Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 23.03.2018

Poslanecká sněmovna ve středu nepodpořila projednání novely zákoníku práce ve zrychleném řízení. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí tak poškodila lidi po pracovním úrazu. Ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová uvedla, že je potřeba problematiku urychleně řešit a parametrickou změnu schválit co nejdříve.

Novela má totiž zabránit tomu, aby v praxi již nadále nedocházelo k odlišnému přístupu pojišťoven u výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku u zaměstnanců, kterým je tato náhrada poskytována při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Různý přístup dvou pojišťoven v důsledku vede ke snížení poskytované náhrady části pojištěnců. Vláda proto navrhovala, aby Poslanecká sněmovna projednala tuto předlohu v jediném čtení.

„Je žádoucí, aby úprava nabyla účinnosti co nejdříve. Bohužel kvůli politikaření se zrychlené čtení prosadit nepodařilo, na což doplácejí lidé, kteří se dostali do této situace nikoli vlastní vinou,“ řekla po hlasování Sněmovny ministryně Němcová. Návrh má podle ní za cíl napravit nespravedlnost spočívající v nerovném přístupu dvou konkrétních pojišťoven. „Toto nerovné postavení má reálný dopad právě nyní, a to mimo jiné například na početnou skupinu horníků,“ upřesnila ministryně.

Vládní návrh zákona nedostatky odstraňuje nedostatky poslaneckého návrhu, tak aby po jeho přijetí již nedocházelo u poškozených zaměstnanců, vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů, kteří jsou po skončení pracovního nebo služebního poměru vedeni jako uchazeči o zaměstnání, k tomu, aby se jim při každém zvýšení minimální mzdy snížila poskytovaná náhrada za ztrátu na výdělku nebo na služebním příjmu, neboť se za dosahovaný výdělek bude považovat minimální mzda platná v den jejich zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, nikoliv minimální mzda platná po každém jejím zvýšení.

 

 

  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí