Česká republika získala za rok 2018 v tomto indexu hodnoty 80,3 bodu na škále od nuly do sta. První Dánsko – podle autorů nejpružnější stát EU – dosáhlo 96,9 bodu, zatímco poslední Francie 39,4 bodu. Kromě Dánska předběhly Česko v žebříčku ještě Velká Británie a Irsko.

Samotnou pružnost pracovního trhu přitom nelze hodnotit jednoznačně pozitivně nebo negativně. Záleží především na tom, zda se na ni dáváme z pohledu zaměstnavatele, nebo pracovníka.

Pro firmy je pružnost jednoznačně výhodná, protože mohou díky ní snadněji a levněji nabírat nebo propouštět lidi. Zároveň jim umožňuje rychleji reagovat na technologické a ekonomické změny – ať už je to na jedné straně nečekaný růst poptávky po zboží a službách, nebo na druhé straně šok v podobě recese nebo dokonce krize.

Naopak pro zaměstnance je pružnost spíše nežádoucí. Mají totiž menší jistotu, že si danou práci udrží dlouhodobě. Chybí jim také ochrana před nestandardní pracovní dobou, ať už přesčas, nebo například ve svátek. Obvykle to pro ně také znamená nižší příplatky za práci navíc nebo kratší zákonnou dovolenou.

Podle Víta Samka, místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), se však postoj k pružnosti mění v čase. „V okamžiku, kdy panuje vysoká nezaměstnanost a lidé se bojí propouštění, je to pro zaměstnance spíše nevýhoda. Ve chvíli, kdy je to opačně, je pro ně flexibilita naopak pozitivní – teď si často spíš sami hledají jinou práci,“ vysvětluje.