Změna v poskytování pracovněprávního poradenství od 1. 1. 2016

Státní úřad inspekce práce informuje veřejnost, že s účinností od 1. 1. 2016 je poskytováno ze strany orgánů inspekce práce základní pracovněprávní poradenství na následujících pracovištích oblastních inspektorátů práce.

Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 08.08.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce, podle zpravodajství České televize, seškrtat miliardy, které dává stát neziskovým organizacím. Jednotliví ministři, pod které neziskové organizace spadají z hlediska jejich příjmů, mají „ušetřit“ tři z více než 13 miliard.

Někteří vládní i opoziční politici tvrdí, že se stal z neziskovek „velmi výnosný způsob obživy“ pro některé jejich představitele. Ředitel Centra Paraple David Lukeš ale v úterní Devadesátce ČT24 ujišťoval,  že neziskové organizace musí povinně předkládat vyúčtování a zveřejňovat podrobnosti o tom, jak státní dotace využívají.

Neziskové organizace působí v mnoha různých odvětvích. Nejvíce jich spadá pod ministerstvo školství a ministerstvo práce a sociálních věcí, mnoho také pod ministerstvo pro místní rozvoj.

Z prohlášení politiků vyplývá, že nechtějí sahat na dotace pro sportovní organizace, neziskovky z kulturní sféry nebo organizace, které pomáhají handicapovaným lidem či seniorům.

Další organizace ale budou muset důkladně obhájit, že to, co dělají, je pro stát přínosné. Trnem v oku totiž jsou i opozičním politikům. V programu 90' ČT24 kritizoval zaměření některých neziskových organizací senátor a hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL). Podle něho neziskové organizace, o jejichž významu by skutečně dokázal velmi diskutovat, jsou například i organizace působící v právních službách. Ony se předně zabývají životním prostředím. Zároveň dodal, že právě tyto organizace zdržují stavbu dálnic.

Ministryně Alena Schillerová chce ušetřit na neziskovkách. Těm sociálním ale brát nechce, dotace na sport zase brání premiér Andrej Babiš.

Pokud jde o tzv. genderové nebo lidskoprávní neziskovky, tam by senátor Jiří Čunek škrtal. Bývalý ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek se zároveň vymezil i proti dalším organizacím. „Stát by měl velmi vážit, které z neziskových organizací mu přináší benefit neboli zastupují jeho službu v sociální oblasti. Pokud se týká oblastí genderové, lidskoprávní a podobně? Jistě bych nedovedl všechny vyjmenovat ani šmahem odsoudit, ale jistě jsou tam organizace, které jsou zbytné,“ poznamenal zlínský hejtman.

Ředitelka veřejně prospěšné společnosti Gender Studies Helena Skalová se však domnívá, že i organizace, které se snaží odstraňovat nerovnosti mezi ženami a muži, pomáhají státu dělat to, co sám efektivně nedokáže. Sama upozornila na to, že právě její organizace provozuje například bezplatnou právní poradnu pro rodiče malých dětí, kteří jsou diskriminovni na trhu práce.

Senátor Jiří Čunek o tom však přesvědčen není. „Žijeme ve světě, kde je nedostatek pracovní síly, a to jak mužů, tak žen. Zaměstnavatelé se předhání v tom, jak vytvořit podmínky zaměstnancům. Ještě aby si stát platil organizace, které vynakládají finanční prostředky – podle mě – úplně zbytečně, protože problém vlastně neexistuje,“ podivil se.

To Helena Skalová odmítla. Připomněla, že neziskové organizace jsou považovány za jeden ze tří pilířů demokratické společnosti – vedle státního a firemního sektoru.

Ředitel Centra Paraple David Lukeš pak dodával, že „jeden ze základních principů (demokracie) je možnost sdružovat se“. Míní, že pokud stát chce podporovat některá odvětví – v tomto případě obecně životní prostředí – měl by ho skutečně podporovat. „Jestli se stát zavázal, že ho má podporovat, tak by neměl zpochybňovat existenci, ať už se ta organizace stará o přechod křečků pod dálnicemi,“ uvedl.

David Lukeš také upozorňoval, že jsou neziskové organizace z hlediska toho, co dostávají od státu, pod drobnohledem. „Máme auditovanou účetní závěrku, vydáváme výroční zprávu. Jsou zveřejněné příjmy i výdaje a stát to kontroluje. Peníze musíte vyúčtovat do posledního halíře,“ shrnul.

Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček si myslí, že je neziskovek příliš. „Stal se z toho velmi výnosný, ziskový způsob obživy pro některé, kteří v nich pracují,“ řekl.

Předseda KSČM Vojtěch Filip by potom nezůstal u tří miliard. Podle něj by se mohly „snížit prostředky na neziskové organizace až na polovinu“. Neziskové organizace také dlouhodobě kritizuje Strana přímé demokracie (SPD) pod vedením Tomio Okamury.