Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 12.01.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na pátečním jednání Komise pro spravedlivé důchody představila tři varianty důchodové reformy. Všechny mají stejnou architekturu, tedy nultý a první pilíř průběžného státního důchodového systému, kdy nultý má zajistit minimální důchod pro všechny a první zohlednit například bonifikaci za odpracovaná léta, odvedené peníze do státní kasy nebo vychované děti.

Podle tohoto návrhu ministerstva práce a sociálních věcí, jak uvedla ve svém páteční zpravodajství Česká tlevize, by se z nultého pilíře vyplácel základní solidární důchod z daní. Z prvního pilíře by se platila zásluhová penze podle odpracovaných let a výše odvodů z výdělků s případným oceněním péče o dítě nebo práce i po dosažení důchodového věku.

První, úsporná varianta by znamenala pouze překlopit současný důchodový systém a neproběhla by diskuse o změnách příjmů celkového systému. Nepředpokládá změny daňového systému. Náklady na důchodový systém by klesly, ale za cenu nižších penzí.

Technická varianta předpokládá, že by se celý důchodový systém technicky překlopil do nové architektury, tedy nultého a prvního pilíře. A předpokládá, že v časovém horizontu pěti let od překlopení systému by musely začít práce na změně důchodového systému.

Řada seniorů by si tím měla polepšit. Systém částečně oceňuje péči o děti. Není ale výhodný pro zaměstnance s dlouhými kariérami, což bývají zpravidla muži.

Varianta spravedlivá předpokládá, že se nejen systém překlopí do nové architektury, ale paralelně začnou práce na změně daňového systému. Tato varianta zavádí například bonus za rok práce nad 41 odpracovaných let ve výši 240 korun nebo bonus za vychované dítě ve výši 500 korun.

Podle úsporné varianty by měli mít všichni senioři jistých necelých osm tisíc korun, v dalších dvou variantách by dosáhli na deset a půl tisíce korun.

Zazněly i kritické výhrady k návrhu důchodové reformy

Podle České televize kritikům návrhu reformy důchodů, tak jak jej představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), však chybí plán, kde na ni vzít. Vize, z čeho bude reformu stát financovat, chybí především opozičním politikům. Ti totiž tvrdí, že by po roce 2050 deficit důchodového účtu činil 400 miliard korun ročně. Ministryně Jana Maláčová odpovídá v tom smyslu, že chce věc řešit později změnou systému daní.

Komise se, podle Jana Hrnčíře z SPD, shodla na základním důchodovém pilíři, a také na tom, že by se měla zavést individuální důchodová konta, aby lidé měli přehled, jaký důchod mohou očekávat. O dalších věcech bude komise ještě jednat. Problém komise, podle Jana Hrnčíře, tkví také v tom, že až po roce se dostala k ústřednímu problému, kde na změny vzít. Podle něho bude debata o řešení tohoto problému komplikovanější, ale doufá, že v rozumné době Komise dospěje k závěru, aby Česká republika vůbec stihla nějaké změny nastartovat.

Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové ministryně Jan Maláčová předpokládá, že zhruba do pěti let by měla přijít další fáze reformy, a to reforma daní. Zároveň uvedla, že ekonomičtí odborníci upozorňují, že by mohlo dojít k dvojnásobnému zvýšení daní, aby byly pokryty náklady, se kterými se počítá v této reformě.

Jana Maláčová si za tímto návrhem v podstatě stojí!

Na to odpovídá ministryně Jana Maláčová tím, že důchodová reforma bude, pokud se politici přestanou hádat a začnou jednat. Konkretizovala také, že v příštích měsících přijde s konkrétním legislativním návrhem důchodové reformy, tak jak je to stanoveno v programovém prohlášení vlády. Podle ní je zapotřebí spojit debatu o architektuře důchodového systému a případných budoucích příjmech. „Pokud nic neuděláme, pak nám hrozí v příštích letech ta úsporná varianta, která by znamenala, že všichni důchodci si pohorší v poměru k současnému stavu minimálně o jedenáct procent a spadnou nám do dávkového systému. Anebo budeme muset masivně navyšovat věk odchodu do důchodu, a to nad 70 let,“ prohlásila Jana Maláčová. Zdůraznila, že to je varianta, kterou považuje ČSSD za nepřípustnou. Dodala také, že důchody se v Česku financují méně než v okolních zemích. „Ve druhé etapě přibíráme na politické úrovni ministerstvo financí a musíme se podívat, jak jsme na tom s penězi,“ oznámila Jana Maláčová. O důchodech se bude mluvit příští úterý na koaliční radě.

Ministryně Schillerová varuje před nárůstem potřeby financí

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v reakci na páteční jednání komise ale uvedla, že zavedení solidárního důchodu, tedy té „nejvelkorysejší“ varianty jak navrhuje Maláčová, by si podle ní vyžadovalo růst daňových příjmů o 300 miliard ročně. „To by znamenalo velice razantní navýšení daní, to považuji za nepřijatelné,“ řekla Alena Schillerová o návrhu ministryně Jany Maláčové. „Současné daňové zatížení, které je 36 procent HDP, by při tomhle propočtu bylo 41 procent HDP,“ upozornila ministryně financí. Zdůraznila, že za prioritní úkol považuje vyřešení finanční udržitelnosti reformy. Podle ní musíme mít nejdříve jasně dané zdroje, kde se na důchodovou reformu vezmou potřebné peníze. Pak lze hovořit o dalších parametrech.

Ministryně financí se rovněž vyjádřila skepticky k možnosti, že by se podařilo důchodovou reformu prosadit do konce funkčního období sněmovny, které vyprší na podzim 2021. Podle ní legislativní proces v této zemi trvá 11 až 12 měsíců, když nejsou žádné problémy. To znamená, když se neočekává nějaká velká parlamentní debata. A tady se očekává velká parlamentní debata a měla by tu být nějaká dohoda s opozičními stranami. Ovšem, jak dále podotkla, vůbec to neznamená, že by se v koalici nemělo o reformě důchodů mluvit.

Předsedkyne komise návrh důchodové reformy rovněž brání!

Předsedkyně Komise pro spravedlivé důchodů Danuše Nerudová k tomu dodala, že pro ni je spravedlivý důchod takový, který umožní lidem důstojný život nad hranicí příjmové chudoby.

Už loni na podzim se členové komise shodli na tom, že by se nynější veřejný důchodový systém mohl rozdělit na solidární nultý pilíř a zásluhový první pilíř. Tyto dvě části obsahují všechny tři navržené varianty, tedy úsporná, technická a solidární.

Předsedkyně komise Danuše Nerudová poté popsala, že z nultého pilíře by se z daní mohl vyplácet základní důchod a z prvního pilíře z pojistného zásluhová část.

Ve spravedlivé a technické verzi by tedy základní důchod činil 30 procent průměrné mzdy, v úsporné 22 procent. Zásluhová část by měla zůstat stejná jako dosud. Zároveň k tomu uvedla, že všemi třemi systémy se jako červená linie vine to, že v nultém pilíři existuje nějaký minimální důchod. Ten v technické a spravedlivé variantě činí deset a půl tisíce. Jeho výše, je podle Dany Nerudové, stanovena na úrovni příjmové chudoby důchodce žijícího v dvoučlenné domácnosti. V úsporné variantě se hovoří o částce 7740 korun.

První pilíř by tvořily dvě části. Jednak ocenění pracovní kariéry, ale i nevýdělečné kariéry, která zahrnuje i část ocenění péče o závislé osoby a dále část, jakým způsobem bonifikovat osoby, které pracují déle, než jim ukládá zákon. Varianty se liší technickými parametry.

Autoři návrhu změn v systému vyplácení důchodů zatím konkrétně počítají se základní solidární penzí z nultého pilíře ve výši 30 procent průměrné mzdy a zásluhovou částí za odpracované roky a odvody s bonusem za vychované dítě, který by mohl činit 500 korun. Bonus by měl být také za víc než 41 odpracovaných let.

Nízké penze by se lidem do základního důchodu doplácely. Solidární část by se valorizovala podle růstu mezd a zásluhová podle inflace. A zatímco zásluhová část by byla financována ze sociálního pojištění, solidární část by se platila ze státního rozpočtu.

Podle Dany Nerudové je klíčové, že systém má být více srozumitelný než dnes. Zároveň zdůraznila, že všechny navrhované varianty umožňují každoročně informovat občana o tom, jaká je výše jeho nároku na výši důchodu.

Dana Nerudová rozporovala také tvrzení ministryně financí Schillerové o 300 miliardách korun, kolik by stálo zavedení nejvíce velkorysé varianty. Podle ní ministryně Alena Schillerová k tomu přišla tak, že vzala 2,5 milionu penzistů a vynásobila je částkou 10.500 korun. Ale oni už nějaký důchod pobírají, takže ten rozdíl v dofinancování by byl mnohem menší. V prvním roce by to bylo asi jen 10 miliard korun.

Měli bychom lidi spíš motivovat, myslí si opozice

Ministerstvo práce a sociálních věcí rovněž zdůraznilo, že návrh není konečný a jednat se bude o více variantách. Koaliční strany by o reformě měly debatovat v úterý. Vláda hnutí ANO a ČSSD ve svém programu slíbila, že reformu připraví.

Důchodová reforma vyžaduje debatu o jejích výdajích a příjmech

Pokud bude v budoucnosti stát muset vydávat až 800 miliard ročně na důchody, bude, podle Jiřího Dolejše (KSČM), zásadní částka z pojistného. Přičemž dále uvedl, že míra soukromých úspor je otázka otevřená, ale neobejde se to bez přísunu daňových prostředků. Shodnout se jakých a v jaké míře je úkolem pro nejbližší týdny, začít to musí na půdě koalice a vládních jednání. Nelze také, podle něho, dále oddělovat debatu o výdajové a příjmové stránce změny. Jiří Dolejš rovněž uvítal snahu komise vyřešit situaci lidí s nízkými důchody. Podle něho tito lidé berou nedůstojné částky, ze kterých se nedá žít. „To, že se to zvýší, není až tak drahé, ale je to zásah do architektury systému,“ dodal Jiří Dolejš.

Zvýšit daně a zatížení OSVČ?

Jednou ze změn, kterou by reforma penzí mohla přinést, je zvýšení vyměřovacího výměru pro lidi samostatně výdělečně činné. Podle Dany Nerudové je Česká republika na začátku diskusí s tím, že návrh obsahuje zvýšení vyměřovacího základu z 50 procent na 75 procent. Experti jsou pro zvýšení, protože není možné, aby větší tíhu systému nesli zaměstnanci. Nicméně je to věcí politické diskuse, upozornila předsedkyně komise Dana Nerudová.

Na otázku zapojení OSVČ upozornil i Martin Potůček, člen Komise pro spravedlivé důchody a někdejší předseda Odborné komise pro důchodovou reformu. Podle něho je logika tohoto rozhodnutí neúprosná, protože osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) dnes přispívají do důchodového systému přibližně třetinou částky, kterou přispívají zaměstnanci a zaměstnavatelé. Ti z toho nemají úniku, ale OSVČ mohou být na té minimální hranici, uvedl Martin Potůček. Za další možné příjmy, odkud by stát mohl získat prostředky na reformu penzí, označil Martin Potůček i zdanění největších firem.

Česká televize dále uvedla, že v České republice nyní pobírá důchod zhruba 2,8 milionu lidí. Přičemž starobní důchod dostává drtivá většina z nich, tedy 2,4 milionu lidí.

Průměrně každý měsíc dostanou bezmála 13.500 korun. Tato částka v posledních letech roste.

Průměrný starobní důchod se sice zvyšuje, tempo jeho růstu ale nedosahuje takové míry jako v případě průměrné mzdy. Před deseti lety činil něco málo přes čtyřicet procent mzdy před zdaněním, dnes je to asi osmatřicet procent. Průměrná mzda se totiž v příznivé ekonomické situaci za posledních pět let zvýšila zhruba o pět tisíc korun. Naproti tomu průměrný důchod činil v roce 2014 něco málo přes 11 tisíc korun. O pět let později měli důchodci navíc 1200 korun.

Úměrně s tím rostou také výdaje státu. Na starobní důchody v roce 2008 vydal stát 222 miliard korun. V roce 2018 to byla částka o 121 miliard vyšší. Výdaje na důchody dnes činí bezmála třetinu státního rozpočtu.

  • Zdroj: Česká televize