Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
Ministerstvo zemědělství chce od ledna zpřísnit ochranu půdy proti erozi. Plochy spadající do ochrany se zvětší na 25 procent výměry zemědělské půdy, zatímco nyní jsou na 10,5 procenta. Podle zprávy ČTK zemědělci, kteří pěstují rizikové plodiny na mírně erozně ohrožených půdách, budou muset mít širší ochranné pásy, na kterých se pěstují vhodné plodiny jako pícniny nebo tráva. Doposud musely mít šířku minimálně 12 metrů, od ledna to bude 22 metrů.
Ministerstvo také dokončuje spolu s resortem životního prostředí protierozní vyhlášku. V ní by podle návrhu, který úřad plánuje poslat na jednání vlády, měla být podmínka, že principy protierozní ochrany půdy se budou muset řídit všichni, kdo na půdě hospodaří, nejenom příjemci dotací. Nejvyšší možná pokuta za porušení vyhlášky by činila milion korun, o výši by měla rozhodovat obec s rozšířenou působností spolu se státní správou.
Ve zprávě se dále uvádí, že vyplácení plné výše zemědělských dotací je podmíněno dodržováním povinných požadavků na hospodaření a standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) půdy. Standard například zakazuje na nejohroženějších půdách pěstovat kukuřici. Jednu z jeho částí (DZES 5) chce ministerstvo právě od ledna zpřísnit. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana zemědělci, kteří pěstují rizikové plodiny na mírně erozně ohrožených půdách, budou muset například zakládat ochranné pásy, které ve stanovené délce přeruší svažitý pozemek. Tím se zpomalí odtok vody a umožní sedimentace unášených půdních částic. Zároveň však podotkl, že již nyní mnoho zemědělců hospodaří správně.
V rámci připravované protierozní vyhlášky má být i systém monitoringu eroze. Ministr Miroslav Toman k tomu dále řekl, že tento systém považuje ministerstvo zemědělství za cílený a účinný nástroj pro řešení případů, kdy nevhodným hospodařením zemědělce mohlo dojít ke vzniku eroze. Monitoringu chce ministerstvo využít také pro průběžné ověřování nastavených podmínek v rámci DZES 5 a jejich případné úpravy. To může v praxi vést ke zpřísnění podmínek a rozšíření procenta pozemků, kde budou uplatňovány zpřísněné postupy užívání zemědělské půdy.
Předpis měl platit od poloviny předloňského roku. Následně, když se teprve loni v červnu dostal do meziresortního připomínkového řízení, se počítalo s podzimem. Poté byla účinnost odložena na další rok kvůli návaznosti na agrotechnické práce.
Podle údajů ministerstva zemědělství je vodní erozí v ČR ohroženo až 60 procent zemědělské půdy, přičemž v ohrožených až nejohroženějších kategoriích je přibližně 35 procent území.