Změna v poskytování pracovněprávního poradenství od 1. 1. 2016

Státní úřad inspekce práce informuje veřejnost, že s účinností od 1. 1. 2016 je poskytováno ze strany orgánů inspekce práce základní pracovněprávní poradenství na následujících pracovištích oblastních inspektorátů práce.

Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 11.10.2018

Zemědělci upozorňují, že za přemírou byrokracie není Evropská unie, ale hlavně „lidová tvořivost“ českých úředníků, kteří evropská pravidla zahlcují množstvím nesmyslných povinností pro farmáře. Antibyrokratická komise zatím zlom nepřinesla.


Tuzemští zemědělci se stále potýkají s obrovskou administrativní zátěží. I když snižování množství byrokratických povinností slibují politici před volbami pravidelně, podnikatelé v zemědělství zatím žádné dramatické zlepšení nevidí.

„Administrativa neustále roste a to nejenom plošně, jak se rozšiřují programy a opatření, ale zároveň i do hloubky. Bohužel ne vždy je na vině Brusel. Je pravdou, že každá nová vláda, nebo každé vytváření nových podmínek společné zemědělské politiky se snižováním byrokracie zaklíná, ale skutek utek. Na všechno dnes musí být hlavičkový papír,“ upozorňuje Jiří Felčárek z Agrární komory.

Ta se svým postojem není ojedinělá. Také další zemědělské organizace viní za byrokratickou smršť spíše české úředníky, než Evropskou unii. „Byrokracie v zemědělství neustále narůstá, bohužel je ale třeba říci, že tento trend není ani tak dán legislativou EU, ale regulacemi, evidencemi a povinnostmi nad rámec evropských zákonů a vyhlášek, které vymýšlejí naši vlastní úředníci,“ podotýká Šárka Gorgoňová z Asociace soukromých zemědělců.

Nesrozumitelná pravidla

Výtku přímo do Bruselu směřují hlavně čeští vinaři. „V rámci lisabonského procesu se nyní provádějí takzvané ‚recasty‘ všech předpisů, což ve skutečnosti znamená, že z jednoho předpisu se stanou dva. Navíc oba mají podobné texty. Vůbec nechápu, jak se může obyčejný zemědělec, respektive vinař v této změti vyznat a už vůbec nechápu Evropskou unii, proč tímto směrem jde. A to napříč všemi politikami,“ zmiňuje Martin Půček, výkonný ředitel Svazu vinařů České republiky.

Přitom právě na zemědělce dopadá administrativa výrazně více, než na jiné obory podnikání. Farmáři musí být na polích nebo u hospodářských zvířat podle potřeby, počasí, zrání úrody a podobně. Administrativní povinnosti, které na ně české úřady hrnou, však toto specifikum nezohledňují. „Možná naopak, kontroly to často vůbec neberou v patrnost a tupě trvají na vyplnění tabulek, rozměrů, či jiných dat a to tady a hned. Doporučujeme často, aby si kontroloři sami odpracovali ‚povinnou praxi‘ v provozu tak, aby věděli o čem to je, jak je ta práce časově i organizačně náročná a v mnoha případech závislá na přírodě, na práci se zvířaty, že je trvalá, stáje nelze vypnout, apod. Není to výroba šroubků, kterou lze unifikovat,“ podotýká Jiří Felčárek.

Nejvíce trpí malí farmáři

Znevýhodnění jsou především malí hospodáři. „Největší problémy mají s rostoucí byrokracií zemědělci hospodařící na bázi rodinných farem, kteří nemají na úředničinu vyčleněné speciální pracovníky, jako je tomu u velkých firem. Zatím si to neuvědomuje ani ministerstvo zemědělství, například exministr Marian Jurečka hájil názor, že spravedlivé je, aby byly stejné podmínky pro všechny,“ zmiňuje Šárka Gorgoňová.

„Právě to ale spravedlivé není, protože stejné administrativní povinnosti pro průmyslové zemědělce a rodinné farmy v praxi znamenají diskriminaci rodinných farem, jejichž členové musí vyplňování dotazníků a kolonek či shánění razítek a povolení provádět po své pracovní době, třeba v noci, nebo na úkor času, který by mohli a měli věnovat svému hospodaření,“ podotýká Šárka Gorgoňová.

Příkladem zbytečné zátěže je například náročnost registrace hospodářských zvířat. Například koně musí jejich majitelé registrovat až čtyřikrát. Jednou pro evidenci ministerstva zemědělství na Portálu farmáře, dále pro Ústřední evidenci koní, plemennou knihu nebo Český statistický úřad. Pokaždé na jiném formuláři.

Databáze nejsou propojené

„Samozřejmě by databáze měly být propojené, projekty v oblasti e-government to přímo předpokládají. Problém je, že databáze různých organizací spolu často nekomunikují, protože příslušný software vytvářely v minulosti pro různé organizace různé společnosti. Určitým zlepšením je nicméně elektronizace podávání žádostí o dotace a sjednocení některých opatření v rámci takzvané jednotné platby na plochu,“ konstatuje Šárka Gorgoňová.

Podobně se na problém dívá i Agrární komora. „V tomto pohledu zemědělci tahají za kratší konec. Na jednu stranu chápeme požadavky na vysokou úroveň chovů, provozů, zpracování a podobně, které jsou zárukou produkce vysoce kvalitních, nezávadných a bezpečných potravin, na straně druhé by neuškodil racionální přístup,“ zmiňuje Jiří Felčárek.

Co podle českých zemědělců tuzemské farmáře nejvíce zatěžuje? „Vůbec studium toho, co zemědělec za povinnosti má. Ten objem dnes není schopen sledovat sám a je nucen na to mít člověka, který vše hlídá a provádí. A to jistě stojí peníze. Legislativní změť je dnes obrovská. Například základní nařízení pro víno v roce 1962 mělo pouhé 2 strany. Dnes má legislativa vína někde kolem 1500 stran,“ porovnává Martin Půček.

Čtyři kontroly najednou

Potíže farmářům způsobují i další stránky byrokracie. „Absurdní je situace, kdy státní kontroly mezi sebou nekomunikují a do jednoho podniku a v jednom týdnu přijdou třeba i 3 až 4 týmy za různé instituce, jejichž kontroly se mnohdy překrývají. Sebere to spoustu času i energie, výjimky a diskuze se nepřipouští... Hůře jsou na tom samozřejmě menší zemědělci, kteří si to musí řešit sami a zvláště v sezóně na to nemají čas,“ zmiňuje Jiří Felčárek.

Přestože se o zmírňování zátěže pro zemědělce mluví, obtížně zvládnutelných povinností pro ně je stále obrovské množství. „Takových příkladů jsou stovky a tisíce a každá z nich dopadá na různé podnikatele a komodity. Z nejčerstvějších, nejabsurdnějších a proti smyslu evropských dotací je ale třeba nově stanovená povinnost, aby při zahájení činnosti mladého začínajícího zemědělce vypisoval začínající zemědělec při nákupu hospodářských zvířat veřejné výběrové řízení na nákup zvířat od své rodiny,“ podotýká Šárka Gorgoňová.

K výraznému snižování administrativy pro české zemědělce nedochází ani přesto, že již v roce 2008 byla na ministerstvu zemědělství zřízena Antibyrokratická komise. Jejím úkolem je snižovat administrativní náročnost různých typů opatření, postupů, vyhlášek a pravidel uplatňovaných v zemědělství.

Ministerstvo si výsledky chválí

Na rozdíl od farmářů je ministerstvo s jejími výsledky spokojené. „Antibyrokratické komisi se za dobu její činnosti podařilo efektivně vyřešit celou řadu přijatých podnětů a na řadě podnětů i v současné době pracuje,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Václav Tampír.

Některé změny podle něj farmářům skutečně pomohly. „Pokud jde o jednotné žádosti (základní dokument pro čerpání zemědělských dotací – poznámka redakce), došlo již v letošním roce k výraznému poklesu administrativy díky zrušení podmínky aktivního zemědělce. V současné době revidujeme podmínky přímých plateb, abychom pokud možno dosáhli dalšího zjednodušení i do budoucna. Naše úvahy směřují hlavně ke greeningu, nicméně návrhy ještě musí projít odborným posouzením a legislativním procesem, a jasnější postupy budou známy v podzimních měsících,“ doplnil Václav Tampír.

Došlo i k dalším zjednodušením. „Za oblast přímých plateb došlo v letošním roce ke změně postupů u přechodných vnitrostátních podpor. Zemědělci již nebudou muset předkládat Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu přehledy stavů chovaných zvířat, toto bude zjišťováno automatickým krokem přímo z registrů,“ podotýká Václav Tampír.

Do budoucna není vyloučeno, že se omezí absurdní registrování jednoho zvířete pro různé instituce, případně účely. Zlepšení jsou ale zatím jen malá. „Snahou MZe je maximální využití dostupných informačních zdrojů (registry IZR a LPIS) pro administraci podaných žádostí. Jako příklad snahy o snižování administrativní zátěže lze zmínit jedno z opatření Programu rozvoje venkova 2014-2020. Konkrétně se jedná o opatření Dobré životní podmínky zvířat,“ upozorňuje Václav Tampír.

S účinností od 1. března 2018 podle něj nabyla účinnosti novela nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat, která snižuje administrativní zátěž žadatelů o dotace v sektoru dojeného skotu. „Počínaje rokem 2018 odpadá těmto žadatelům povinnost podávání změnových a náhradových žádostí v případě pohybu podporovaných kategorií hospodářských zvířat,“ upozorňuje Václav Tampír.

Pomohlo by poradenství

Přes některé příklady však celkově zemědělci nemají pocit, že by jim administrativa ubývala. „Je tomu spíše naopak,“ podotýká Šárka Gorgoňová. Pro zlepšení situace farmáři navrhují řešení, které se osvědčilo v některých evropských zemích.

„Pomohl by systém poradenství. Jako vzor bych viděl Rakousko. Zde mají Agrární komoru, kde je povinné členství všech, avšak jako protislužbu od komory má zemědělec službu ve formě podávání žádostí, o dotace a podobně, povinných hlášení a tak dále. Toto by velmi pomohlo,“ uzavírá Martin Půček.

 

  • Zdroj: BusinessInfo.cz