Tisková zpráva 22. 9. 2025 – Ovoce, zelenina, pečivo, maso nebo mléko vyprodukované za tak náročných a tím i nákladných podmínek, že za ně evropští spotřebitelé nebudou schopní zaplatit a nebude důvod je v Evropě vyrábět. K tomu směřuje návrh příští evropské zemědělské politiky, který se sice drží dosavadních environmentálních ambicí, ale zároveň zásadně škrtá objem výdajů v agrárním rozpočtu po roce 2027. Rozhodující zemědělské organizace Česka, Chorvatska, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska proto vyzvaly dánské předsednictví Radě EU při příležitosti jejího zasedání 22. září v Bruselu, aby se zasadila o stažení návrhu evropského zemědělského rozpočtu i zemědělské politiky na období 2028 až 2034 a trvala na jeho přepracování.

Od začátku letošního roku se uskutečnilo již několik protestních akcí napříč Evropou, na kterých zemědělci upozorňovali na rizika spojená s podobou příští zemědělské politiky, o níž se mluvilo v kuloárech. Jejich obavy se naplnily v polovině července, kdy Evropská komise zveřejnila návrh evropského zemědělského rozpočtu a zemědělské politiky na dalších sedm let. Navrhované výdaje na zemědělství jsou o 22 procent nižší oproti současnému období a po započtení inflace to je dokonce o 45 až 50 procent méně. Od toho se odvíjí i zásadní změny v agrární politice, které zahrnují zrušení dosavadního dvoupilířového systému, podle něhož peníze dosud směřují na investice nebo jsou vázané na plochu či počet chovaných zvířat. Tato reforma povede k likvidaci evropského zemědělství, které se tak zhroutí jako „domeček z karet“, jak dříve varovaly zemědělské organizace včetně Agrární komory ČR. Proto v den zveřejnění tohoto návrhu protestovalo přímo pod okny sídla Evropské komise v Bruselu přes pět set zemědělců z různých evropských zemí a další akce nelze vyloučit.

„Evropská komise rozhodla o tak zásadních změnách bez dohody s odbornou veřejností nebo provedení dopadové studie, což považujeme za nepřijatelné. Svým rozhodnutím ovlivní, jak bude vypadat zemědělství a vůbec produkce potravin v Evropě nejen na dalších sedm let, ale i na další desetiletí, protože sektor se z tak radikálních zásahů hned tak nevzpamatuje. Za takto nastavených podmínek nebude nadále možné v Evropě produkovat kvalitní potraviny, což povede k dalšímu oslabení naší potravinové bezpečnosti. Nelze vyloučit, že mezinárodní protestní akce zemědělců v Bruselu budou pokračovat a na nedávném jednání agrárních komor Visegrádské skupiny v Budapešti jsme se shodli, že jsme připraveni se do nich zapojit,“ řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, který je viceprezidentem evropské zemědělské nevládní organizace COPA.

„Nesmíme dopustit, aby Brusel ohrozil potravinovou bezpečnost Evropské unie. Naši spotřebitelé si stále příliš neuvědomují, co snížený rozpočet a změny ve Společné zemědělské politice EU udělají s výrobou českých a slovenských potravin včetně regionálních specialit. Je naší přímou strategickou úlohou, abychom spotřebitelům zdůvodnili naše opodstatněné obavy. Jsme připraveni také znovu protestovat, pokud to bude situace vyžadovat. Je ve hře zdraví Evropanů a budoucnost našich potravin,” uvedl předseda Slovenské polnohospodářské a potravinářské komory Andrej Gajdoš.

Agrární organizace ze sedmi zemí se nyní obrátily na Radu Evropské unie, které předsedá Dánsko, aby usilovala o stažení návrhů, které rozhodnou o budoucnosti zemědělství v Evropě. Kromě Agrární komory ČR společnou výzvu obratem podpořily Slovenská polnohospodářská a potravinářská komora, polská Národní rada zemědělských komor, maďarská Národní agrární komora, maďarský svaz Magosz, lotyšská Zemnieku Saeima, Chorvatská zemědělská komora a dále rumunské organizace jako asociace farmářů Asociatia Forta Fermierilor, Romania Proagro, svaz zelinářských družstev UNCSV a sdružení zemědělských výrobců LAPAR. Připojení zvažují i profesní uskupení z dalších zemí.

Organizace, které zastupují většinu pracovníků v zemědělské prvovýrobě v těchto zemích, mají důvodné obavy, že razantní změny skokově prodraží produkci potravin v Evropě. Evropská komise totiž nadále trvá na svých environmentálních ambicích, i když se rozhodla snížit objem peněz směřujících, mimo jiné, na kompenzování podmínek pro zemědělské hospodaření, které jsou přísnější než ve třetích zemích. Pokud se zvýšené náklady na výrobu potravin promítnou do cen, hrozí, že si je evropští zákazníci nebudou moci dovolit a budou muset dát přednost dovozům z ciziny. Tyto potraviny ze třetích zemí sice mohou být levnější, ale nebudu vyrobeny v souladu s vysokými produkčními standardy, budou méně kvalitní a s vyšší uhlíkovou stopou. Evropská komise tím tedy nepřímo podpoří nešetrné metody hospodaření ve třetích zemích jako Ukrajina, severní Afrika nebo Jižní Amerika, což je v rozporu s jejími vlastními cíli.

Důvody k odmítnutí návrhu agrární politiky EU 2028-2034:

• Návrh Evropské komise počítá se zásadními změnami ve struktuře i financování evropské zemědělské politiky, které vyžadují komplexní a transparentní posouzení dopadů pro reformy takového rozsahu. Přesto nebyla provedena dopadová studie na trh Evropské unie jako celek, bez níž není možné vyhodnotit ani dopad na jednotlivé členské státy.
• Návrh ignoruje předchozí stanoviska Rady Evropské unie a Výboru Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova COMAGRI, podle kterých je nezbytné zachovat dvoupilířovou strukturu agrární politiky, dále posílit její financování a výrazně snížit administrativní zátěž.
• Dosavadní dvoupilířová struktura agrární politiky odráží odlišné podmínky v jednotlivých členských státech a umožňuje flexibilitu k plnění cílů na národní i evropské úrovni. Její zrušení prohloubí rozdíly v jednotlivých členských státech.
• Evropská komise navrhuje snížení výdajů na zemědělství o 22 procent, což po započtení inflace znamená reálný pokles o 45 procent oproti aktuálnímu období. To povede ke snížení konkurenceschopnosti evropského zemědělství, které je již nyní pod tlakem regulací, globálního trhu a klimatických výzev. Zároveň dojde k ohrožení environmentálních cílů, k nimž se EU zavázala.