Kurzarbeit je tzv. zkrácením pracovní doby zaměstnancům, při kterém jim ušlý příjem doplácí stát. Pojem pochází z Německa, kde byl několikrát úspěšně užit, když např. od dubna 2008 do prosince 2009 poklesl HDP v Německu o 5,6 procenta, ale zaměstnanost klesla pouze o jediné procento, což vedlo k rychlému uzdravení německé ekonomiky.
Toto opatření je upraveno evropskou legislativou, ovšem splnění všech zákonných podmínek je značně náročné. Z tohoto důvodu by chtělo Ministerstvo práce a sociálních věcí zřídit Kurzarbeit po česku, neboli takovou formu, která by byla financována z českého rozpočtu.

Ačkoliv se toto téma dostalo na přetřes kvůli právě probíhajícím sankcím vůči Rusku a následných protiopatřeních směrem z Moskvy, nemělo by se jednat pouze o zavedení Kurzarbeitu v tomto kontextu, nýbrž i jako pomoci v budoucnu v případech hospodářských krizí, živelných pohrom nebo přechodu na nový podnikatelský program.

Výhody Kurzarbeitu jsou, že při správném nastavení zkrácení pracovní doby pomůže snížením nákladů na mzdy zaměstnavatelům překonat ekonomickou krizi či dočasné omezení vývozu na některé trhy. Zároveň firmy nepřichází o kvalifikované zaměstnance, což napomůže k rychlé obnově po oživení trhu. Zaměstnancům pak Kurzarbeit poskytuje finanční jistotu, popřípadě čas na rekvalifikaci a hledání uplatnění v jiných odvětvích. Pro stát je pak hlavní výhodou, že skokově nenarůstá nezaměstnanost a výsledná finanční podpora ze státního rozpočtu je výrazně nižší než částka, kterou by stát musel vyplácet jako podporu v nezaměstnanosti a sociálních dávkách (roční výdaje státu na jednoho nezaměstnaného se pohybují kolem cca 250 000 Kč). Rizikem je, že v případě, kdy nedojde k oživení trhu v řádech měsíců, se hromadnému propouštění nepodaří zabránit a dojde pouze k odložení, navíc s vysokými výdaji.

O kurzarbeitu jednala včera, tj. 20. října 2014 také tripartita. Na jejím zavedení se shodli jak zaměstnavatelé, tak odbory. Oba sociální partneři věří, že se podaří kurzarbeit projednat v Poslanecké sněmovně a v Senátu tak, aby mohl platit již od 1. ledna 2015.
Také vedení všech tří koaličních stran se na večerním jednání v pondělí 20. října 2014 shodlo na zavedení kurzarbeitu. K základním parametrům této podpory státu firmám v ekonomických potížích patří: mzda 60 procent, 40 % by platil zaměstnavatel a 20 % stát.
Vláda bude vycházet z návrhu ministerstva práce a sociálních věcí, ale chce si ještě nechat vypracovat studii zahraničních zemí, kde tento systém funguje, např. v Rakousku a Německu.

K zachování pracovních míst pomůže kurzarbeit, v krizi podržel Němce i Rakušany

Zdroj:Techportal.cz