Mzdové tarify v zemědělství vzrostou v letošním roce v průměru o 3,2 procenta, nejnižší třídy vzrostou o více. U příležitosti podpisu odvětvové Kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS) pro rok 2021 to, ve čtvrtek 14. ledna 2021, oznámili představitelé Zemědělského svazu ČR (ZS ČR), Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů (ČMSZP) a Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR).

V úvodu tiskové konference, která se v Praze uskutečnila formou videopřenosu, předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha uvedl, že do poslední chvíle účastníci kolektivního vyjednávání ladili některé detaily jejího znění, kterou vyjednávali od prosince loňského roku. Konstatoval, že ta jednání nebyla vůbec jednoduchá, protože současná ekonomická situace je poměrně složitá. „I když zemědělství jako celek nebylo postiženo koronavirovou krizí tolik jako jiné obory. Jsou tu ale skupiny zemědělců, které jsou navázány na farmářské trhy, restaurace nebo další segmenty, kde se to projevilo,“ dodal.

Pro vysvětlení k tomu musíme uvést, že zemědělské odbory původně požadovaly růst mzdových tarifů o šest procent, zatímco zaměstnavatelé, vzhledem ke kritické situaci české ekonomiky v důsledku koronavirové krize v roce 2020, navrhovali nulový růst a vydání společného prohlášení, kterým by vyzvali zaměstnavatele k navýšení mezd v závislosti na vývoji ekonomické situace.

Proto, podle Martina Pýchy, byla jednání vedena poměrně složitě. Účastníci kolektivního vyjednávání se sešli i těsně před vánočními svátky s cílem najít řešení této situace. Načež se nakonec dohodli s tím, že počátkem ledna nového roku 2021 podepíší odvětvovou Kolektivní smlouvu vyššího stupně pro rok 2021 pro rezort zemědělství.

Martin Pýcha dále poznamenal, že celkový nárůst mzdových tarifů o zhruba 3,2 % v podstatě kopíruje vývoj inflace. V okamžiku, kdy došlo ke zrušení superhrubé mzdy a snížení daňového zatížení pra pracovníky, tak vlastně v konečném důsledku celkové zrušení superhrubé mzdy promítne do nárůstu reálných mezd, což znamená, že pracovníkům v zemědělství zvýší mzdy. Takže pracovníci v zemědělství si, oproti loňskému roku, přivydělají šest procent navíc. Zemědělští podnikatelé stávající situaci chápou tak, že sektor zemědělství se tímto krokem vlastně snaží přiblížit některým sektorům hospodářství, které dlouhodobě vyplácejí vyšší mzdy, než jsou v zemědělství. „Nerad bych, aby bylo vnímáno, že zemědělci jsou nějací chudáci, že platíme nízké mzdy. Když zprůměrujete zemědělství, tak to opticky může vycházet hůře, ale musíme si uvědomit, že v sektoru zemědělství pracuje poměrně vysoký podíl lidí bez středoškolského vzdělání, jenom se základním vzděláním. To samozřejmě celkový průměr snižuje. Když se srovnávají průměry, tak to opticky vůči zemědělcům nevypadá tak dobře, ale když se podíváte na mzdy pracovníků s kvalifikací, jsme přesvědčeni o tom, že jejich mzdy jsou konkurenceschopné vůči ostatním sektorům,“ vysvětlil Martin Pýcha.

Dále zdůraznil, že když se porovná průměrná mzda v zemědělství v České republice s průměrnou mzdou v celé ekonomice, a zároveň se to porovná i s průměrnou mzdou v celé EU, tak lze zjistit, že průměrná mzda v zemědělství v ČR vychází velmi dobře, neboť průměrná mzda v zemědělství se pohybuje na úrovni 80 % průměrné mzdy v ČR. Zatímco v EU je průměrný příjem zemědělce do 50 % průměrného příjmu v EU. Zároveň k tomu dodal, že skutečnost, že máme v ČR zemědělce s vyšší výměrou zemědělské půdy, vede k tomu, že si zemědělští zaměstnavatelé mohou potom dovolit i lépe odměňovat své zaměstnance s tím, že jedním z důvodů je fakt, aby udrželi v zemědělství kvalifikované pracovníky.

Předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů František Winter ho doplnil s tím, že to co se podařilo v rámci kolektivního vyjednávání, tak by mělo být ke spokojenosti všech zúčastněných. Podle něho se česká ekonomika se dostala do situace, která ohrožuje podmínky podnikání, zaměstnání a živobytí lidí. Proto je rád, že i v této situaci účastníci kolektivního vyjednávání nakonec nalezli shodu, kterou, ocení všechny strany.

Předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumír Dufek potvrdil, že vyjednání o podobě kolektivní smlouvy bylo, kvůli důsledkům pandemie koronaviru v loňském roce, velmi složité. Konstatoval, že v loňském roce byla neopakovatelná situace, kterou nikdo nezažil, a ani nepředpokládal, že bude mít vývoj, který probíhal od března do konce loňského roku, a to ve třech etapách. Přičemž každá etapa vývoje měla horší důsledky pro vývoj naší ekonomiky. Zejména, negativní dopady mělo to, že koncem loňského roku byly obchody uzavřeny a řada zemědělců neměla kam dodávat své výrobky a potraviny.

Zároveň Bohumír Dufek vyzdvihl to, že tato odvětvová kolektivní smlouva je podepisována každoročně od roku 1990. Přičemž se odbory snaží kolektivní smlouvy vyjednávat tak, aby zaměstnancům rostly mzdy. Načež dodal, že když roste produktivita práce, tomu by měl odpovídat i růst mezd. Zároveň podotkl, že to nejsou dotace do zemědělství, jak si někteří občané u nás myslí, že kvůli tomu rostou mzdy našim zemědělcům, ale že je to díky kolektivnímu vyjednávání. Současně také uvedl, že tato kolektivní smlouva bude, společné se Zemědělským svazem ČR, předložena ministerstvu práce a sociálních věcí, aby rozšířilo její platnost na celé odvětví zemědělství u nás.

Poté účastníci kolektivního vyjednávání podepsali Kolektivní smlouvu vyššího stupně s tím, že po jejím podpisu následovala diskuse. Na dotaz jednoho z redaktorů, který se týkal otázky snižování zaměstnanosti v zemědělství, Martin Pýcha odpověděl, že lze očekávat, že se postupně bude snižovat počet pracovníků v zemědělství s tím, jak se zvyšuje produktivita práce. Ostatně zemědělci se snaží být efektivní i v tom, jak chtějí ve své práci využívat i robotizace, automatizace a digitalizace. V této souvislosti, podle Martina Pýchy, lze očekávat, že zaměstnanost se bude snižovat, přesně v tom směru, jak se bude vyvíjet celý sektor našeho zemědělství. Dodal, že nelze tedy předpokládat, že by došlo k nějakému masivnímu nárůstu počtu pracovníků v zemědělství. To by se, podle něho, mohlo stát jedině tím, že by se u nás skokově navýšila živočišná výroba, k čemuž nyní nedojde, byť vláda ČR se snaží živočišnou výrobu podporovat, ale nejsou k tomu zatím vhodné podmínky.

Doplnil ho Bohumír Dufek, který uvedl, že pokud jde o zaměstnanost, začíná zde působit digitalizace. Přitom se zvedá produktivita práce. Načež dodal, že by si přál i to, aby se v České republice mohutně zvyšovala živočišná výroba. Ale, podle něho, se nebude příliš zvyšovat počet pracovních míst, neboť vše ovlivní mnohem větší využití moderní techniky. Bohumír Dufek v této souvislosti rovněž konstatoval, že nejdražší v ekonomice je pracovní síla, prostě lidský faktor. Připomněl, že i v zemědělství se začíná prosazovat tendence, jako je Průmysl 4.0, tak i se přechází do zemědělství 4.0, což je však díky koronavirové krizi nyní zpomaleno. Byl by rád, kdyb se naše zemědělství vrátilo na úroveň před krizí v roce 2023.

Marin Pýcha dále k tomu dále uvedl, že nyní nastupuje i otázka, jak bude vyřešena generační obměna v zemědělství. Podle něho to souvisí s fungováním zemědělského školství, ale i s propagací zemědělství. To je, jak konstatoval, hlavní motiv, protože chybí nastupující generace. Lidé, majitelé zemědělských podniků a farem, svoje podniky prodávají, protože je v řadě případů nemá kdo nahradit. V případě, že mají i své nástupce, tak se stává, že mladá generace nechce v zemědělství pracovat. Důvodem je obrovská administrativa a byrokracie. Úředníků, formulářů. Za každou chybu, kterou odhalí kontrola, hrozí těmto zemědělcům ztráty v milionech korun. Stává se běžně, že zemědělských podnik má za rok 40 až 50 kontrol. To je obrovská administrativní zátěž. Mladí lidé si potom říkají, já mám dělat v sektoru, kde si jejich práce příliš neváží a je navíc i riziková. Proto klidně navrhují prodej tohoto majetku s tím, že si raději zvolí snadnější zaměstnání, ve kterém budou mít určitou jistotu.

Načež k tomu Martin Pýcha dodal, že u nás existují lidé, kteří kritizují, že existují podniky holdingového typu, přitom si vůbec neuvědomují, že proč tyto skupiny zemědělských podniků vznikají. Je to důsledek konkurenčního tlaku, který existuje v zemědělství v celé EU.

Poté se ujal slova Bohumír Dufek, který uvedl, že jako člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, což je poradní orgán Evropské komise, řešil i otázku podpory mladých zemědělců v EU. Konstatoval, že pokud Evropská unie mladým zemědělcům nepomůže, tak to bude problém, který půjde napříč celou Evropou. Pro ilustraci k tomu dodal, že jen v Německu každý rok, z těchto důvodů, zanikne na dva tisíce farem. A to i přes mnohem masivnější podporu zemědělcům, která tam, ve srovnání s Českou republikou, je. Načež podotkl, že práce v zemědělství znamená, že člověk v tomto oboru pracuje po celý rok, to je od 1. ledna až do 31. prosince, a to především v živočišné výrobě.

Zároveň dodal, že zde negativně působí i různé zelené iniciativy, které kritizují práci zemědělců s tím, že poškozují životní prostředí, což není pravda. Vždyť, jak Bohumír Dufek, dále prohlásil, bylo by mnohem rozumnější a efektivnější, kdyby to nebyla jednostranná kritika, nýbrž oboustranný dialog. Protože zemědělci svojí činnosti životní prostředí nepoškozují.