob, jako např. pravidla týkající se práv na sociální zabezpečení pro mobilní občany, vysílání pracovníků, přeshraniční zdravotní péče a uznávání diplomů. Již by ale neexistovaly minimální standardy EU vztahující se kupříkladu na bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků, pracovní dobu a dobu odpočinku nebo mateřskou a otcovskou dovolenou. Evropa by již nepodporovala příležitosti k výměně osvědčených postupů mezi členskými státy v oblastech vzdělávání, zdraví, kultury a sportu a sociální a regionální programy restrukturalizace v členských státech, které jsou spolufinancovány z peněz EU, by musely být přerušeny nebo financovány z vnitrostátních prostředků.
• Kdo chce, může se v sociální oblasti angažovat více: různé skupiny zemí se mohou rozhodnout pro větší míru spolupráce v sociální oblasti. Mohou to být země sdílející jako jednotnou měnu euro, jimž půjde o to zachovat silnou a stabilní eurozónu a zamezit prudkým změnám v životní úrovni svých občanů, či libovolná jiná možná uskupení zúčastněných zemí, která se zaměří na další témata.
• Země EU27 prohloubí sociální rozměr Evropy společně: těžiště opatření v sociální oblasti by sice zcela správně zůstalo v rukou vnitrostátních a místních orgánů, ale EU by zkoumala způsoby jak kroky členských států dále podpořit s maximálním využitím všech nástrojů, jimiž disponuje. Právní předpisy by nestanovily pouze minimální standardy, ale mohly by také, ve vybraných oblastech, plně harmonizovat práva občanů napříč EU, aby se dosáhlo konvergence výsledků v sociální oblasti.

Vzhledem k tomu, že EU s 27 členskými státy hledá svou budoucí podobu, nadešel pro diskusi o sociálním rozměru naší Unie pravý čas a tato diskuse je důležitá. Tento diskusní dokument stejně jako bílá kniha o budoucnosti Evropy otevírá debatu tím, že předestírá různé nápady, návrhy a alternativy pro sociální rozměr Evropy do roku 2025. Scénáře představené v jednotlivých alternativách lze kombinovat, přičemž nejsou ničím závazným ani definitivním. Mají toliko přinést podněty a poznatky do diskuse, aby bylo možné rozhodnout o dalším postupu.

Současně je Komise odhodlána sledovat cíle v evropské sociální oblasti, jak se zavázala ve svých politických směrech a v pracovním programu Komise. Dnešní zahájení evropského pilíře sociálních práv a doprovodných iniciativ představují v tomto funkčním období hlavní iniciativu, jejíž cílem je zajistit spravedlivější a lépe fungující trhy práce a systémy sociálního zabezpečení, jež budou připravené na budoucnost, a podpořit obnovený proces konvergence, který přinese lepší pracovní a životní podmínky.

Souvislosti

Jendou z klíčových priorit této Komise je dostát svým plánům na vytvoření výrazněji sociální a spravedlivější Evropy. Navzdory nedávným zlepšením hospodářských a sociálních podmínek napříč Evropou přetrvávají mezi jednotlivými zeměmi a regiony stále rozdíly. Život lidí a společnosti citelně poznamenala hospodářská krize, ale nadále chováme společné naděje na sociální zlepšení.

To potvrdilo i Římské prohlášení, které lídři EU přijali dne 25. března 2017 a které vyzdvihlo důležitost silné sociální Evropy, jež na základě udržitelného růstu prosazuje pokrok v hospodářské i sociální oblasti, jakož i soudržnost a konvergenci, a zároveň dohlíží na dodržování integrity vnitřního trhu a bere ohled na rozmanitost vnitrostátních systémů a klíčovou roli sociálních partnerů, aby se mohla EU27 ubírat kupředu.

Země EU27 mají při své rozmanitosti možnost řešit společné problémy individuálně i společně, přičemž si dobře uvědomují, že odpovědnost za to, jak se připraví na budoucnost, leží z velké části v jejich rukou. Jednotlivé scénáře představené v diskusním dokumentu o sociálním rozměru Evropy poskytují přehled o tom, čeho lze na evropské úrovni dosáhnout i jaká mohou existovat omezení v závislosti na míře ambicí, které se rozhodneme přijmout, a na míře, v jaké budou některé – nebo všechny – členské státy připraveny spolupracovat. Dokument má rovněž za úkol připravit půdu pro diskusi, která by měla v zásadě vyjasnit dvě otázky, které zůstávají otevřené: jaké úkoly a problémy by měly naše země řešit společně a jakou přidanou hodnotu mohou přinést nástroje na úrovni EU.

Švédská vláda připravuje společně s Komisí sociální summit na téma spravedlivých pracovních míst a růstu, který se uskuteční dne 17. listopadu 2017 v Göteborgu a bude další příležitostí, jak v této diskusi pokračovat.

Diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy navazuje na bílou knihu o budoucnosti Evropy, jež byla představena dne 1. března a nastínila hlavní úkoly a příležitosti pro Evropu v nadcházejícím desetiletí. Bílá kniha značí počátek procesu, v jehož rámci 27 členských států EU rozhodne o budoucnosti Unie. Evropská komise bude společně s Evropským parlamentem a zainteresovanými členskými státy v evropských městech a regionech pořádat řadu diskusí nazvaných „Budoucnost Evropy“, aby tuto rozpravu podpořila.

Po dokumentu o sociálním rozměru Evropy bude následovat řada diskusních dokumentů o:

• využití potenciálu globalizace,
• prohlubování hospodářské a měnové unie na základě zprávy pěti předsedů z června 2015,
• budoucnosti evropské obrany a
• budoucnosti financí EU.