Na lodích se u nás dnes přepravuje asi jedno procento nákladů. Jaký dává smysl pustit se do největší veřejné investice v tak marginálním odvětví?
Podíl je malý proto, že vodní cesta je u nás nespolehlivá. Proto potřebujeme dobudovat chybějící vodní stupně, jako například jez v Děčíně.

Ten ovšem narušuje přírodu v takovém rozsahu, že ho úřady odmítají povolit.
Což je dílo zelené mafie, o které jsem mluvil.

Příznivci železnice argumentují tím, že dnes už vychází levněji než lodě. Po kanálu Dunaj–Rýn, což jsou dopravně významnější řeky než ty naše, se ročně se převeze pět milionů tun zboží. To je prý stejně, kolik převezou čtyři páry vlaků za jediný den.
To je ovšem proto, že kanál není celý dodělaný. Jakmile se dostaví, nastane velký zvrat.

Nebylo by rozumnější investovat peníze právě do vlaků? Třeba do železničních koridorů, které po dvaceti let ještě nejsou hotové, nebo do vysokorychlostních tratí? Ty mají mimo jiné propojit právě sever a jih Moravy, stejně jako hlavní linie vašeho kanálu.
Všude v Evropě se budují všechny tři dopravní cesty, silniční, železniční i vodní. Je to jako s operátory, čím víc jich je, tím nižší ceny. Určitě je výhodné mít vedle kanálu i železniční spojení, ale důležitý je mix.

Váš projekt počítá třeba s výtahy, který by zvedaly nákladní lodě do výšky kolem sta metrů jako na přehradě Tři soutěsky. Vážně věříte tomu, že něco takového lze zrealizovat? Když nemáme po třiceti letech od listopadu 1989 ani dálnici do Rakouska?
Argument, že když nepostavíme dálnice, nepostavíme ani nic jiného, je nesmyslný. Jistě, postavit 3,8 kilometru dálnic za rok je ostuda. Současným tempem bychom stavěli celou dálniční síť tři sta let. Proto musíme stavět mnohonásobně rychleji. Jde o stále stejné téma. Musíme pracovat na nápravě právního řádu a jeho aplikaci, abychom mohli stavět. Budujme všechny dopravní cesty paralelně. Za sebe jen říkám, že vodní díla by měla mít přednost z důvodu zadržení vody v krajině.

V čem pomůže kanál dole v nížině oblastem, jako jsou třeba Jeseníky, kde je sucho vidět nejvíc? Není to tak, že s dopravou to nevyšlo, takže teď se vám sucho hodí jako populární argument?
Jistě, kanál je jen jedním z opatření. Další musí dělat zemědělci nebo lesníci. Musí se postavit přehrady, musí se zvednout hladina Novomlýnských nádrží, abychom zachránili lužní lesy, a ne pouštět vodu z Dyje do Rakouska. Každý odborník ví, že toto vše bude třeba budovat.

Každý ne – není problém najít oponentní stanoviska. Známý je třeba postoj skupiny vědců z Akademie věd z roku 2014, cituji: „Výstavba kanálu Dunaj-Odra-Labe v současnosti nemá ekonomické, sociální ani ekologické zdůvodnění a opodstatnění. Jde o investičně velmi náročný projekt, který v nynější dematerializující se evropské ekonomice prokazatelně nezaručuje ekonomickou návratnost.”
My s touto studií absolutně nesouhlasíme. Existuje seznam daleko početnější skupiny lidí, napříč mezi experty na životní prostředí, dopravu nebo energetiku, kteří podepsali, že s touto studií mají problém. Studie proveditelnosti, kterou loni zveřejnilo ministerstvo dopravy, naopak prokazuje, že se stavba vyplatí.

I ta má řadu oponentů: v kostce jí vytýkají, že v ní nejde o objektivní posouzení, ale o účelové hledání argumentů, aby projekt vyšel kladně. Úkolem bylo vyhodnotit proveditelnost po všech stránkách – jak si tedy poradíte s námitkou, že proveditelnost z hlediska ekologické legislativy jste úplně pominuli?
Z mého pohledu jde jednoznačně i o ekologický projekt. Jsem přesvědčen, že bude kritická situace ohledně sucha, a proto víc a víc lidí bude svůj postoj revidovat. Zelená mafie si už myslím začíná uvědomovat, že nad jejími možnostmi se smráká.

I lidé z ministerstva životního prostředí namítají, že „pokud by tato environmentální rizika byla zohledněna, bylo by prakticky nemožné, aby celkové závěry vyzněly ve prospěch výstavby D–O–L".
Zelená mafie funguje i v rámci státní správy. Dnešní stav, kdy jeden úřad blokuje plány úřadu jiného, bude nutné napravit. Pokud jde o studii proveditelnosti, mějte na paměti, že vznikala v gesci ministerstva dopravy. Bude ji nutné rozšířit o oblast vodohospodářskou a oblast životního prostředí, bude nutné zpracovat posudky SEA a EIA, čili nemějte strach, že se nebude postupovat v souladu s ochranou přírody.

Nejde nakonec hlavně o to psát takové studie, projektovat a vydělávat na tom?
Já bych to tak neviděl. Můj zájem – a tak to mám odjakživa – je, aby se věci hýbaly kupředu. Každý muž ve věku 30 až 70 let by měl po sobě něco zanechat. Proto chci pohnout s dnešním stavem neudržitelného rozvoje. A pokud se u toho rozjede můj byznys, tak zdaleka nejen můj. Pokud se buduje, tak se zemi daří, a naopak. Chci pomoct téhle zemi, a součástí toho je, že na tom všichni vydělají.