Od letošního ledna platí v Rakousku zákon, který zavádí takzvanou indexaci rodinných dávek a daňových úlev pro cizince, kteří v zemi pracují, ale jejich děti tam nežijí. Indexace ovlivnila tisíce českých rodin, podle Evropské komise je zákon v rozporu s evropským právem.

Indexace rodinných dávek se týká cizinců pracujících v Rakousku včetně skoro 10 tisíc Čechů, kteří platí do tamního systému stejné odvody a mají stejné daňové povinnosti jako místní pracovníci, ale jejich děti trvale žijí v jiném státě Unie, Evropského hospodářského prostoru, nebo ve Švýcarsku. Podle nového zákona je výše dávek upravována v závislosti na cenové hladině státu, kde děti žijí.

Je-li tedy výše životních nákladů dítěte ve státě, ve kterém trvale žije nižší než v Rakousku, rodič dostane nižší dávky, než v době před platností zákona. To je právě případ českých pracovníků a jejich rodin, především těch žijících v pohraničí. Dle odhadu českého ministerstva zahraničních věcí se zákon dotkl zhruba 9 500 českých dětí, jejichž rodiče od ledna dostávají téměř o 40 % nižší dávky.

Podle Rakouské komory práce se dávky Čechům snížily zhruba o 40 eur, počítá-li se s jejich základní výší před indexací, která činí 114 eur. V rámci průměrné výše dávek před indexací, která činí zhruba 172 eur, se dávky snížily téměř o 68 euro. Nejméně se indexace dotýká pracovníků, jejichž děti trvale žijí v Německu, těm se dávky při základní výši snížily pouze o necelá 3 eura. Největší snížení se pak týká Bulharska, kde na dávkách ztrácí téměř 63 eur.

Evropské státy se bouří

Už v říjnu loňského roku se Rumunsko, Bulharsko, Litva, Slovinsko a země V4 obrátily na Evropskou komisi a vyzvaly ji, aby přezkoumala, zda je rakouský zákon v souladu s právem EU.

O měsíc později, poté, co byl zákon schválen rakouským parlamentem, zaslali ministři práce a sociálních věcí států V4, Bulharska Litvy a Slovinska dopis eurokomisařce pro zaměstnanost a sociální věci Marianne Thyssen, ve kterém žádali, aby Unie přijala opatření, které by rakouskou indexaci zastavilo.

Podle Rumunska je navíc zákon diskriminační a letos v lednu oznámilo, že zvažuje podání žaloby na Rakousko k Soudnímu dvoru Evropské unie. O jasnou diskriminaci se jedná také podle české europoslankyně Martiny Dlabajové (ANO, RE), která byla v minulém období členkou výboru pro zaměstnanost a sociální věci a indexaci dlouhodobě kritizuje.

„Kroky, které přijalo Rakousko, zcela odmítám. Vídeň tím naprosto zbytečně vytváří další překážky na vnitřním trhu, brání volnému pohybu osob a rozděluje Evropu,“ uvedla Dlabajová a dodala, že se na ni obracejí Češi, kterých se indexace dotkla. „Ptají se, kdy se celá záležitost vyřeší. Tyto rodiny totiž budou po celou dobu přicházet o rodinné dávky, na které mají podle práva EU nárok,“ upozornila europoslankyně.

Na opačné straně spektra evropských států se nachází kromě Rakouska také Dánsko, Německo, Nizozemsko a Irsko, které indexaci podporují. Podle rakouského výkladu totiž slouží rodinné dávky pouze jako částečná finanční náhrada pokrývající vyživovací povinnost rodiče. V případech, kdy dítě pracovníka žije ve státě s nižší cenovou hladinou, docházelo k vyplácení prostředků nad rámec zamýšlené finanční náhrady (v opačném případě pod tento rámec) a zachování neindexovaných dávek by tak bylo podle Rakouska nespravedlivé.

Rakousko vs. Evropská komise

Na konci ledna zahájila Evropská komise proti Rakousku řízení o nesplnění povinnosti, podle ní totiž rakouský zákon porušuje unijní legislativu o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a rovněž zásadu rovného zacházení s pracovníky.

„Pokud mobilní pracovníci přispívají do systému sociálního zabezpečení stejným způsobem jako místní pracovníci, měli by obdržet stejné dávky, a to i v případě, když jejich děti žijí v zahraničí. V EU nemáme žádné děti druhé kategorie,“ uvedla k rakouskému předpisu eurokomisařka Thyssenová.

Komise tedy Rakousku zaslala tzv. formální upozornění. V této fázi řízení má stát šanci se v dvouměsíční lhůtě vyjádřit k vytýkaným nesrovnalostem. Podle informací Velvyslanectví ČR ve Vídni Rakousko v dané lhůtě Komisi zaslalo své stanovisko, to je však neveřejné. Rakouská ministryně pro rodinu Juliane Bogner-Straußová v této souvislosti uvedla, že „argumenty (v rakouském stanovisku) jasně ukazují, že je indexace rodinných dávek v souladu s unijním právem.“

„Podle rakouského právního názoru je totiž exportována hodnota (výše dávky odpovídající životní úrovni/životním nákladům dané země exportu), nikoli výše plnění,“ upřesnilo pro EURACTIV.cz rakouský pohled na problematiku české ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Komise se podle agentury APA již rozhodla, že Rakousku zašle tzv. odůvodněné stanovisko, prostřednictvím kterého zemi vyzve k nápravě situace. Pokud ani poté Rakousko situaci nenapraví, může na něj Komise podat žalobu k Soudnímu dvoru EU.

Zatím však není jasné, co bude následovat v případě, že bude Rakousku porušení unijního práva prokázáno. Evropská komise totiž na dotaz europoslankyně Dlabajové, zda v takovém případě dojde k dorovnání ušlých příspěvků dotčeným, odpověděla, že o vhodném postupu bude rozhodnuto až po skončení řízení.

„Občané (…) mohou podat žalobu o náhradu škody u vnitrostátních soudů, což jsou jediné orgány, které jsou příslušné pro přiznání náhrady škody za nedodržení práva EU ze strany státní správy,“ upřesnila v odpovědi eurokomisařka Thyssenová. Server Aktuálně.cz na počátku roku informoval o tom, že tak již učinila zhruba tisícovka dotčených Čechů a Slováků.

Podle Velvyslanectví ČR ve Vídni mohou čeští pracovníci také podat žádost o neindexované dávky u rakouských finančních úřadů, následovat bude ale jejich zamítnutí, proti kterému je možné se do jednoho měsíce odvolat. Na základě odvolání vydá úřad předběžné rozhodnutí o stížnosti a občan může požádat o předložení kauzy Spolkovému finančnímu soudu, který má pravomoc se v této věci obrátit na EU prostřednictvím řízení o předběžné otázce Soudního dvora.

Indexaci by měla zakázat nová legislativa, ta je ale zatím u ledu

V roce 2016 navrhla Evropská komise nařízení, které by novelizovalo nařízení o koordinaci evropských systémů sociálního zabezpečení z roku 2004 a zároveň vyloučilo možnost indexování dávek v EU.

Kamenem úrazu v projednávání nově navrženého nařízení byla právě indexace. Návrh byl sice už na konci roku 2018 schválen Evropským parlamentem, který v březnu dospěl k předběžné dohodě s Radou a Komisí. Rada však při schvalování dohody následující měsíc nedosáhla potřebné kvalifikované většiny.

Podle Zprávy o činnosti výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) za 8. volební období  Evropský parlament na dubnovém plenárním zasedání projednávání zprávy výboru EMPL týkající se koordinace systémů sociálního zabezpečení odložil a nyní je osud návrhu v rukách nově ustaveného Parlamentu.

„To znamená, že tato zpráva ze dne 20. listopadu 2018 spadá do kategorie „nevyřízené záležitosti“, tj. že bude považována za ukončenou, ledaže by se příští Parlament rozhodl pokračovat v práci na základě této zprávy,“ píše se ve zprávě.

Vzhledem k tomu, že je výbor po květnových eurovolbách čerstvě ustanoven, podrobnosti o budoucí agendě zatím nejsou úplně jasné. „Informace z výboru o možném budoucím projednávání návrhu zatím nemám. Rozhodně se ale přidám k těm, kteří téma k projednání budou prosazovat,“ řekl pro EURACTIV.cz  český europoslanec, který je zároveň místopředsedou výboru EMPL, Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) a dodal, že jej od začátku letošního roku v této věci kontaktovalo už minimálně deset českých rodin. „Proto jsem téma i začal řešit dřív, než jsem se vůbec stal členem výboru EMPL,“ uzavřel europoslanec.