Změna v poskytování pracovněprávního poradenství od 1. 1. 2016

Státní úřad inspekce práce informuje veřejnost, že s účinností od 1. 1. 2016 je poskytováno ze strany orgánů inspekce práce základní pracovněprávní poradenství na následujících pracovištích oblastních inspektorátů práce.

Členství v OSPZV-ASO ČR

  • Sdružujeme 35 000 členů.
  • Členství v odborovém svazu není podmíněno prací v zemědělství či zpracovatelském průmyslu.
  • Našimi členy jsou zaměstnanci z různých pracovních odvětví.
  • Naším cílem je obhajoba lidí, pro něž je práce hlavním zdrojem obživy.

Programové zaměření OSPZV-ASO ČR

  • Upevnění postavení českých zemědělců a zajištění jejich ekonomické stability v rámci zemědělského trhu Evropské unie.
  • Nepřipustit oklešťování zákoníku práce, které připravuje současná vláda a zamezit přijetí zákona o stávce a výluce.
  • Zvýšení minimální mzdy.
  • Zveřejněno: 08.08.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

Senátní zemědělský výbor se ve shodě s vládou ČR postavil proti škrtům, které navrhla Evropská komise v zemědělské politice a politice soudržnosti v letech 2021 až 2027. Podle zprávy ČTK v úterý 7. Srpna doporučil vládě ČR vyjednat takovou podobu unijního rozpočtu, která by výši dotací pro zemědělce zachovala a nesnižovala ji o pět procent. Doporučení ještě projedná Senát jako celek.

Náměstkyně ministryně financí Lenka Dupáková při jednání zemědělského výboru řekla přítomným senátorům, že snížení by mělo nadměrný dopad na konečné příjemce. Česko podle ní bude usilovat také o zmírnění dopadu maximálního limitu přímých plateb zemědělcům.

Senátor Karel Kratochvíle (ČSSD) to komentoval slovy, že zastropování by ohrozilo naši zemědělskou výrobu.

Senátor Jan Veleba (SPO) poznamenal, že by bylo nešťastné, pokud by se debata o unijních platbách zemědělcům zúžila na to, že "je to jen o jedné velké firmě", tedy o Agrofertu.

Evropská komise by podle předsedy výboru Jaromíra Strnada (ČSSD) neměla zdroje zajišťovat na úkor společné zemědělské politiky. Rozpočet EU by měl umožnit flexibilitu členských států při rozdělování unijních peněz podle potřeb jednotlivých zemí, uvedl Strnad.

Česká republika by měla podle návrhu Evropské komise získat mezi roky 2021 až 2027 v rámci společné zemědělské politiky EU zhruba 5,8 miliard eur (necelých 1,5 bilionu Kč). V nynějším období by do roku 2020 podle údajů ministerstva zemědělství mělo mít české zemědělství možnost získat na dotacích z EU až 8,2 miliardy eur.

V rámci politiky soudržnosti by Česká republika měla podle návrhu rozpočtu získat až 17,8 miliardy € (asi 454 miliard Kč). V nynějším období do roku 2020 by měl český podíl dosáhnout 20,1 miliardy € (přes 512 miliard Kč). Představuje to zhruba sedmiprocentní snížení objemu dotací.

Otázka formování Společné zemědělské politiky po roce 2020 je pro Českou republiku vysoce aktuální téma, kdy proti snížení objemu financi v rozpočtu EU pro zemědělství o 5 % a zejména proti zastropování přímých plateb na plochu (podle velikosti farmy) rezolutně vystupují nejen orgány státní správy, tj. Ministerstvo zemědělství ČR atd., ale především nevládní zemědělské organizace, jako je Agrární komora ČR a jedna z jejích nejdůležitějších součástí – Zemědělský svaz ČR. Představitelé našich nevládních zemědělských organizací se snaží svým jednáním v Bruselu u patřičných orgánů EU, a také i ve spolupráci s ostatním i nevládními zemědělskými organizacemi, sdruženými v organizaci COPA-COGECA (zastřešuje zemědělské nevládní organizace v rámci EU 28) změnit dosavadní stanovisko EK k zastropování velkých farem, což by se negativně dotklo především České republiky.