Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 16.04.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Pod názvem Národní tripartitní konference se dnes v budově Ministerstva zahraničních věcí ČR v Černínském paláci na Hradčanech uskutečnila mezinárodní konference, organizovaná Českomoravskou konfederací odborových svazů za podpory Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR, která byla věnována výročí 100 let vzniku Mezinárodní organizace práce.

Kromě symbolické oslavy tohoto výročí, které můžeme hrdě označit i za 100 let bojů za práva lidí práce, byla ústředním tématem konference budoucnost práce a také výzvy, které Mezinárodní organizace práce sehrává při prosazování sociální spravedlnosti.

V úvodu konference vystoupila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která v podstatě připomněla myšlenku, že i když v současné době čelíme jiným výzvám než v roce 1919, tak je pořád důležité si význam této organizace připomínat. Zároveň poděkovala, že ministerstvo práce a sociálních věcí je jedním ze spoluorganizátorů této akce.

Druhým řečníkem byl ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, který rovněž ocenil význam vzniku Mezinárodní organizace práce s tím, že v současné době nás čekají i nové výzvy, kdy prožíváme nástup digitalizace a robotizace, dále i značné změny klimatu a postupné stárnutí obyvatelstva. Podle něho se s tím musíme vyrovnat, přičemž je to i úkol pro Mezinárodní organizaci práce, aby pomohla s řešením těchto otázek.

Práce pro lepší budoucnost

Poté se ujal slova zástupce generálního ředitele Mezinárodní organizace práce Moussa Oumarou, který představil zprávu Globální komise MOP, která byla v lednu letošního roku publikována pod názvem „Práce pro lepší budoucnost“, a která se věnuje zásadním změnám v současném světě práce. Kromě technologického rozvoje jde o také o záležitosti udržitelného životního prostředí a demografických změn. Ty mohou mít vliv na trh práce nejen z hlediska dostupnosti kvalifikované pracovní síly, ale také z hlediska poptávaných služeb a výrobků, a tedy i tvorby pracovních míst v odvětvích, jež byla dosud z hlediska jejich potenciálu spíše opomíjena. Sem mimo jiné patří například i tzv. pečovatelská ekonomika. Přičemž se ukazuje, že úspěšný rozvoj automatizace, robotizace a využití umělé inteligence, vytváří tlak na další vzdělávání lidí, aby stačili novým úkolům v jejich novém pracovním zařazení.

Vliv robotizace a digitalizace na změnu pracovních pozic

Náměstek ministryně práce a sociálních věcí Petr Hůrka se ve svém vystoupení věnoval otázce zavádění nových forem práce v digitální éře. Konstatoval, že bude potřeba nově upravit i ochranu zaměstnanců v zákonech. Lidé by mohli získat třeba "právo odpojit se" mimo pracovní dobu a nebýt neustále online. Řešit by se měl i rozsah odpovědnosti zaměstnavatelů či hrazení nákladů v případech, kdy pracovníci už nejsou na pracovišti a dělají odjinud. Podle něho tyto online platformy umožní větší flexibilitu. Ale současně je nutné zajistit ochranu těchto zaměstnanců a jak dále poznamenal, tato flexibilita nesmí být na úkor zaměstnanců. Což ovšem vyžaduje stanovit nové standardy práce. Protože ty dnešní odpovídají tomu, že pracovník je na pracovišti.

V této souvislosti Petr Hůrka dále uvedl, že práci z domova měla upravit novela zákoníku práce, ale skončilo to při snaze stanovit náklady a bezpečnost práce odjinud než z pracoviště. Dohody o pracovní činnosti by neměly, podle Petra Hůrky, pracovní poměr vytlačit. Proto je potřeba se zaměřit i na otázku rozsahu práce a odpočinku, tedy zda zaměstnanec spolupracuje s kolegy a firmou mimo pracovní dobu a zda je k nim neustále připojený. Tento čas se v současné době do pohotovosti, která se v České republice má proplácet, nezahrnuje.

Odbory požadují stabilitu práce!

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula zmínil i takzvaný model 996 - tedy dvanáctihodinová pracovní doba "od devíti do devíti" šest dnů v týdnu. Podle něho, má-li být toto budoucnost práce, odbory budou proti tomu ostře bojovat. Podle něj není možné, aby byl pracovník neustále ve střehu a čekal "na písknutí". Proto odbory vyzývají při zavádění nových forem zaměstnávání k obezřetnosti. Poukazují na to, že nestabilní práce by mohla mít na lidi negativní dopad. Nemuseli by například dostat od banky úvěry či hypotéky, nebo by je mohli mít za přísnějších podmínek.

Josef Středula dále poznamenal, že v současné době existují tendence, vrátit situaci v otázce pracovního práva zpět do 19. století, což odbory jednoznačně odmítají. V této návaznosti připomněl řadu současných požadavků odborů, k nimž patří například zkrácení pracovní doby ze 40 hodina na 37,5 hodiny týdně či zavedení 5týdenní dovolené.

Nezapomínat na střední generaci a občany věku 50+

Předsedkyně Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Radka Maxová (ANO), rovněž konstatovala, že snížení ochrany pracovníků hrozí. Složení práce z víc částečných úvazků bez smlouvy na dobu neurčitou může dopadnout na sociální a zdravotní systém, a to kvůli nejistým odvodům. "Tady vidím malé nebezpečí do budoucna," uvedla Radka Maxová. Současně poznamenala, že je nutné se věnovat i střední generaci, zejména skupině osob věku 50+. Zaměstnavatelé by si měli uvědomit, že i tito lidé chtějí pracovat. Je i na ministerstvu práce a sociálních věcí, aby na tuto situaci pamatovalo, aby se ve společnosti vytvářely podmínky, aby tito lidé mohli pracovat.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje Česká republika chybuje v tom, že se snaží nastavit daně platforem podle existujících šablon. Na nové formy podnikání a práce ale stará pravidla neplatí. Podle něho by nejjednodušší bylo zdanění obratu. Současně se také zmínil i o některých doporučeních OECD pro Česku republiku. Například v oblasti dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí OECD poukazuje na problém stárnutí populace a jeho dopad zejména na růst a celkový objem výdajů na důchody, zdravotní a dlouhodobou péči.

Zazněly i zkušenosti bývalých činitelů a funkcionářů

Další část konference byla věnována otázce mezinárodních standardů práce jako nástrojů důstojné práce a sociální spravedlnosti, kdy v rámci panelové diskuse vystoupila řada pozvaných hostů z řad bývalých vysokých představitelů českého státu, odborů a funkcionářů MOP.