Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 07.11.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Ministerstvo financí (MF) v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v příštím roce na dvě procenta. Letos počítá s růstem o 2,5 procenta. V červencové prognóze úřad počítal letos s růstem o 2,5 procenta a příští rok o 2,3 procenta, následně v srpnu MF odhad upravilo na 2,4 procenta letos a 2,2 procenta příští rok. Se zpomalením české ekonomiky počítá i Česká národní banka (ČNB) a Brusel. Zatímco Komise snížila odhad růstu české ekonomiky letos na 2,5 procenta, v příštím roce na 2,2 %, ČNB ponechala letošní růst na původních 2,6 procenta a pro příští rok odhad snížila na 2,4 %.

Podle zpravodajství České televize zhoršení odhadu ministerstva financí pro příští rok souvisí s rizikem ohledně ekonomického vývoje v zahraničí. Letos i příští rok by přitom měl být ekonomický růst tažen výdaji domácností na spotřebu podpořenými rychlým růstem mezd.

Hlavní riziko vývoje v zahraničí představuje nadále odchod Velké Británie z EU, nicméně MF neočekává brexit bez dohody. Dalším rizikem je nárůst protekcionismu, výraznější zpomalení ekonomického růstu v Německu nebo Číně nebo možná eskalace problémů italského bankovního sektoru.

V případě domácího vývoje vidí ministerstvo financí rizika v napjatém trhu práce, růstu cen nemovitostí a strukturálních změnách v automobilovém průmyslu souvisejících s přijatými emisními normami.

Ministerstvo financí podle zveřejněného Fiskálního výhledu České republiky také očekává, že letos veřejné finance skončí v přebytku 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přebytek by se měl v poměru k HDP dále snížit a v roce 2021 se veřejné finance dostanou do schodku.

Loni veřejné finance skončily v přebytku 1,1 procenta HDP, což byla šestá nejlepší hodnota v EU. Unie požaduje, aby schodek veřejných financí byl pod třemi procenty HDP. Podle ministerstva financí jednou z příčin tohoto vývoje je postupné ochlazování ekonomické aktivity spojené s vlivem vnějšího prostředí.

Česká televize zároveň uvedla, že hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň upozorMuje, že zpráva sice mluví o přebytkovém hospodaření, ale až po započítání hospodaření samospráv a zdravotních pojišťoven. „V konjunktuře, kterou stále zažíváme, má vykazovat přebytek samotný státní rozpočet, hlavně ze dvou důvodů. Aby snížil výdaje na dluhovou službu, až úrokové sazby opět vzrostou, a aby si mohl dovolit případné deficity, až se ekonomika skutečně ochladí,“ uvedl Petr Bartoň.

Evropská komise také odhaduje nižší růst české ekonomiky

Také Evropská komise (EK) snížila odhad růstu české ekonomiky na letošní rok na 2,5 procenta. Ve své makroekonomické prognóze ve čtvrtek uvedla, že slabší budou i následující léta. V příštím roce zpomalí tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) České republiky na 2,2 procenta, což je o tři desetiny procentního bodu méně než v červencové předpovědi. V roce 2021 by pak české hospodářství mělo růst tempem 2,1 procenta, předpovídá Komise.

Růst české ekonomiky dál potáhne i podle Bruselu zejména domácí spotřeba. Tu podle komise podpoří výrazný nárůst platů související s vysokou poptávkou po pracovní síle. Pozitivním faktorem nadále zůstane silná spotřebitelská důvěra. Komise naproti tomu očekává pokles tempa růstu soukromých investic po jejich loňském výrazném zvýšení. Bilance veřejných financí by měla v následujícím období podle Komise zůstat vyrovnaná.

Harmonizovaná inflace bude podle prognózy letos vyšší, než Komise předpovídala v létě. Činit by měla 2,6 procenta místo dosud uváděných 2,4 procenta. Přispějí k tomu hlavně ceny energií, služeb a potravin. Příští rok ale růst cen zpomalí na 2,3 procenta, stále tak zůstane mírně nad dvouprocentním inflačním cílem centrální banky.

ČNB nechala úrokové sazby beze změny

Pro rok 2021 ČNB počítá s růstem ekonomiky o 2,8 procenta, v srpnu odhadovala růst na tři procenta.

Nové prognóze přitom podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka odpovídá nárůst domácích tržních úrokových sazeb v tomto a příštím čtvrtletí následovaný jejich poklesem od poloviny příštího roku.

Nicméně bankovní rada ve čtvrtek vyhodnotila možná rizika ohledně odhadovaného vývoje jako protiinflační, tedy působící proti růstu cen, uvedl Jiří Rusnok, a ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na dvou procentech. Mezi hlavní rizika patří podle guvernéra situace v zahraničí, která se může se zpožděním negativně odrazit ve vývoji české ekonomiky.

V případě inflace ČNB odhad pro čtvrté čtvrtletí příštího roku zvýšila na 2,5 procenta. V srpnu počítala s 2,1 procenta. Pro první čtvrtletí 2021 banka odhad zvýšila na 2,1 procenta z předchozích dvou procent. Pokles inflace bude podle ČNB příští rok brzdit dopad změn nepřímých daní. Sněmovna ve středu schválila navýšení spotřebních daní na alkohol nebo cigarety. Měnově-politická inflace očištěná od změn nepřímých daní se podle guvernéra bude příští rok nacházet pod úrovní celkové inflace.

Slabší růst ekonomiky v Evropě

Ekonomika celé Evropské unie pak letos poroste podle podzimní prognózy Evropské komise shodně s dosavadními odhady, a to o 1,4 procenta. Růst hospodářství zemí eurozóny však bude proti minulé předpovědi slabší o desetinu bodu a dosáhne 1,1 procenta.

Předpověď zároveň varuje před zpomalováním růstu hospodářství v příštích letech, které bude výraznější, než Komise soudila v červencovém odhadu. Nebezpečí vidí Brusel zejména v napjaté geopolitické situaci a nejistém vývoji mezinárodního obchodu.

Evropská ekonomika roste od finanční krize už sedmý rok v řadě a růst bude podle Komise pokračovat i v příštích letech. V roce 2020 hospodářství EU vzroste o 1,4 procenta, což je o 0,2 bodu méně, než Komise předpokládala v červenci. Také pro eurozónu je nový odhad 1,2 procenta pro příští rok o dvě desetiny bodu nižší než ten předchozí.

Nejistoty na mezinárodní scéně, které vyvolává zejména obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou a protekcionismus amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle EK ovlivňují zejména výrobní sektor. Ten navíc prochází strukturálními změnami.

Obavy Komise se týkají zejména Itálie

Obavy Evropské komise se týkají zejména Itálie, která má v absolutních číslech už aktuálně nejvyšší dluh ze všech unijních zemí. Podle současného odhadu se dluhové břemeno letos zvýší na 136,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a v příštím roce vzroste na 136,8 procenta. Řím naproti tomu odhaduje, že dluh země v příštím roce začne klesat.

EK zároveň odhadla, že strukturální rozpočtový deficit Itálie se letos zvýší na 2,2 procenta HDP a příští rok bude ještě o tři desetiny bodu vyšší.

Mezi rozpočtově ukázněné země naopak bude nadále patřit Německo, které má podle představ Komise či Evropské centrální banky (ECB) prostor k prorůstovým opatřením. Navzdory zhoršenému výhledu růstu si letos největší ekonomika Unie udrží rozpočtový přebytek 1,2 procenta HDP. V příštím roce přebytek podle dnešního odhadu klesne na 0,6 procenta a v roce 2021 na 0,2 procenta HDP, což ale stále dává prostor k fiskálním krokům zmírňujícím očekávané zpomalení růstu.

  • Zdroj: Česká televize