Návrh rozpočtu EU na rok 2017: Komise navrhuje rozpočet zaměřený na priority – růst, pracovní místa a rozhodnou reakci na uprchlickou krizi

Komise dne 30.6.2016 předložila návrh rozpočtu EU na rok 2017, který počítá s částkou 134,9 miliardy eur v prostředcích na platby. Jádrem rozpočtu jsou dvě hlavní politické priority Evropy: podpořit již nastartované oživení evropské ekonomiky a nalézt řešení bezpečnostních a humanitárních problémů v sousedních zemích. Více finančních prostředků půjde na investice do růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti Evropské unie a také na zajištění nezbytných prostředků na ochranu vnějších hranic EU, posílení bezpečnosti uvnitř Unie i mimo ni, na podporu přijímání a integrace uprchlíků a řešení prvotních příčin migrace v zemích původu a tranzitu.

Místopředsedkyně Evropské komise Kristalina Georgieva, odpovědná za rozpočet a lidské zdroje, prohlásila: „Evropská unie čelí obrovským výzvám a efektivní rozpočet plně se soustřeďující na dané priority proto není v této nelehké době luxusem, ale nezbytností. Tlumí otřesy, přináší oživení ekonomiky a pomáhá řešit problémy, jako je uprchlická krize. Jako vždy se rozpočet zaměřuje na výsledky, tak aby každé euro z rozpočtu EU bylo utraceno smysluplně.“

Navrhovaný rozpočet se pohybuje v přísných mezích stanovených Evropským parlamentem a členskými státy ve víceletém finančním rámci. V těchto úzkých mezích se Komise snaží být co nejflexibilnější a co nejvěrnější vytyčeným prioritám. Uvolňuje nezbytné prostředky k plnění těch nejdůležitějších cílů a zároveň omezuje výdaje na méně naléhavá opatření.

Návrh společně projednají Evropský parlament a členské státy Evropské unie.

Podpora tvorby pracovních míst, růstu a investic

Prostředky přímo vymezené na podporu hospodářského růstu budou v roce 2017 činit celkem 74,6 miliardy eur (v roce 2016 to bylo 69,8 miliardy eur). Konkrétně zahrnují:

• 21,1 miliardy eur na růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost, včetně 10,6 miliardy eur na výzkum a inovace v rámci programu Horizont 2020, 2 miliard eur na vzdělávání v programu Erasmus+, 299 milionů eur pro malé a střední podniky v rámci programu COSME a 2,5 miliardy eur pro Nástroj pro propojení Evropy,
• 2,66 miliardy eur do Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), hlavního nástroje investičního plánu pro Evropu, který se ukázal jako velmi úspěšný – za méně než rok se díky němu v 26 členských státech EU investovalo 106,7 miliardy eur,
• 53,57 miliardy eur na podporu produktivních investic a strukturálních reforem s cílem podpořit prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) konvergenci mezi členskými státy a mezi regiony,

Pro evropské zemědělce se navrhuje podpora ve výši 42,9 miliardy eur.

Lepší správa vnějších hranic EU a řešení problémů spojených s uprchlíky uvnitř EU i mimo ni

Návrh rozpočtu na rok 2017 zahrnuje částku 5,2 miliardy eur na posílení vnějších hranic Unie a řešení uprchlické krize a nelegální migrace. Z ní by se měly financovat nástroje, které by účinněji bránily nezákonnému převaděčství migrantů a lépe řešily dlouhodobé příčiny migrace ve spolupráci se zeměmi původu migrantů a tranzitu, propracovanější politika v oblasti legální migrace včetně přesídlování osob, které potřebují ochranu, a nástroje podpory členských států při integraci uprchlíků uvnitř EU.

Počítá se s přibližně 3 miliardami eur na financování opatření uvnitř EU, jako je:

• zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže,
• návrh nového systému vstupu/výstupu za účelem posílení správy hranic,
• návrh na přezkum společného evropského azylového systému včetně reformy dublinského mechanismu,
• zřízení Agentury EU pro azyl.

Návrh zahrnuje i 200 milionů eur na nový nástroj pro poskytování humanitární pomoci uvnitř EU.

Kromě toho návrh rozpočtu počítá s částkou 2,2 miliardy eur na opatření mimo EU, která mají řešit zejména prvotní příčiny přílivu uprchlíků. Zahrnuje zejména:

• 750 milionů eur v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku coby část příspěvku v celkové výši 1 miliardy eur, který by měl být do tohoto fondu složen z rozpočtu EU,
• prostředky pro Libanon a Jordánsko přislíbené na londýnské konferenci OSN, které zahrnují 525 milionů eur z rozpočtu EU, 160 milionů eur ze svěřenského fondu pro Sýrii a 200 milionů eur makrofinanční pomoci.

Více finančních prostředků na bezpečnost

S ohledem na rostoucí obavy EU a jejích členských států o bezpečnost vyčleňuje návrh rozpočtu na rok 2017 značné prostředky také na ni: 111,7 milionu eur půjde na podporu agentury Europol a 61,8 milionu eur bude věnováno na zvýšení bezpečnosti orgánů EU spolu s mimořádnou částkou 16 milionů eur vyčleněnou na bezpečnostní opatření v roce 2016.

V souladu s rostoucím významem těsnější evropské spolupráce v oblasti obrany a s ní souvisejícími ambicemi navrhuje Komise také přípravnou akci na výzkum v oblasti obrany v roce 2017 s rozpočtem 25 milionů eur.

Souvislosti

Návrh rozpočtu EU ona rok 2017 obsahuje pro každý program, který bude financován, dvě částky – závazky a platby. „Závazky“ se rozumí prostředky, které mohou být v daném roce dohodnuty ve smlouvách, a „platbami“ skutečně vyplácené finanční prostředky. V návrhu rozpočtu na rok 2017 činí závazky 157,7 miliardy eur (v roce 2016 to bylo 155 miliard eur) a platby 134,9 miliardy eur (v roce 2016 143,9 miliardy eur). Rozdíl je dán pomalým zaváděním programů soudržnosti na období 2014–2020. Zde uváděná celková částka 134,9 miliardy eur se vztahuje na platby, zatímco všechny ostatní číselné údaje se týkají navrhovaných závazků.

Rozpočet EU představuje zhruba 1 % HDP EU, jeho dopad je ale díky multiplikačnímu účinku a zaměření na výsledky značný. Například během období 2007–2013 se průměrný nárůst HDP v důsledku politiky soudržnosti odhaduje v Lotyšsku na 2,1 % ročně, v Litvě na 1,8 % a v Polsku na 1,7 %.