Ekonomové a lidé, zabývající se (i soukromými) investicemi, jásají. Tvrdí, že jsme právě svědky něčeho výjimečného. Něčeho, co se prý ještě nikdy v minulosti nestalo. Za první 4 měsíce letošního roku napumpovalo pět největších západních centrálních bank na mezibankovní trhy 3,6 bil. amerických dolarů!

Je to dobře nebo špatně? A především – jak se může podle tohoto vývoje zařídit jednotlivec? Odbory.info to zkusily za vás.  A tak se do toho ponořme hlouběji.

Tyto nově vytvořené peníze končí na akciových trzích. Ty tak díky takovému masivnímu stimulu neustále rostou. Takže všechny významné světové indexy hlásí neustále nová historická maxima. Ať už jsou to německý DAX nebo americké S&P, Nasdaq nebo Dow Jones. Podle dostupné literatury se jen dvakrát v celé historii zatím stalo, že trhy rostly bez korekce nepřetržitě 6 let. Nyní jsme poprvé v dějinách už v osmém růstovém roce v řadě bez přerušení.

Co nás tedy v brzké době čeká? Je vhodné nyní soustředit peníze do akcií a fondů? Nebo naopak vydělané peníze uklidit někam do bezpečí v podobě drahých kovů a jiných hmotných aktiv? Rozhodování je na vás a vašich možnostech, nicméně:

Podle indikátoru nazvaného „commodities-to-stocks ratio“, čekají nyní prý například na majitele zlata velmi slibné roky. Tento index porovnává cenu komodit s akciemi, konkrétně index S&P GSCI Commodity a cenu indexu S&P 500.

Cena zlata na minimu – je to klid před jeho raketovým vzestupem?

A aktuální hodnota tohoto ukazatele je nyní na úrovních, kterých bylo dosaženo pouze dvakrát za posledních 47 let! V obou případech, kdy se ukazatel dostal na současnou hodnotu 1, přišel velmi silný růst ceny zlata a propad akciových trhů.

Poprvé se to stalo v roce 1971 a cena zlata v následujících 5 letech vzrostla o 270 %. Podruhé bylo těchto hodnot na indikátoru dosaženo v roce 1999 a zlato následně rostlo v letech 1999 až 2007 o 190 %. Bude platit opět po 50 let prověřené pravidlo a dočkáme se v příštích letech dalšího raketového vzestupu cen zlata?

I velcí investoři se na tento očekávaný efekt připravují a podle obchodníků se zlatem už peníze do tohoto kovu přesouvají. Poptávka po fyzickém zlatě roste a roste prý též objem majetku v celosvětově největším burzovně obchodovatelném zlatém fondu SPDR Gold Trust. Ten vzrostl od konce ledna do počátku června o více jak 6 % na 851 tun.

Nízké úrokové sazby a vyšší finanční gramotnost Čechů

Vedle zlata však Asociace pro kapitálový trh ČR hlásí, že aktuálně Češi stále více též investují do podílových fondů. I zde jsou důvodem nízké úrokové sazby u bankovních produktů, ale i vyšší finanční gramotnost. V neposlední řadě se zde promítá i též podstatně regulované prostředí fondů, které je pro investora bezpečné. Ve srovnání s jinými zeměmi, kde má investování větší tradici, však Češi investují poloviční podíl svých finančních prostředků. Zainvestováno ve fondech má každý sedmý Čech.

Podle informací Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT ČR) vzrostl jen v letošním prvním čtvrtletí majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech nabízených v ČR, o 15 miliard na 445,1 miliardy korun.

Je to víc než pádný důkaz o tom, že investice do fondů dlouhodobě rostou a aktuálně jsou na rekordní úrovni. „Pomalu, ale jistě se přibližujeme k zemím, kde má investování delší tradici než v České republice,“ uvedla Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR. „V západní Evropě je běžné, že lidé mají ve fondech zainvestováno až 30 % všech svých finančních prostředků. U nás je to jen kolem 15 %,“ upřesnila ještě Brodani.

Peníze uložené v bankách znehodnocuje inflace

Nízké úrokové sazby v posledních letech způsobují, že peníze, které leží v bankách na spořicích účtech nebo termínovaných vkladech, ve výsledku mnohdy ztrácejí hodnotu kvůli inflaci. „Je vidět, že dlouhodobě nízké úrokové sazby depozitních produktů nutí lidi hledat jiné alternativy, jak své peníze zhodnotit,“ uvedl k současným trendům také Miloslav Kufa, finanční ředitel finanční skupiny Ramfin. Přesto, jak dodal, leží podle něj na účtech v bankách v porovnání s podílovými fondy mnohem větší objem finančních prostředků. Rostou však nejen investice ve fondech, ale i počet lidí, kteří své finanční prostředky některému fondu svěří.

Podle odborníků na finance je příčin rostoucí obliby investic ve fondech  i u nás hned několik. Kromě aktuální situace na trhu, kdy nízké úrokové sazby neumožňují dosahovat takového výnosu na bankovních účtech, na jaký byly české domácnosti v minulosti zvyklé, je to prý rovněž stále rostoucí finanční gramotnost a kvalitní dohled na trhu.

„Penzijní reforma sice nebyla úspěšná, nicméně úspěšně rozšířila finanční gramotnost obyvatelstva tím, že upozorňovala na nutnost odkládat si finanční prostředky na stáří,“ poznamenala Jana Brodani s tím, že velmi důležitým faktorem je bezpečnost fondového prostředí, které je nejen podstatně regulované, ale i dohlížené Českou národní bankou.

Není všechno zlato, co se blýská. Cenu může mít příznivou k úsporám ale i jiný kov

O zlatu a prognóze toho, jak se může nyní vyplatit do něj investovat, jsme se už zmínili výše. Ale když budeme obecně hovořit o drahých kovech, do kterých se eventuálně rozhodneme uložit své úspory, určitě bychom měli pamatovat i na to, že vedle zmíněného zlata a stříbra, existují i další kovy. Mají ve finančním sektoru sice kratší historii, ale o to se mohou některým investorům zdát zajímavější. K takovým kovům patří platina a palladium. Co o nich víme?

Platina

Oproti zlatu a stříbru, které jsou známé již tisíce let, byla platina objevena poměrně pozdě – až v 18. století. Co se týče množství platiny na zemi, je mnohem vzácnější než zlato. Zatímco žlutého kovu se na světě nachází přibližně 86 milionů trojských uncí, světové zásoby platiny jsou pouhých 6,4 milionu uncí.

Platiny se vytěží na Zemi ročně 15-20 krát méně než zlata. Zlata se vytěží přibližně 3000 tun za rok, platiny pouhých 200 tun, což představuje tedy 5 až 10 % roční produkce zlata. Přestože je z tohoto pohledu platina mnohem vzácnější, prodává se v současnosti za nižší cenu než žlutý kov. Zatímco u zlata se cena za trojskou unci v letošním roce pohybuje mezi 1200 a 1300 dolary, u platiny je to mezi 900 a 1000 dolary.

Nicméně nebylo tomu tak vždy. Přestože znáte současné ceny drahých kovů, možná ani netušíte, jak velkou korekcí si prošla cena platiny v roce 2008, kdy ztratila během jediného roku 2/3 své hodnoty. Cena platiny v posledních 6 letech výrazně klesla a je o 60 % níže proti cenám z roku 2008. Cena platiny se chová opačně, jako je tomu u zlata. Platině se vede dobře v obdobích hospodářského růstu a stability, zatímco v období finančních a politických otřesů prudce oslabuje. Pokud chcete využít poklesu a chcete si právě nyní pořídit cihličku nebo minci z platiny, případně zaspekulovat na růst ceny platiny v příštích letech, vyberte si z naší nabídky ZDE.

Palladium

U palladia je situace oproti platině zcela opačná. Zatím co cena platiny už roky klesá, cena palladia vzrostla za posledních 8 let přes 400 % a v růstu pokračuje také letos. Od počátku roku zase vzrostla cena přes 20 %. Palladium zaznamenalo v posledních letech největší růst ze všech drahých kovů. Palladium je nyní skoro stejně tak drahé jako platina, což se stalo naposledy před více jak 15 lety! Palladium se používá především při výrobě katalyzátorů a slouží ke snižování škodlivých výfukových emisí z benzínových aut. Vozů se prodává stále víc a emisní normy jsou stále přísnější. Cenám napomohl i půl druhého roku starý emisní skandál u koncernu VW, po kterém dieselové motory upadly v nemilost a zákazníci si pořizovali raději benzínová auta.