Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
Pracovní trh v České republice prochází kvůli šíření nákazy koronavirem razantními změnami, které se projevují i v obchodních řetězcích. Vyhlášení karantény jim způsobilo výpadek několika tisíc lidí. "Ze dne na den se kvůli zavřeným školám museli začít starat doma o děti. Ve stejnou chvíli se zavřely školy na Ukrajině a mnoho zaměstnanců z této země se najednou zvedlo a odjelo," popsal situaci pro Hospodářské noviny prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Tento výpadek musely řetězce nahradit. K tomu se Češi snažili předzásobit trvanlivými potravinami, jako jsou rýže, těstoviny nebo mouka, a pracovníků tak bylo v obchodech potřeba ještě více.
Zhruba od poloviny března tak řetězce, včetně 11 největších, jež ovládají 75 procent trhu, přijaly 23 tisíc nových zaměstnanců. To znamenalo mnohem masivnější nábor než kvůli zvýšené poptávce po zboží před Vánocemi či Velikonocemi, kdy obchody přijímají na výpomoc jen několik tisíc lidí.
Například Albert přijal v těchto dnech 2000 nových zaměstnanců, Lidl 1900, Kaufland 1700, Tesco 1500, Penny Market stovky zaměstnanců a Globus 121 nových zaměstnanců. Přičemž 45 mil. Kč činila investice do odměn zaměstnanců v Albertu a 35 mil. Kč investoval Lidl do plexiskel, dezinfekce nebo rukavic. Společnost KiK pro změnu zapůjčila prodejnám Penny Market 100 lidí.
I tak v obchodech, podle Tomáše Prouzy, stále chybí ještě nejméně tisícovka lidí. Například síť obchodů Tesco má obsazeno 90 procent z volných pozic a potřebovala by zaplnit zbytek. "Potřeba zůstává jen v určitých lokalitách, ale velká města mají pozice už vesměs obsazené," sdělil Hospodářským novinám mluvčí Teska Václav Koukolíček.
"Stále hledáme zaměstnance se zkušeností v obchodě na dlouhodobý pracovní poměr," prohlásila mluvčí společnosti Kaufland Renata Maierl. Naopak největší tuzemská síť obchodů Lidl už má, podle mluvčí Zuzany Holé, zaměstnanců i brigádníků dostatek. Mzdové náklady na nové pracovníky řetězce, které Hospodářské noviny oslovily, nevyčíslily.
"Karanténa se nikterak nepromítla do výše odměny," ujistila pouze mluvčí Lidlu. Tento řetězec přijal 1900 lidí, z čehož tři čtvrtiny tvoří brigádnické pozice. V prodejnách se plat pohybuje v rozmezí 135 až 150 korun za hodinu a v logistickém centru činí odměna 215 korun za hodinu. Prodavačky na plný úvazek pak u Lidlu dostanou při nástupu mzdu 28,5 tisíce korun.
Na brigády i do pracovního poměru najímají pracovníky také další obchodní řetězce. "Dohody uzavíráme obvykle na dobu určitou, prozatím do konce června, pracovní smlouvy pak na dobu neurčitou," poznamenal mluvčí Penny Marketu Tomáš Kubík.
S hledáním nových zaměstnanců do prodejen i do skladů však neměly řetězce velké problémy. Nejčastěji se u nich o práci hlásili lidé z uzavřených gastro provozů. To je případ Pavly Stárkové, která pracovala jako kuchařka v Praze. „Bezprostředně poté, co nám zavřeli restauraci z důvodu výjimečného stavu kvůli koronaviru, jsem začala hledat jinou práci," řekla. Stárková má nyní na starosti pokladní zónu v jednom z obchodů Teska.
Kromě lidí z pohostinství hledají nové zaměstnání také řezníci, cukráři, dále pracovníci z automobilového průmyslu a obecně živnostníci různého profesního zaměření. "Zájemci o práci se nám hlásí sami od sebe," doplnila mluvčí Globusu Lutfia Volfová.
Nicméně pokud se otevřou obchody, které vláda přikázala zavřít kvůli zamezení šíření koronaviru, a současně zůstanou zavřené školy, obchodům hrozí, že o nové zaměstnance zase přijdou.
"Pak by ten výpadek samozřejmě nastal," potvrdil prezident svazu obchodu Tomáš Prouza. "Co ale vidím, je velmi postupný a pomalý proces otevírání," dodal.
Obchodům s potravinami, které mají naopak z karanténních opatření od začátku výjimku, nyní vyvstává výzva v podobě další změny nákupního chování Čechů. Frekvence nákupů poklesla minulý týden podle svazu obchodu o třetinu. "Velké nákupní objemy vystřídal útlum, respektive poptávka zejména u suchých potravin klesá. Oba extrémy jsou náročné na personál obchodů a obsluhu zákazníků, stejně jako na logistiku," všímá si i ředitel komunikace obchodů Albert Jiří Mareček.
Narážel tím na růst tržeb za potraviny a drogerii ve druhém březnovém týdnu, kdy byly podle výzkumné agentury Nielsen meziročně vyšší o 39 procent. "Byl to druhý nejúspěšnější týden v roce hned po předvánočním týdnu. Dokonce ani prodeje v předvelikonočním týdnu v roce 2019 či 2018 nedosáhly svým obratem na druhý březnový týden tohoto roku," vysvětlil generální ředitel Nielsenu pro Českou republiku a Slovensko Karel Týra.