Nejrychleji se v současném programovacím období 2014 až 2020 daří čerpat finanční prostředky z Operačního programu Zaměstnanost (OPZ). A to nejen v porovnání s ostatními operačními programy v ČR, ale hlavně ve srovnání s předchozím obdobím a Operačním programem Lidské zdroje a Zaměstnanost (OP LZZ).

Na konci letošního roku to bude již 34 miliard korun, což je téměř polovina všech prostředků v programu. OPZ dopadl výborně i v pravidelném hodnocení rizikovosti a MPSV nemusí přijímat žádná opatření na zrychlení čerpání dotací.

„Ačkoliv OP Zaměstnanost schválila Evropská komise později, než jeho předchůdce OP LZZ, čerpání začalo dřív. První výdaje jsme vykázali už sedm měsíců po schválení programu, tedy v prosinci 2015,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. V programovém období 2007 – 2013 se z OP LZZ začalo čerpat až po téměř dvou letech.

Objem vydaných právních aktů o poskytnutí podpory žadatelům činí na konci roku 2016 34 miliard korun, tedy necelou polovinu z celkové alokace OPZ. Za stejné období se v předchozím programu podařilo vydat právní akty v hodnotě 15 miliard korun (přibližně čtvrtina alokace OP LZZ). „Tato čísla dokazují, že implementace OPZ probíhá s výrazně větší dynamikou, ačkoliv je oproti ostatním operačním programům náročnější vzhledem k vysokému počtu předkládaných žádostí i podpořených projektů,“ konstatuje ministryně Michaela Marksová.

V porovnání s ostatními operačními programy si OPZ vede více než dobře. Uspěl při pravidelném hodnocení rizikovosti, které provádí Ministerstvo pro místní rozvoj – Národní orgán pro koordinaci. OPZ byl vyhodnocen jako program s nízkým rizikem, což znamená, že momentálně není nutné přijímat opatření, která by vedla ke zrychlení a zefektivnění jeho čerpání. To potvrzuje i fakt, že ČR nyní žádá Evropskou komisi o proplacení 170 milionů eur, které se podařilo vyčerpat z ESI fondů (bez zemědělského fondu), přičemž skoro 104 milionů eur připadá právě na OPZ.