Poutavé přednášky, zajímavé osobnosti, dobrá nálada, bouřlivé debaty, nové obchodní kontakty. To vše a mnoho dalšího přinesla již sedmnáctá Samoška začátkem června v hotelu Aquapalace v Čestlicích věnovaná výhradně českému nezávislému trhu, zejména pak malým obchodníkům a aliancím maloobchodních sítí.

Kongresy Samoška pravidelně pořádané společností ATOZ Retail umožňují setkání členů maloobchodních aliancí, družstev, jednotlivých maloobchodníků, velkoobchodů, dodavatelů i zástupců státních a profesních organizací. Jejich cílem je informovat a inspirovat domácí obchodníky a pomoci jim tak lépe čelit ostré konkurenci na trhu.

Příznivější podmínky pro rozvoj obchodu

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek ve svém vystoupení zdůraznil, že po průmyslu je obchod druhým nejdůležitějším sektorem z pohledu podílu na hrubé přidané hodnotě a se 700 000 pracujícími představuje také druhého nejvýznamnějšího zaměstnavatele v České republice. "Je proto  naší povinností vytvářet co nejpříznivější podmínky pro jeho další rozvoj. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo Akční plán podpory malých a středních podnikatelů na rok 2016, který se soustředí na zejména zlepšení podnikatelského prostředí, snižování administrativní zátěže například prostřednictvím pokračující elektronizace veřejné správy, odstranění duplicit poskytovaných údajů či elektronizace formulářů státní správy," uvedl Jan Mládek.

Obchodníci by měli hledět víc na kvalitu potravin než na cenu

Obchodníci by měli klást větší důraz na kvalitu potravin než na cenu. Měli by také lépe školit své zaměstnance, aby byli schopni informovat o tom, z kterého regionu výrobky pocházejí. To požadoval ve svém vystoupení ministr zemědělství Marian Jurečka, který dlouhodobě propaguje české potraviny a apeluje na zákazníky, aby pomohli tuzemským zemědělcům a potravinářům. Podle ministra Jurečky by obchodníci s potravinami měli lidem více vysvětlovat, že u českých potravin se jedná o lokální výrobu, a že tedy drží pracovní místa v regionu. Pomoci v orientaci zákazníků by podle něj měly i značky jako jsou Regionální potravina, Klasa a Česká potravina.

K podpoře regionálních výrobků spustila letos Potravinářská komora projekt cechovních norem, kdy pro získání certifikátu je třeba, aby firma vyráběla potraviny podle stanoveného technologického postupu. Systém vychází z bývalých československých státních norem a současných českých technických norem. Potraviny vyrobené podle nich by měly mít nadstandardní charakteristiky proti srovnatelným výrobkům na trhu.

Předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) Zdeněk Juračka připomněl, že český obchod nejsou jen řetězce, ale i tradiční české prodejny. AČTO sdružuje na 7 000 nezávislých prodejen a má tak cca třiadvacentní procentní podíl na českém maloobchodě. I díky tomu získává na trhu stále silnější postavení, je připomínkovým místem legislativy a relevantním a respektovaným partnerem pro odbory i ministerstva.

Přichází doba, kdy lidé kvalitu ocení

Zajímavou částí programu kongresu byla panelová diskuse na téma kvality potravin na českém trhu a konkurenceschopnost a vztah zákazníků k cenám, kterou moderoval Zdeněk Juračka. Kromě něj na ní vystoupili ministr Marian Jurečka, Zdeněk Skála, ředitel výzkumu Retail & Schopper Zdeněk Skála, GfK Czech, ústřední ředitel Státní zemědělská a potravinářské inspekce Martin Klanica, předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev (Skupina Coop) Pavel Březina a ředitelka komunikace Potravinářské komory Dana Večeřová.

Hlavními tématy, které přitom zazněly, bylo, zda zajímá českého zákazníka kvalita, nebo jde pouze po nízké ceně, prodej řetězců pod nákupní cenou, rozdíly v kvalitě potravin u nás a v zahraničí, tlak zahraničních řetězců na ceny dodavatelů a následný dopad na tradiční trh, konkurenceschopnost drobných potravinářských výrobců, a podpora jejich podnikání. Stranou nezůstaly ani cechovní normy a důvody jejich opětovného zavedení a dopady na trh potravin či edukace spotřebitele se zaměřením na nabízenou kvalitu potravin (role obchodníka při výchově spotřebitele, úloha státu, výsledky kontrol dodržování značení potravin dle nové legislativy).

Odborníci v panelové diskusi hovořili o tom, zda mají potraviny na českém trhu dostatečnou kvalitu a že by se obchodníci měli více zaměřit na jejich kvalitu než na slevové akce. „V Česku neplatí, že vyšší cena znamená lepší kvalitu,“ konstatoval ministr Jurečka. Dana Večeřová uvedla, že spotřebitel dnes nemá možnost, jak poznat hodnotnou potravinu. „Bylo by proto potřeba renovovat značku Klasa, která oceňuje kvalitní české výrobky,“ podotkla s tím, že Česko je zaplaveno množstvím levných a nekvalitních potravin z dovozu. „Máme jednu z nejvyšších DPH na potraviny v Evropě. Pokud se nesníží, lidé kvalitní domácí výrobky kupovat nebudou,“ řekla také Dana Večeřová. Zdeněk Skála upozornil na rostoucí oblibu malých řeznictví či pekařství, kde spotřebitelé neváhají utratit i více peněz: „Zákazníci tam hledají kvalitu a čerstvost.“ Právě malé obchody mohou být podle něj těmi, kdo celkově zvýší úroveň potravin v Česku. „Věřím, že přichází doba, kdy lidé kvalitu ocení,“ dodal k tomu ministr zemědělství Marian Jurečka.

Pokles malých prodejen je špatnou zprávou pro celý trh

Kongres Samoška měl v logu hrad s pevnými hradbami a použil kresbu tří mušketýrů se známým heslem "Jeden za všechny, všichni za jednoho". A je skutečně dostatek důvodů apelovat na obranné postoje a spolupráci menších obchodníků. 

Poslední průzkum společnosti Nielsen upozornil na další pokles malých prodejen s potravinami a smíšeným zbožím. Podle zveřejněné statistiky ubylo v ČR, kde je nyní 15 294 obchodů s potravinami a smíšeným zbožím, v průběhu uplynulého roku 275 obchodů s prodejní plochou do 400 m2. Celkem za posledních 20 let bylo zavřeno na 6 000 malých prodejen a samoobsluh, tedy třetina jejich původního počtu, které neodolaly tlaku zahraničních obchodních řetězců, jejichž podíl na tuzemském trhu naopak díky dravé expanzi prudce vzrostl.

Uvedený trend vnímá AČTO jako velmi znepokojivý jak z pohledu obchodníků, tak zákazníků. Tradiční český obchod dlouhodobě bojuje o přežití, když stojí nejen proti nekalé konkurenci, ale také proti zahraničním řetězcům denně masírujícím zákazníka letákovými akcemi, s prodejními cenami mnohdy pod cenou nákupní, i mnoha milionovým marketingem. Menší čeští obchodníci si nic takového dovolit nemůžou, přitom jejich úloha v obchodní obslužnosti zejména venkova i úloha společenská je neoddiskutovatelná.

V České republice od roku 2013 naopak přibylo 19 hypermarketů. Navíc Globus ohlásil masivní investice a vstup do segmentu malých prodejen, řetězec Schwarz, který zastřešuje Kaufland a Lidl, také plánuje navýšit tok investičních prostředků. Roste i počet on-line supermarketů, kdy stále více lidí si nákup nechává dovézt až domů. Loni Češi utratili podle odhadů v e-shopech s potravinami zhruba dvě miliardy korun, letos by to mohly být až čtyři miliardy. Nejdéle na on-line trhu působí Potraviny on-line obchodního řetězce Tesco, k dalším, jako jsou třeba Rohlik.cz, Kolonial.cz, Nakupdomu.com, Kosik.cz, Myfoodmarket.cz, Potravinydomu.cz či NakupteSi.cz se nejnověji chystá vstoupit i diskontní řetězec Lidl.

Jak komunikovat se zákazníkem

Odlehčením náročného programu bylo vystoupení Ladislava Špačka na téma Komunikace podle etikety. Ladislav Špaček v něm zdůraznil, že role komunikace je často opomíjená, i když způsob, jakým jedná prodávající s nakupujícím je pro jeho prodejní úspěch mnohdy důležitější než samo nabízené zboží.

Poutavou formou vysvětlil, proč je třeba si uvědomit, že zákazník je pro prodávajícího alfou a omegou jeho podnikání, jemuž je nutné dát najevo, že je pro prodávajícího důležitý, že ho rád vidí a že je u něj vítán. Upozornil, že špatnou komunikací přichází prodejce o zákazníky a nastínil, jak se jejich odlivu bránit a uvedl tipy pro úspěšnou komunikaci. 

Práce v sekcích

Přínosný se ukázal i odpolední program rozdělený do dvou sekcí. V sekci A vzbudila pozornost problematika elektronické evidence tržeb, když o aktuálním stavu nového zákona informovali náměstkyně ministra financí Alena Schillerová, vedoucí oddělení závislé činnosti a evidence tržeb Generálního finančního ředitelství Daniela Hrabětová a ředitel sekce informatiky Generálního finančního ředitelství Jiří Fridrich. Na programu byla i otázka rozhraní a ochrany osobních dat spolu s kontrolou a vymahatelností dodržování zákona.

Sekce B byla věnována otázkám spojeným se sortimentem zboží – jak ho správně vystavovat nebo čeho lze dosáhnout za šest hodin. Zajímavá byla i případová studie zaměřená na změnu ve vystavení sortimentu v kategoriích piva a nealko nápojů v prodejnách Jednoty Tábor a Flop Jih. K uvedené problematice vystoupili Ondřej Hlinecký z Plzeňského Prazdroje, Pavel Fuksa z Karlovarských minerálních vod, Pavel Primus z Jednoty Tábor a Martin Šteflíček ze společnosti Flosman.

Na závěr společného programu pak majitelé několika prodejen představili prostřednictvím videoreportáží své prodejny a přiblížili příběhy svého podnikání.