V Česku je nyní rekordně nízká nezaměstnanost, pohybující se kolem 4 procent. V Praze se dlouhodobě počty nezaměstnaných pohybují pod méně než 1 procentem. Zaměstnavatelům podle aktuálních údajů Úřadu práce ČR chybí nyní přibližně 150 000 zaměstnanců.

Takový stav vede k tomu, že se na zaměstnání pohlíží jako na produkt a reputace, kterou práce u jednotlivých firem má, patří mezi zásadní faktory ovlivňující rozhodování uchazečů.

„Zaměstnavatelé se musejí zaměřit na to, jakou přidanou hodnotu nabízejí. Musejí si zodpovědět otázku: Proč by pro vás měl někdo chtít pracovat?“ řekl tento týden ve čtvrtek Jozef Papp, ředitel české pobočky mezinárodní společnosti Stanton Chase, která se věnuje vyhledávání vrcholových manažerů. Právě pro ně je totiž současná změna a vývoj na trhu práce výzvou k nastavení změn.

Doba, kdy u nás na jedno pracovní místo čekala dlouhá fronta žadatelů (v některých oblastech jako například Bruntálsko jich bylo cca 53!), už zdá se, zmizela v minulosti. Je tak třeba si budoucí zaměstnance předcházet.

Podle dalších aktuálních informací zveřejněných společností Stanton Chase jsou nyní trendem trhu práce skutečně absolventi škol, kteří vědí, do jaké firmy chtějí nastoupit. Dochází však více než kdy jindy v minulosti i k „přetahování“ zkušených pracovníků pomocí nabídky bohatých benefitů.

Osvícení manažeři pochopili, jak na to

V rámci setkání hned několika manažerů významných firem došlo v tomto týdnu i k vzájemné výměně cenných zkušeností s budováním dobrého jména společností (zaměstnavatelů) i případné značky. Podle všeho si management začíná uvědomovat, jak je důležité mít spokojené zaměstnance.

„Kdo z manažerů v minulosti při vyšší nezaměstnanosti podlehl svodům, že může jednat z pozice síly, tomu se to dnes vrací. Vrcholoví manažeři nemohou kázat vodu a pít víno. Sice neexistuje žádná univerzální přidaná hodnota zaměstnavatele, ale konkrétní komunikace s podřízenými a v rámci firem musí být konzistentní. Bez dlouhodobé koncepce je to jen krátkodobé hašení požárů. Je třeba si pamatovat, že na vymazání jednoho negativního vjemu musíte zapůsobit čtrnácti pozitivními,“ okomentoval nový trend ve firmách také Petr Fiman, viceprezident Institutu členů správních orgánů a zároveň viceprezident Electric Powersteering Components Europe.

Situace se zlepšila. Platy zaměstnanců ale jen málokde

Výše uvedený text by mohl být tedy zprávou o tom, že po době krize se zaměstnanci mají podstatně lépe. Pravda je však drsnější – platy v mnoha firmách stagnují, vztahy zaměstnavatelů k zaměstnanců tam, kde nejsou odbory, pokulhávají. Není tak divu, že se v Česku (ani v některých jiných zemích EU) nezmenšuje armáda tvořená pracujícími lidmi, přesto trpícími chudobou. Spíše naopak.

Již před 9 lety, tedy v roce 2008, ještě před propuknutím hospodářské krize, představovali v Evropské unii chudí pracující 8 procent výdělečně činných obyvatel. Těchto 8 procent „pracující chudoby žije v podmínkách závažné materiální deprivace a nemůže si dovolit řadu nezbytných prvků, které jsou v Evropě považovány za základ důstojného života. Lze mezi ně zařadit třeba používání telefonu či dostatečného vytápění. V nejchudších unijních zemích je to dokonce až 30 procent obyvatelstva!

Problémem je i to, že více než 9 procent (tedy zhruba každý desátý Evropan) v produktivním věku žije v domácnosti, kde nepracuje vůbec nikdo.

Sto šedesát tisíc Čechů pracuje, ale chudoba jim je věrnou družkou

V České republice se pod pomalu již ustáleným pojmem ‚pracující chudoba‘ skrývá zhruba 160 tisíc lidí. Chodí do práce, pobírají pravidelnou mzdu, a přesto každý měsíc zápasí s rozpočtem. Statisticky se řadí do kolonky chudý či ohrožený chudobou.

Jedná se především o zaměstnance, kteří pobírají minimální mzdu nebo o zaměstnance s nízkými platy. Zvláštním případem jsou pak zaměstnanci (zejména mladé ženy s dítětem, které se živí samy) a pracující na částečné úvazky. Jejich příjmy jdou ještě hlouběji pod hranici chudoby, bez kombinace výdělku a sociálních dávek se neobejdou.

Nutno doplnit, že takzvanou pracující chudobu neohrožují jen nízké příjmy, ale i špatná bezpečnost práce, či minimální sociální ochrana, která vychází mnohdy ze spojení s šedou ekonomikou. Zda toto vše ovlivní pozitivní současné změny na trhu práce, není jisté.

U nás je prý v populaci nejméně chudých občanů. Ale…

Česká republika má v Evropě nejméně chudých občanů v populaci. Podle zatím posledních čísel Českého statistického úřadu z loňského roku stoupla průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí o 4,4 procenta (po odečtení inflace reálně o 3,9 procenta) oproti stejnému období předchozího roku.

Nárůst mediánové mzdy v podnikatelské sféře se letos blíží 6,5 procenta, což je nejvíce za osm let. A vláda vloni zvýšila minimální mzdu – o 700 korun na 9900 korun.

Příjmová nerovnost jako nebezpečný faktor doby

Přesto všechno nadále, jak je uvedeno výše, u nás tisíce lidí mají stále příjem, který jim způsobuje existenční problémy.

I proto Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) varuje před tím, že příjmová nerovnost představuje jedno z největších nebezpečí dnešní doby.

To je důvodem, proč odbory požadují, aby v České republice nadále rostla mzda – a to jak průměrná, tak minimální. Zdůrazňují ústy svých předáků to, že tento růst je nezbytný pro lepší výkonnost celé naší ekonomiky.