Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 18.10.2022
  • Autor: Miroslav Svoboda

Snaha ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) usnadnit zaměstnancům cestu k práci z domova, tedy tzv. home office, a zajistit jim ze strany zaměstnavatelů povinnou úhradu nákladů třeba za energie, narazila u Úřadu vlády ČR, Úřadu práce ČR i ministerstva financí. Uvedl to ve svém zpravodajství deník Právo a server Novonky.cz.

Tyto úřady totiž v připomínkovém řízení tvrdě zkritizovaly novelu zákoníku práce, která má pravidla pro home office stanovit. MPSV tak bude muset pravděpodobně návrh předtím, než jej předloží vládě, široce upravit.

Jak už jsme vás již dříve informovali, ministerstvo práce a sociálních věcí v oblasti home office mimo jiné navrhlo, aby ho zaměstnavatelé vybraným skupinám osob museli povolit, pokud to charakter jejich práce dovoluje.

Jedná se o rodiče dětí mladších 15 let, těhotné ženy či lidi dlouhodobě pečující o silně hendikepovanou osobu. Naopak, nemělo by to být možné třeba u prodavačů a prodavaček, dělníků a dělnic nebo jiných profesí, kde musí být zaměstnanec z pochopitelných důvodů přítomen na pracovišti.

Pokud žádosti zaměstnavatel bez vážných důvodů nevyhoví, měla by mu za to podle chystané novely hrozit pokuta.

Novela má upravit i podmínky práce z domova včetně způsobů komunikace firmy s pracovníkem, rozsahu práce a proplácení části nákladů, které zaměstnancům při práci doma vznikají. Jde například o spotřebu elektřiny.

MPSV u ní stanovilo vzhledem k nákladům spojeným právě s energiemi paušální částku 2,80 koruny za každou započatou hodinu práce. To při 160 odpracovaných hodinách měsíčně činí 448 korun.

Úřadu vlády ČR na návrhu vadí věková hranice dětí, jejichž rodiče by mohli o home office zažádat, a chce ji snížit na osm let.

„Obecně práce na dálku, z domova je určitý benefit, který umožňuje Proto by neměla být povinnost zaměstnavatele takovou práci umožnit,“ uvedl zase v připomínkách Úřad práce ČR.

Nemělo by to být možné třeba u prodavačů a prodavaček, dělníků a dělnic nebo jiných profesí, kde musí být zaměstnanec z pochopitelných důvodů přítomen na pracovišti.

Vadí mu i způsob, jakým chce MPSV stanovit úhradu nákladů pro zaměstnance. Například částka 2,80 za hodinu na energie a související věci je podle něj nízká.

„Vzhledem k tomu, že práce na dálku je v zásadě dobrovolná, vykonávaná na základě vzájemné dohody stran, měla by být v takových případech ponechána smluvní volnost i ohledně rozsahu hrazení nákladů za práci,“ konstatoval úřad s tím, že tato připomínka je zásadní.

Snížení věku u dítěte na osm let požaduje i ministerstvo financí. „Tento limit neznamená nemožnost home office u rodičů starších dětí,“ napsal s tím, že by se do mechanismů u trhu práce mělo zasahovat co nejméně.

„Současně požadujeme upravit text tak, aby z něj nevyplývala povinnost zaměstnavatele žádosti o práci na dálku vyhovět,“ míní připomínkující ministerstvo.

Kompenzace zaměstnancům pracujícím doma by pak i podle něj měly být na dobrovolném principu. Cesta do práce je totiž podle ministerstva daleko nákladnější než práce z domova.

„Pokud nebude povinnost kompenzace čistě dobrovolná, pak by zákon měl minimálně obsahovat hranici významnosti (např. 500 Kč/měsíc), do které nemusí být s ohledem na zmíněné administrativní břemeno poskytována,“ zkritizovalo návrh ministerstvo financí.

Podobnou připomínku vznesly i další úřady, například ministerstvo dopravy či Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). I podle něho by měla být kompenzace nákladů dobrovolná a mělo by se rozlišovat mezi chtěnou a nařízenou prací z domova.

„Ve většině případů bude představovat práce na dálku pro zaměstnance úsporu jízdních výdajů na dopravu do zaměstnání, stejně tak i úsporu času na dopravu do zaměstnání a zpět,“ míní ÚZSVM.

Vadí mu i způsob, jakým chce MPSV stanovit úhradu nákladů pro zaměstnance. Například částka 2,80 za hodinu na energie a související věci je podle něj nízká.

„Vzhledem k tomu, že práce na dálku je v zásadě dobrovolná, vykonávaná na základě vzájemné dohody stran, měla by být v takových případech ponechána smluvní volnost i ohledně rozsahu hrazení nákladů za práci,“ konstatoval úřad s tím, že tato připomínka je zásadní.

Snížení věku u dítěte na osm let požaduje i ministerstvo financí. „Tento limit neznamená nemožnost home office u rodičů starších dětí,“ napsal s tím, že by se do mechanismů u trhu práce mělo zasahovat co nejméně.

„Současně požadujeme upravit text tak, aby z něj nevyplývala povinnost zaměstnavatele žádosti o práci na dálku vyhovět,“ míní připomínkující ministerstvo.

Kompenzace zaměstnancům pracujícím doma by pak i podle něj měly být na dobrovolném principu. Cesta do práce je totiž podle ministerstva daleko nákladnější než práce z domova.

„Pokud nebude povinnost kompenzace čistě dobrovolná, pak by zákon měl minimálně obsahovat hranici významnosti (např. 500 Kč/měsíc), do které nemusí být s ohledem na zmíněné administrativní břemeno poskytována,“ zkritizovalo návrh ministerstvo financí.

Podobnou připomínku vznesly i další strany, třeba ministerstvo dopravy či Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). I podle něho by měla být kompenzace nákladů dobrovolná a mělo by se rozlišovat mezi chtěnou a nařízenou prací z domova.

„Ve většině případů bude představovat práce na dálku pro zaměstnance úsporu jízdních výdajů na dopravu do zaměstnání, stejně tak i úsporu času na dopravu do zaměstnání a zpět,“ míní ÚZSVM.

Ministerstvu spravedlnosti pak vadí povinnost vyhovět žádosti zaměstnanců o home office. „Jakkoli lze chápat důvody uvedené v daných ustanoveních, není nijak umožněno zaměstnavateli zohlednit například negativní zkušenost s výkony daného zaměstnance v rámci režimu práce na dálku v předešlých obdobích,“ poukázalo ministerstvo.

  • Zdroj: Novinky.cz