Evropská rada měla v plánu řešit celou řadu palčivých témat, vše však kvůli pandemii ustupuje do pozadí. Plošná opatření nutí lídry členských zemí jednat online, vytrácí se tak důležitý osobní kontakt. Státy se však zároveň začínají shodovat, že bez evropské spolupráce krizi nevyřeší.

V rámci už třetího videosummitu se dnes premiéři a prezidenti členských zemí EU pokusí dohodnout, jak co nejefektivněji spolupracovat v boji proti pandemii nového koronaviru, která ochromuje evropské zdravotnické systémy i ekonomiky. Podle dostupných informací plánují pověřit Evropskou komisi, aby přišla s plošnou strategií hospodářského zotavení po konci současné krize.

Na některých formách ekonomické pomoci však zatím shoda nepanuje. EURACTIV.com informoval o tom, že Německo a Nizozemsko se chystají zablokovat vznik tzv. koronabondů prosazovaných například Itálií.

Podle vedoucí bruselské kanceláře think-tanku EUROPEUM Zuzany Stuchlíkové se dá očekávat, že konference bude pokračovat ve směru předchozích dvou debat, které proběhly 10. a 17. března.

„Nečekám zásadní zvraty, spíše další konverzace nad možnými společnými opatřeními, ujištění o vzájemné solidaritě. Dá se očekávat, že tématem bude například pomoc Španělsku, kde se situace výrazně zhoršila v posledním týdnu, a Chorvatsku zasaženému zemětřesením – jinak není mnoho oblastí, kde by mohla Evropská rada přijít s novými opatřeními,“ řekla Stuchlíková.

Předseda Evropské rady Charles Michel potvrdil, že lídři projednají několik oblastí, ve kterých by Unie mohla lépe koordinovat svou činnost. Patří mezi ně lepší organizace hraničních kontrol, spolupráce při nákupech ochranných pomůcek, společný vývoj vakcíny nebo další hospodářské stimuly či doprava občanů EU zpět domů.

Jak upozorňuje ČTK, podle návrhu společného prohlášení by lídři měli podpořit například zrušení všech zákazů vyvážet ochranné pomůcky v rámci jednotného unijního trhu. Vyslovit by se měli i pro urychlené zavedení „zelených pruhů“ pro kamiony na hranicích, které mají zajistit plynulé zásobování obchodů, či pro zajištění volného pohybu pro lidi pracující nedaleko za hranicemi své země.

Další témata ustupují do pozadí, s krizí ale souvisí

Původní plán před krizí zněl tak, že premiéři a prezidenti budou dnes v Bruselu probírat otázky, jako je společný rozpočet, migrace nebo rozšíření EU, i když poslední téma se na program dostane alespoň ve formě potvrzení úterního rozhodnutí Rady EU zahájit přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Hlavní pozornost se však samozřejmě bude upírat na téma řešení pandemie.

„V tuto chvíli je bohužel hlavní prioritou rychlá reakce na koronavirus a omezení jeho dalšího šíření. Je to již třetí videosummit lídrů EU věnovaný výhradně koronaviru a pravděpodobně není poslední. Zároveň si ale hlavy států uvědomují, že i když nyní musíme zejména zvládnout boj s pandemií, je už také nutné začít se připravovat na návrat do běžného fungování,“ okomentovala náplň summitu Vendula Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky.

Jak uvedla Stuchlíková, i u témat jako situace na řecko-turecké hranici a vyjednávání o víceletém finančním rámci hraje roli čas. „Nicméně Evropská rada se ze své podstaty vždy zabývá nejaktuálnějšími tématy, a i v minulosti byla řada důležitých debat odložena, například kvůli akutním jednáním o Brexitu. Vzhledem k tomu, že v současnou chvíli se jedná o globální pandemii s nejasným koncem, je pochopitelné, že ostatní témata ustoupí do pozadí,“ popsala.

Současná situace podle ní navíc zásadně ovlivňuje i zmíněná témata – v momentě, kdy jsou zavřené i vnitřní hranice Schengenu a zcela zavřené vnější hranice, se totiž nedá čekat velká debata o migraci. „Podoba víceletého finančního rámce bude muset být s největší pravděpodobností na poslední chvíli upravena tak, aby odpovídala nástupu ekonomické krize, která bude po opadnutí epidemie s největší pravděpodobností následovat,“ doplnila Stuchlíková.

Krize se do budoucích vyjednávání o podobě víceletého finančního rámce na příštích sedm let promítne také podle Karáskové. „Stejně tak není možné odložit ani diskuzi o opatřeních v rámci tzv. Zelené dohody pro Evropu. I když český premiér Andrej Babiš chtěl, aby Evropa ,zapomněla na Green Deal‘, už nyní se objevují hlasy, že opatření na nastartování ekonomiky po koronavirové krizi by měla být spojena právě s cíli Zelené dohody,“ podotkla Karásková.

Guvernér Toskánska Enrico Rossi v komentáři pro EURACTIV.com napsal, že rychlá shoda na společném rozpočtu EU je v kontextu pandemie ještě naléhavější. Zároveň se postavil proti plánovanému snižování kohezních fondů, které dle jeho slov mohou regionům pomoct krizi zvládnout.

Úskalí videokonferencí

Zasedání Evropské rady tradičně představují velkou událost, na jednom místě se sejdou masy novinářů, politiků, diplomatů či úředníků. Současná krize však ukazuje, že když je potřeba, jde to i jinak. „Rozhodně je důležité, že i v současné situaci se evropští lídři můžou setkávat a diskutovat alespoň prostřednictvím videokonferencí. Mohou tak přijímat rozhodnutí, která jsou pro zvládnutí koronavirové krize nutná, a koordinovat společné kroky,“ poznamenala Karásková.

Jak doplnila Stuchlíková, videokonference představují formát, se kterým se všichni stále učí pracovat, formální struktura jednání Evropské rady však nahrává snadnému přechodu do elektronické podoby. Podobně nyní fungují i zasedání jednotlivých formací Rady EU, například ministrů zdravotnictví.

Obě expertky se shodují, že současná forma jednání však rozhodně není ideální. „Při uzavřených jednáních hlav států je hlavní otázka důvěry, pro niž je osobní kontakt nenahraditelný. Při videokonferenci si například žádný lídr nemůže být jistý, kdo všechno ho poslouchá, jestli některý z partnerů rozhovor nenahraje a nepředá novinářům apod. Nemůžou proto mluvit úplně otevřeně,“ uvedla Karásková s tím, že na okraj běžných summitů se také představitelé států schází i k menším schůzkám, případně se soukromě setkávají v jejich průběhu.

„Samozřejmě je značně omezena možnost neformálních jednání, nicméně věřím, že co do efektivity je videokonference nejblíže skutečnému setkání ze všech dostupných možností – takže nezbývá než věřit, že se s nastálou situací evropští lídři popasují,“ podotkla Stuchlíková.

Státy se vrací ke spolupráci a solidaritě

Probíhající pandemie představuje pro Evropu bezprecedentní zkoušku, na kterou zdá se nebyla zdaleka připravená. „V první fázi šíření viru v Evropě bylo vidět, že všechny státy Evropské unie jsou v krizovém režimu a každý se snaží chránit především sám sebe a své občany. K tomu musely přijímat rychlá jednostranná opatření,“ připomněla Karásková. Omezená solidarita a přístup „každý za sebe“ se podle ní například ukázaly, když Itálie marně žádala ostatní členské státy EU o pomoc s dodáním roušek a ochranných pomůcek. Také se zdá, že národní vlády nebraly příliš vážně doporučení unijní agentury ECDC k opatřením a zajištěním zdravotnických kapacit.

Nyní se podle Karáskové ale státy znovu snaží spolupracovat – a to jak díky Evropské komisi, která aktivně koordinuje přijímaná opatření, tak díky bilaterálním dohodám a projevům solidarity mezi státy. „Německé nemocnice tak léčí pacienty z Itálie a Francie, kteří jsou odkázáni na dýchací přístroje. Na evropské úrovni se také daří spolupracovat například na společném nákupu roušek a dalšího zdravotnického vybavení, ale i na návratu Evropanů z mimounijních zemí,“ vyjmenovala.

Premiéři a prezidenti členských zemí dnes navíc plánují vyzvat Evropskou komisi, aby přišla s komplexním záchranným plánem, který vrátí život v Evropě zpět do normálu. Předběžný návrh vyzývá Komisi k vytvoření harmonogramu, akčního plánu a nového systému pro řízení krizí. Členské státy se tak očividně začínají zamýšlet nad tím, jestli současné rozložení pravomocí ve zdravotnictví a dalších oblastech, kde mají unijní instituce pouze malý prostor, dává do budoucna smysl.