Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 15.04.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Vláda vylepšila bilanci státního rozpočtu převodem 18 miliard korun z privatizačního účtu, zjistila Česká televize. Schodek rozpočtu tím ke konci března klesl na 9,2 miliardy korun, zatímco bez rozpuštění peněz z privatizačního účtu by průběžný schodek rozpočtu byl téměř 28 miliard korun.

Transakci umožnila novela zákona o zrušení Fondu národního majetku. Peníze byly původně určené na odstraňování ekologických škod, dopravní infrastrukturu a vyrovnávání schodku v důchodovém systému. Ten byl ale v posledních dvou letech vyrovnaný. Novelou zákona si proto vláda umožnila převést peníze do státního rozpočtu a využít na cokoliv. Tato informace mj. zazněla i v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

V první části pořadu vystoupili tři bývalí ministři financí Ivan Pilný (ANO), Pavel Mertlík a Jan Fischer.

Ivan Pilný kritizoval různé populační kroky, které jsou podle něho drahé, a přitom se ještě nedostane na ty, kteří to potřebují. Uvítal by proto například zrušení slev na jízdném pro studenty a důchodce, zavedené v loňském roce. Osobně se nebojí o dodržení stanoveného maximálního schodku státního rozpočtu 40 miliard korun pro letošní rok, ale potíže vidí v příštím roce. I v něm se počítá se stejně vysokým deficitem a to bude podle něj těžké splnit.

V průběhu televizní diskuse o současném státním rozpočtu pro rok 2020, jehož první nástin by mohl být koncem května, se všichni tři bývalí ministři financí shodli na tom, že cestou, jak uspořit výdaje v rozpočtu není návrh současné ministryně financí Aleny Schillerové na plošné seškrtání počtu státních úředníků o 10 %, jak v jejím původním návrhu před časem zaznělo, a který posléze na základě kritiky korigovala, a uznala, že se musí postupovat podle potřeb jednotlivých pracovišť. Podle bývalých ministrů to skutečně, to je plošně, nejde a každé pracoviště je nutné posuzovat individuálně.

Ivan Pilný v této souvislosti uvedl, že nejde o to stát zlevnit, ale zefektivnit! Zároveň poznamenal, že stát má příliš mnoho tzv. strategií, které byly vypracovány jednotlivými pracovními týmy při různých příležitostech. Ve výsledku to vede k tomu, že stát ve skutečnosti nemá potom žádnou prioritu. Přitom, jak dále konstatoval, neumí si představit, jak by toto plošné snižování stavů vypadalo, protože by ve skutečnosti mohlo jít až o 30.000 lidí. Přičemž si položil sám sobě otázku, zda by tito pracovníci šli na pracovní úřad?

Pavel Mertlík, který je v současné době rektorem ŠKODY AUTO Vysoké školy v Mladé Boleslavi, pro změnu doporučil běžný postup, jaký se používá v řadě západoevropských zemí, to je do dvou let udělat hloubkový audit výdajů rozpočtu. Znamená to, podle něho, podívat se na agendu státu a její naplňování. Případně ponechat současný počet úředníků, ale podstatně zkvalitnit veřejné služby.

Jan Fischer pro změnu zdůraznil, že vláda nevyužila minulou dobu, kdy bylo možné šetřit a poslouchat hlasy prognóz. Podle něho politika drastického brzdění nyní již nikam nepovede, naopak může být problémem. Zároveň podotkl, že v uplynulých třiceti letech byla každá vláda, která u nás působila, postižena krátkodobým viděním světa. Mnohdy jen na funkční období příslušné vlády.

Ivan Pilný v průběhu této diskuse se věnoval i otázce zvyšování daní, o čemž se v současné vládě pod vedením Andreje Babiše diskutuje, že by vláda například mohla zvýšit daně. Ivan Pilný je jednoznačně proti zvyšování daní a odmítá to, jako způsob řešení problémů státního rozpočtu. Připustil by jen zvýšení daní u alkoholu, tabáku či u hazardu, kde ta možnost ještě pořád existuje.

Obdobný názor vyslovil i Jan Fischer. Ovšem v souvislosti s návrhy ČSSD na zavedení sektorových daní (pro banky), poznamenal, že nesouhlasí s těmito daněmi, a to zejména „narychlo, bez systémového řešení“. Považuje to za velmi riskantní.

Rovněž Pavel Mertlík odmítl zavedení této daně. Podle něho by to pokřivilo trhy a nemělo by to tak velké ekonomické přínosy. Naopak výjimku vidí u digitální daně, o které se v poslední době hovoří. Vysvětlil to tak, že by se týkaly firem, které jsou v pozici přirozeného monopolu a mají monopolní zisky.

Ivan Pilný na to reagoval s tím, že podle něho velmi obtížné definovat v této sféře nabízené služby. Navíc mají tyto celosvětově působící firmy snadnou možnost se tomu bránit. Muselo by to být uděláno globálně a to není jednoduché, dodal Ivan Pilný.