Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 15.04.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil dotace na podporu živočišné výroby rozdělované v letech 2014 až 2017. Prostředky na tyto dotace ze státního rozpočtu i z fondů EU rozděluje a spravuje Ministerstvo zemědělství (MZe) a Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF). ČR patří k zemím EU, které živočišnou výrobu výrazně dotují. V letech 2015 až 2017 šlo na tuto podporu 21 miliard korun, z toho 10 miliard korun z fondů EU. I přes tento značný objem prostředků se státu nedaří zvyšovat soběstačnost v živočišné produkci. Největší nedostatky zjistil NKÚ u nastavení podmínek národních dotací.

Tisková zpráva NKÚ uvádí, že přestože se dotace do živočišné výroby od roku 2012 stále zvyšují, MZe se nedaří naplňovat strategické cíle, které si stanovilo. Například na chov prasat a drůbeže vzrostly dotace mezi lety 2012 až 2016 o 300 %. V roce 2017 se oproti roku 2015 snížily stavy hospodářských zvířat – dojnic a prasat – i míra krytí spotřeby hovězího a vepřového masa.

Největší nedostatky zjistil NKÚ u národního dotačního programu, který má pomoci chovatelům prasat a drůbeže v boji proti nákazám. MZe za tyto dotace proplatilo v kontrolovaném období 5,3 miliardy korun. Podmínky, které MZe nastavilo, nenutily příjemce chovat se hospodárně. Dotace tak například používali k úhradě předražených pronájmů čisticích a dezinfekčních strojů nebo k zaplacení odborného dozoru při čištění stájí, které si přitom prováděli vlastními silami.

Dotace z národního dotačního programu jsou určeny i na zvyšování kvality mléka. MZe ale vyplatilo více než 200 milionů korun mlékárnám na úhradu běžných provozních výdajů. Jednalo se přitom o společnosti, které dlouhodobě vykazují zisk.

U národních dotací nefungoval podle NKÚ dobře kontrolní systém. Přitom se o ně ročně hlásí více než dva tisíce žadatelů. V některých případech tak příjemci dostali proplacené neuznatelné výdaje nebo výdaje, na které nedoložili faktury. MZe například proplatilo za roky 2016 a 2017 téměř 24 milionů korun za přepravu mléka, i když se jedná o neuznatelné výdaje.

Naproti tomu u dotací z evropských zdrojů nastavilo MZe řídicí systém i podmínky pro poskytování podpor účinně, až na některé dílčí nedostatky. Chyby se týkaly dělení investičních projektů z programů rozvoje venkova. Někteří příjemci dotací tak mohli díky rozdělení projektů získat vyšší dotaci, než jakou dovoloval limit.

NKÚ také analyzoval data ze Zemědělské účetní datové sítě, kterou používá Evropská komise. Tato síť je hlavním informačním zdrojem o reálné ekonomické situaci zemědělských podniků. Analýza těchto dat ukázala, že ČR vyplácí do živočišné výroby ve srovnání s ostatními členskými zeměmi EU nadprůměrné dotace.