Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 10.06.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Úřad práce (ÚP) ČR dnes v tiskové zprávě uvedl, k 31. květnu 2019 evidoval celkem 200.675 uchazečů o zaměstnání. To je o 9.153 méně než v dubnu a o 28.957 osob méně než před rokem. Zároveň jde o nejnižší hodnotu od května 1997, kdy bylo bez práce 193.442 lidí. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v uplynulém měsíci 179.740 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob poklesl na 2,6 %.

Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v květnu nabízeli, prostřednictvím Úřadu práce ČR, 346.552 míst, z toho 14.023 v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. Celkem 97.442 volných míst bylo tzv. „bez příznaku“ pro cizince. U dalších 249.110 pozic pak zaměstnavatelé uvedli, že by na ně chtěli přijmout i pracovníky ze zahraničí. V mezinárodním srovnání měla Česká republika, podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za duben 2019), nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU.

Úřad práce ČR dále konstatoval, že situace na pracovním trhu aktuálně odpovídá jak dlouhodobému vývoji, tak ročnímu období. Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance převážně v technických a dělnických oborech. „V řadě regionů podíl nezaměstnaných osob na historických minimech. Česká ekonomika je stále v dobré kondici a pracovní trh ovlivňují i sezónní práce, které jsou v plném proudu. Především ve stavebnictví, v gastronomii, cestovním ruchu, zemědělství a zahradnictví, ale také v lesnictví, rybářství, lázeňství či těžbě. Tyto činnosti poběží i v dalších měsících a nezaměstnanost by tak mohla ještě dále klesat,“ shrnuje generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková. Rekordní hodnoty, pokud jde o pokles nezaměstnanosti, ale podle ní zároveň komplikují situaci na pracovním trhu. Podle ředitelky Kateřiny Sadílkové firmám chybí kvalifikovaní řemeslníci, poptávají dělnické profese, ale také odborníky v informačních technologiích. V některých regionech a odvětvích je nedostatek nabídky pracovní síly už také z řad uchazečů o zaměstnání. Pro Úřad práce ČR je současný vývoj impulsem pro zavedení nových přístupů k podpoře zaměstnatelnosti různých cílových skupin. Zároveň se Úřad práce ČR ještě více zaměřil na zkvalitnění a zefektivnění své činnosti tak, aby zrcadlila požadavky zaměstnavatelů. Proto Úřad práce klade důraz na přímý kontakt se zaměstnavateli, monitoruje jejich potřeby v terénu a jeho specialisté jsou s nimi v maximálně možné míře v osobním a pravidelném kontaktu. Zároveň se ale snaží touto činností zaměstnavatele zbytečně nezatěžovat a vychází jim vstříc s termíny a délkou návštěv.

Jak už Úřad práce ČR uvedl, v uplynulém měsíci pokračoval pokles nezaměstnanosti. Ten meziměsíční zaznamenalo v květnu 75 regionů, nejvyšší pak okres Český Krumlov (o 15,1 %), Prachatice a Klatovy (oba o 12,1 %), Znojmo a Jindřichův Hradec (o 11,9 %), Písek (o 10,8 %), Svitavy a Tábor (shodně o 10,4 %) a Jeseník (o 10,1 %). Nezaměstnanost naopak vzrostla v okresech Ústí nad Orlicí a Jičín (shodně o 0,4 %).

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Praha-východ (1 %), Rychnov nad Kněžnou (1,1 %), Jindřichův Hradec (1,2 %), Pelhřimov a Plzeň-jih (oba 1,3 %), Benešov (1,4 %), Ústí nad Orlicí, Písek, Praha-západ a Prachatice (shodně 1,5 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 27 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (6,8 %), Most (5,2 %), Ostrava-město (5,1 %), Ústí nad Labem (4,9 %), Chomutov (4,8 %), Bruntál (4,7 %), Louny (4,4 %) a Znojmo (4,2 %). Podíl nezaměstnaných žen poklesl na 2,8 % a mužů na 2,4 %.

V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 346.552 volných pracovních míst, což je o 6.633 více než v dubnu a o 63.309 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (72.690), ve Středočeském (59.179), v Plzeňském (39.499), Pardubickém (26.469) a Jihomoravském (25.161) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 7.207 pozic na dohodu o provedení práce a 6.816 míst na dohodu o pracovní činnosti. Z celkového počtu nahlášených volných míst jich bylo 13.093 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).

Úřad práce ČR zaznamenal v uplynulém měsíci nárůst poptávky po sezónních pracovnících na krátkodobé pracovní poměry. Ke konci května evidoval 36.529 takových pozic. Firmy na ně hledají například montážní dělníky, pomocníky v oblasti těžby a stavebnictví, ve výrobě, v dopravě, zemědělství, lesnictví či rybářství nebo uklízeče. V menší míře se objevují též nabídky v rámci letních brigád. Poptávka je třeba po prodavačích rychlého občerstvení a zmrzliny, pracovnících do zahradnictví a rekreačních středisek, sběračích ovoce, řidičích, dělnických profesích, obsluze na koupalištích, zaměstnancích v turismu, ubytovacích a hotelových službách nebo pohostinství. Zaměstnavatelé ale hledají většinou brigádníky prostřednictvím internetové inzerce či vlastních zaměstnanců.

Obecně měli zaměstnavatelé v květnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, pomocné manipulační pracovníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, svářeče, řezače plamenem, nebo páječe. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance.

Úřad práce ČR proto klade velký důraz na prohloubení poradenství a individuální přístup nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Za zmínku stojí také pořádání výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i exkurze zprostředkovatelů ÚP ČR ve firmách či setkávání v rámci regionálních partnerství a osobní návštěvy starostů měst a obcí.

V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. „Zaměstnavatelé mají možnost přijmout na volnou pozici také pracovníky z volného trhu práce nebo třeba ze zahraničí. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota slevit z původních požadavků. Na druhou stranu je třeba říci, že řada zaměstnavatelů už flexibilně zareagovala na nedostatek pracovních sil a přikročila k úpravě svých požadavků tak, aby odpovídaly současnému trhu práce,“ upozorňuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Tak například v současně době už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru nabízeného pracovního místa. Důležitý je pro ně především zájem nových zaměstnanců o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je sami zaškolují a "pracují" s nimi mnohem intenzívněji.

Během května se na ÚP ČR nově přihlásilo 33.888 lidí. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet nižší o 1.929 osob, meziročně pak vyšší o 657 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 43.041 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 10.001 méně než v dubnu a o 3 356 méně než rok předtím. Novou práci získalo 25.871 lidí - o 10.534 méně než v předchozím měsíci a o 3.507 méně než v květnu 2018.

V evidenci byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v květnu 43,2 roku. Mezi evidovanými bylo 74 949 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 37,3 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 25,8 % - celkem 51.803. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 574 dny.

V uplynulém měsíci bylo bez práce 106.851 žen (53,2 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 35.109 OZP (17,5 % z celkového počtu nezaměstnaných). Ke konci května evidoval ÚP ČR celkem 7.743 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Celkový počet mladých lidí bez práce klesl meziměsíčně o 1.011 a meziročně pak o 581 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 3,9 % (duben 2019 – 4,2 %, květen 2018 – 3,6 %). Bez práce bylo k 31. 5. 2019 celkem 4.615 bývalých studentů, tj. o 912 méně než v předchozím měsíci (duben 2019 – 5.527, květen 2018 – 4.997, květen 2017 – 7.620). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 76 682 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, kováře, nástrojáře, pomocníky ve výrobě, obsluhu pojízdných zařízení a strojů ve výrobě nebo řemeslníky či pracovníky v informačních službách.

Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci května podpořil prostřednictvím příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) celkem 12.857 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty spolufinancované z národních a evropských peněz. Prioritou ÚP ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o rekvalifikace, veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.

Veřejně prospěšné práce jsou tradiční vlajkovou lodí APZ. Ke konci května na nich pracovalo celkem 6.021 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Za standardní délku trvání VPP považuje 12 měsíců. Ve výjimečných případech lze uzavírat pracovní poměr i na 24 měsíců – jedná se zejména o uchazeče o zaměstnání, kteří nemohou najít uplatnění na otevřeném trhu práce, nebo působí jako asistenti prevence kriminality (APK) a koordinátoři VPP. Měsíční výše příspěvku na mzdy pracovníků VPP činí 15.000 Kč. V případě APK je to 16.500 Kč a u předáků VPP pak 16.000 Kč.

Úřad práce ČR dále uvedl, že mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci zřízení pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci května 1.017 osob se zdravotním postižením (z toho jich 29 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, operátorům call center apod. Celkem 180 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz pracovního místa pro OZP a OZP – samostatně výdělečně činnou.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 69.634 lidí, tj. 34,7 % všech uchazečů vedených v evidenci (duben 2019 – 34,2 %, květen 2018 – 29,5 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 7 900 Kč. O rok dřív vyplácel ÚP ČR podporu 67.742 uchazečům o zaměstnání.

Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za duben 2019, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,2 %, EU28 – 6,4 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2,1 %, EU28 6,4 %).