Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 11.09.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

Českomoravská konfederace odborových svazů (CMKOS) doporučila v úterý odborovým vyjednávačům, aby ve firmách prosazovali růst mezd v příštím roce o sedm až devět procent. Jednala o tom v úterý ve sportovní hale Arena Sparta v pražské Libni na manifestačním mítinku, kam se sjelo asi 1300 odborářů z celé republiky.

Předseda ČMKOS Josef Středula uvedl, že předseda Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý to kometuje slovy, že zaměstnavatelé přidávají nyní sami a odboráři se vlamují do otevřených dveří.

"Dobrovolně nám zaměstnavatelé zatím nic nedali. Nikdy se nestalo, že by kvůli požadavkům odborů musela nějaká firma zavřít svůj provoz," řekl předák ČMKOS Josef Středula. Dodal, že sedmi až devítiprocentní růst je doporučení, odbory budou postupovat podle situace firem. Podle Josefa Středuly by se v době růstu ekonomiky měly příjmy zvedat rychleji, aby se Česká republika přibližovala vyspělým státům a prolomila se "mzdová železná opona".

Podle místopředsedkyně ČMKOS Radky Sokolové čeští pracovníci odpracují mnohem více hodin než jejich němečtí kolegové, a to za třetinový výdělek. "Požadujeme zkrácení pracovní doby bez ztráty mzdy," řekla Sokolová.

Odbory žádají také to, aby znovu získaly právo zastavit výrobu v případě ohrožení zdraví a života pracovníků. Věří tomu, že se úprava dostane do připravované novely zákoníku práce.

Odborářské shromáždění ve sportovní hale zahájilo dopoledne odpočítávání za zvuků hlasité rytmické hudby. Na velkoplošných obrazovkách přes téměř celou podélnou stěnu následovalo video s tvářemi pracovníků z různých oborů. Do varu odboráře dostala osmičlenná skupina bubeníků.

Podle představitelů na 2,16 milionu lidí v Česku působil loni v práci některý z rizikových faktorů jako hluk, chemikálie, vedro, záření či vibrace. Přitom přes 320.600 zaměstnanců bylo pak vystaveno pěti a více těmto faktorům. Tyto údaje získala ČMKOS na základě údajů Státního zdravotního ústavu.

Josef Středula v této souvislosti uvedl, že je to pro odbory vážné zjištění, kolik lidí pracuje na pracovištích s rizikovými faktory. Na tiskové konferenci po mítinku ČMKOS také v této souvislosti zdůraznil, že v době získávání nových moderních technologií by měla být tato pracoviště nahrazena tzv. high-tech pracovišti. Tak, aby zaměstnance nic neohrožovalo. Mimochodem, na mítinku také zaznělo, že v karcinogenním prostředí bylo loni 9529 pracovních míst. Nejvíc jich bylo v Moravskoslezském kraji, a to 2186. Následovala Vysočina s 1276 posty v prostředí se zvýšeným rizikem rakoviny a Středočeský kraj z 996 pozicemi. Nejčastěji se to týkalo obsluhy strojů, zdravotnictví, strojírenství, ale i výroby potravin.

Zároveň představitelé ČMKOS zdůraznili, že je zapotřebí se zaměřit na snižování počtu smrtelných úrazů. Loni jich Státní úřad inspekce práce zaznamenal 95. Postupně jich ubývá. Před deseti lety v roce 2008 přišlo v práci o život 192 lidí. Přesto je zapotřebí udělat vše, aby se jejich počet nadále snižoval.

Na mítinku v této souvislosti rovněž zaznělo, že odbory se chtějí více zaměřit na bezpečnost práce. Chtějí rovněž v rámci kolektivního vyjednávání se soustředit na vyjednávání lepších pracovních podmínek. Mimo jiné budou usilovat o to, aby se do seznamu nemocí z povolání zařadily také choroby bederní páteře. Odbory žádají také to, aby znovu získaly právo zastavit výrobu v případě ohrožení zdraví a života pracovníků. Věří tomu, že se úprava dostane do připravované novely zákoníku práce.

Předseda ČMKOS Josef Středula se v průběhu mítinku zaměřil i na otázku zkrácení pracovní doby. Uvedl, že Česká republika má takovou délku roční pracovní doby, jaká byla ve vyspělých evropských zemích v 70. letech minulého století. Čeští pracovníci za rok odpracují v průměru přibližně o 400 hodin víc než jejich němečtí kolegové. Odbory budou prosazovat zkrácení pracovní doby o půl hodiny bez snížení výdělků, a to zhruba do pěti let. Podle Josefa Středuly v 70. letech měly rozvinuté západní země hodnotu, kterou máme v České republice dnes. To znamená, že máme 40 let ztráty. Není pro to důvod, abychom měli tak dlouhou pracovní dobu, konstatoval Josef Středula. Zároveň konstatoval, že před sto lety trvala roční pracovní doba zhruba 2400 až 2600 hodin. V roce 1973 se rozvinuté státy dostaly na čas kolem 1700 hodin. Češi za předloňský rok odpracovali v průměru celkem 1770 hodin, Němci 1363 hodin. "Čeští zaměstnanci proti německým zaměstnancům za čtyřicet let kariéry odpracují o devět let víc, proti dánským a nizozemským o osm let víc, proti francouzským o šest let a belgickým o pět let," řekl předseda ČMKOS Josef Středula.

Odbory poukazují na to, že čím je delší pracovní doba, tím je menší ohodnocení práce a výdělky. Odbory budou usilovat o to, aby se doba v práci zkrátila denně o půl hodiny za zachování mzdy, a to zhruba do tří až pěti let. Josef Středula rovněž připomněl, že osmihodinovou pracovní dobu uzákonilo Československo krátce po svém vzniku. Zákon přijalo v prosinci 1918. Patřilo tak k pokrokovým státům.

V další části mítinku ČMKOS byl zveřejněn požadavek odborů na zvýšení růstu mzdových tarifů o 7 až 9 procent. Josef Středula k tomu dodal, že „dobrovolně nám zaměstnavatelé zatím nic nedali. Nikdy se nestalo, že by kvůli požadavkům odborů musela nějaká firma zavřít svůj provoz.“ Zároveň dodal, že sedmi až devítiprocentní růst je doporučení, přičemž odbory budou postupovat podle konkrétní situace jednotlivých firem.

Součástí mítinku byl i spor o zvýšení minimální mzdy. Kdy předseda ČMKOS Josef Středula oznámil, že největší odborová centrála požaduje zvýšení minimální mzdy o 1500 Kč na 13 700 korun. Uvedl, že stejný požadavek má i ČSSD s tím, že druhý člen vládní koalice, hnutí ANO, naopak podporuje růst maximálně o jeden tisíc korun. Zaměstnavatelské svazy hovoří o zvýšení o 800 korun. Návrh ČMKOS ve svém projevu zdůvodnil tím, že by to bylo téměř oněch 40 % průměrné mzdy, k čemuž se hlásili v loňském roce i zaměstnavatelé, kteří to nyní odmítají. O tom, jaký bude skutečný růst, rozhodne vláda ČR v září.