Nejspíš ano. Myslí si to alespoň Evropská komise, která na konci listopadu vydala návrh strategie, jež by měla EU do tohoto stavu dovést. Jaká konkrétní opatření Komise navrhuje?

Strategie s názvem Čistá planeta pro všechny: evropská strategická vize pro prosperující, moderní, konkurenceschopnou a klimaticky neutrální ekonomiku si klade za cíl udělat z EU lídra v boji proti klimatickým změnám a dosáhnout klimaticky neutrální EU do roku 2050. Komise hodlá zavést řadu pobídek, které by měly přilákat především investice ze soukromého sektoru, jež budou bezpodmínečně nutné k financování transformace na klimaticky neutrální ekonomiku. Momentálně stanovené cíle v oblasti energetické účinnosti, snižování emisí skleníkových plynů, využívání energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a dalších iniciativ sice předpokládají výrazné snížení negativních vlivů ekonomiky na životní prostředí, ovšem cíl stanovený v této nové strategii nezaručí. Komise proto vytvořila celkově osm scénářů, které by měly EU dovést ke klimatické neutralitě do roku 2050.

Pět z těchto scénářů se zaměřuje především na zavádění a širší využití klimaticky šetrných technologií, ať už se jedná o využití elektřiny, vodíku nebo jiných ekologických paliv v dopravě, zavádění principů oběhového hospodářství, či jiných akcí vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů. Každý ze scénářů počítá s navýšením spotřeby elektřiny, ovšem i mezi jednotlivými variantami existují rozdíly. Největší nárůst spotřeby elektřiny je u scénářů, které počítají s rozšířením použití vodíku, pro jehož výrobu je zapotřebí značné množství elektřiny, a scénář počítající s rozvojem ekologických paliv, u nichž je nárůst spotřeby elektřiny v roce 2050 oproti současnosti o 150 %. U těchto scénářů počítá Komise se snížením emisi v roce 2050 oproti roku 1990 o více než 80 %, při započítání absorpce emisí oxidu uhličité ze sektoru lesnictví je to až 85 %. 

Šestým scénářem je ten, který kombinuje zavedení předchozích technologií, ale zároveň počítá s nižší intenzitou jejich rozšíření. U něj Komise odhaduje snížení emisí skleníkových plynů až o 90 % oproti roku 1990, což by stále nevedlo k požadovanému efektu. Poslední dva scénáře proto kombinují předchozí možnosti s udržitelným využíváním biomasy a zachycováním a skladováním uhlíku. Sedmý scénář se zaměřuje především na zvyšování energetické účinnosti a počítá se zavedením tzv. uhlíkově negativních technologií, jako je právě zachycování a skladování uhlíku. Poslední varianta prozkoumává potenciál, který na snižování emisí skleníkových plynů může mít intenzivní využívání principů oběhového hospodářství. Tento scénář také počítá se změnou spotřebitelského myšlení v tom smyslu, že lidé budou postupně více využívat ekologičtější produkty a služby.

Členské státy již řadu let pracují na plnění cílů pro rok 2020, stávající Komise intenzivně pracovala i na schválení cílů pro roky 2030, především v oblasti energetické účinnosti a redukce emisí skleníkových plynů. Do konce roku 2018 navíc měly členské státy povinnost předložit návrhy svých národních klimatických a energetických plánů, které budou klíčové pro dosažení cílů stanovených pro rok 2030. Návrh strategie Evropské komise do roku 2050 nyní bude diskutovat Evropský parlament a Rada. Důležitou událostí v tomto ohledu bude summit v Sibiu, který se bude konat 9. května 2019 a na němž by měly hlavy států přijmout vizi směřování EU do roku 2050, včetně strategie na vytvoření klimaticky neutrální ekonomiky.