Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
MZDA A PLAT
Oblastní inspektoráty práce v souladu s ustanovením § 5 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, poskytují zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a podmínek.
V praxi se inspektoři velmi často setkávají s dotazy ohledně odměňování, přičemž tázajícímu není zcela jasné, zda je odměňován mzdou nebo platem. Pojmy mzda a plat definuje ustanovení § 109 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.
Když např. vláda schválila zvýšení platů v sociálních službách o 23 %, začaly se množit dotazy zaměstnanců sociálních služeb, kteří na výplatních páskách 23 % navýšení nenašli. Zvýšení se však těchto zaměstnanců netýkalo, neboť se jednalo o zaměstnance sociálních služeb mimo veřejný sektor (např. Charita, Diakonie), kteří nejsou odměňováni platem.
Chybná orientace v pojmech „mzda“ a „plat“ stále přetrvává, a to nejen mezi laickou veřejností, ale i mezi zaměstnavateli.
Při kontrolách pracovněprávních vztahů a podmínek se stává, že zaměstnavatel používá pojem „plat“, ačkoliv působí v podnikatelské sféře, a při kontrole předloží „platový výměr“, přestože zaměstnance odměňuje mzdou.
Hlavní rozdíl mezi mzdou a platem spočívá v tom, zda jsou zaměstnanci odměňováni ze soukromých nebo veřejných zdrojů.
Zaměstnanci veřejného sektoru (např. úřady, obce, kraje, příspěvkové organizace apod.) jsou odměňováni z veřejných zdrojů, tudíž platem.
Plat určuje zaměstnavatel, přičemž zařadí zaměstnance do platové třídy 1 až 16 dle nejnáročnější práce, která je po zaměstnanci požadována a do platového stupně 1 až 12 dle dosažené praxe.
Zaměstnanci, které zaměstnavatel odměňuje ze soukromých zdrojů (podnikatelská sféra), jsou odměňováni mzdou a jsou zařazeni do 8 skupin podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací.
Odměňování v tzv. podnikatelské sféře je založeno převážně na smluvním principu, zatímco způsob poskytování platu a jeho výše je upravena zákonem a prováděcími nařízeními, přičemž od těchto norem se nelze smluvně odchýlit.
Odměňování zaměstnanců zároveň plní řadu funkcí, které se prolínají.
Alimentační funkce mzdy – mzda zajišťuje potřebné životní náklady zaměstnanců. Je zajišťována řadou pracovněprávních institutů, jako např. minimální a zaručená mzda, splatnost mzdy, výplata mzdy, náhrady při překážkách v práci, ochrana mzdy před neoprávněnými srážkami. Regulační funkce mzdy – na trhu práce se regulační funkce mzdy projevuje v podobě tržního mechanismu. Projeví-li se v určitém období nedostatek odborníků některé profese, začne působit tržní mechanismus, neboť převažuje poptávka před nabídkou. Tento stav zvýší nabízenou mzdu a v důsledku toho zájem o uplatnění v této profesi. Kompenzační funkce mzdy – působí v situacích, kdy je zaměstnanci kompenzována určitá nevýhoda z výkonu práce, např. fyzicky namáhavá práce, vykonávaná ve zdraví škodlivém pracovním prostředí, práce ve svátek, v noci, ve vícesměnných nebo nepřetržitých provozech apod. Stimulační funkce mzdy – jeden z nejúčinnějších nástrojů řízení pracovního procesu. Spočívá v dostatečné finanční motivaci zaměstnanců k co nejkvalitnějším výkonům. Pokud má zaměstnavatel dobře propracovaný vnitřní mzdový systém, má k dispozici i nástroj k dosažení produktivního a kvalitního výkonu práce zaměstnanců.
Pojmy „mzda“ a „plat“ tak vyjadřují typ odměny, která je zaměstnancům poskytována za jimi vykonanou práci, a to v pracovním poměru. Nicméně rozdíl v těchto pojmech spočívá ve zdrojích, ze kterých jsou poskytovány (tj. buď ze zdrojů veřejných, či soukromých).